Podle současných klinických doporučení lze efektivitu antihistaminika v léčbě chronické spontánní urtikarie (CSU) stanovit až za 1−4 týdny. Práce kolumbijských autorů však poukázala na možnost rychlejší predikce účinnosti jednotlivých antihistaminik, a to měřením velikosti papul za 24 hodin po aplikaci histaminu.
Cílem studie recentně publikované v Journal of Investigational Allergology and Clinical Immunology bylo posoudit, zda měření změny velikosti histaminem indukovaných papul a erytému 24 hodin po podání antihistaminika může být účinnou metodou v predikci jejich účinnosti.
Kritéria k zařazení do studie splnilo celkem 150 pacientů. Byli náhodně rozděleni (v poměru 1 : 1 : 1 : 1 : 1) k terapii bilastinem 20 mg, cetirizinem 10 mg, fexofenadinem 180 mg, desloratadinem 5 mg nebo ebastinem 20 mg 1× denně. Kontrolní skupinu tvořilo 30 účastníků s negativní anamnézou CSU. Pacientům, kteří nereagovali na lék během prvních 4 týdnů, bylo po této době nastaveno vyšší dávkování.
K diagnostice byl použit kožní prick test před podáním antihistaminika a 24 hodin po první dávce. Závažnost onemocnění (dle UAS − Urticaria Activity Score), odpověď na intradermální podání histaminu v rámci kožního prick testu a dopad nemoci na kvalitu života (dle dotazníku DLQI − Dermatology Life Quality Index) byly hodnoceny každé 2 týdny po dobu 2 měsíců trvání studie.
Zmenšení papul o více než 75 % po 24 hodinách od prvního podání antihistaminika bylo spojeno s příznivějším UAS a DLQI. Účinnost a bezpečnost všech 5 antihistaminik ve studii byla srovnatelná. Po navýšení dávky u pacientů, kteří neodpovídali na léčbu, došlo k nárůstu míry kontroly nad nemocí (skóre DLQI < 5) z 58,7 na 76,7 %.
Měření změny velikosti histaminem indukovaných papul je metodou, která skutečně predikuje, kteří pacienti postižení CSU budou mít dobrou odpověď na podání antihistaminik, ale má omezenou využitelnost pro identifikaci nonrespondérů.
(raj)
Zdroj: Sánchez J., Zakzuk J., Cardona R. Prediction of the efficacy of antihistamines in chronic spontaneous urticaria based on initial suppression of the histamine-induced wheal. J Investig Allergol Clin Immunol 2016; 26 (3): 177−184, doi: 10.18176/jiaci.0039.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
