-
Články
- Vzdělávání
- Časopisy
Top články
Nové číslo
- Témata
- Kongresy
- Videa
- Podcasty
Nové podcasty
Reklama- Práce v oboru
Doporučené pozice
Reklama- Praktické
Ischemické a neischemické příčiny elevace ST segmentu u pacientů s bolestí na hrudi: Systematický přehled literatury
Autoři: M. Levine; Y. Kanei; M. Rachko; P. Schweitzer
Působiště autorů: Beth Israel Medical Center, New York, NY, USA
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2012; 58(7 a 8): 54-59
Kategorie: 80. narozeniny prof. MUDr. Miroslava Mydlíka, DrSc.
Souhrn
Elektrokardiogram zůstává nejdůležitějším nástrojem v diagnóze infarktu myokardu s elevací ST segmentu. Je okamžitě k dispozici, je snadné jej opakovat a ekonomicky je velice výhodný. Pro trénovaného odborníka je rovněž vysoce citlivý a specifický. Časná diagnóza a následná léčba infarktu myokardu s elevací ST segmentu závisí na rychlém provedení a správné interpretaci EKG. Mimo akutního infarktu myokardu existuje u pacienta s probíhající bolestí na hrudi mnoho dalších příčin elevace ST segmentu. Lékař musí mít tyto diferenciální diagnózy na zřeteli a musí být schopen rychle potvrdit nebo vyvrátit alternativní příčiny elevace ST segmentu. Cílem tohoto článku je přezkoumání nálezů na EKG u akutního infarktu myokardu v porovnání s ostatními alternativními diagnózami, u kterých může docházet k elevaci ST segmentu. Tato diskuse je ukončena třemi kazuistickými příklady atypických příčin elevace ST segmentu u pacienta s bolestí na hrudi.
Klíčová slova:
elektrokardiogram – elevace ST segmentu – infarkt myokardu – diferenciální diagnóza
Zdroje
1. Keeley EC, Boura JA, Grines CL. Primary angioplasty versus intravenous thrombolytic therapy for acute myocardial infarction: a quantitative review of 23 randomized trials. Lancet 2003; 361 : 13–20.
2. Keeley EC, Boura JA, Grines CL. Comparison of primary and facilitated percutaneous intervention for ST-elevation myocardial infarction: quantitative review of randomized trials. Lancet 2006; 364 : 579–588.
3. Andersen HR, Nielsen TT, Rasmussen K et al. A comparison of coronary angioplasty with fibrinolytic therapy in acute myocardial infarction. N Engl J Med 2003; 349 : 733–742.
4. De Luca G, Suryapranata H, Ottervagner JP et al. Time delay to treatment and mortality in primary angioplasty for acute myocardial infarction: every minute of delay counts. Circulation 2004; 109 : 1223–1225.
5. Antman EM. Time is muscle. J Am Coll Cardiol 2008; 52 : 1216–1221.
6. Thygesen K, Alpert JS, White HD. Joint ESC/ACC/AHA/WHF task force for redefinition of myocardial infarction. Universal definition of myocardial infarction. Eur Heart J 2007; 28 : 2525–2538.
7. Wang K, Asinger RW, Marriott HJL. St-segment elevation in condition other than acute myocardial infarction. N Engl J Med 2003; 349 : 2128–2135.
8. Widimsky P, Budesinsky T, Vorac D et al. Long distance transport for primary angioplasty vs immediate thrombolytic in acute myocardial infarction. Final results of the randomized national multicenter tria-Prague-2. Eur Hear J 2003; 24 : 94–104.
9. Le May MR, Dionne R, Maloney J et al. Paramedics in a primary PCI program for ST-elevation myocardial infarction. Prog Cardiovas Disease 2010; 53 : 183–187.
10. Larson DM, Menssen KM, Sharkey SW et al. “False-Positive” cardiac catheterization laboratory activation among patients with suspected ST-segment elevation myocardial infarction. JAMA 2007; 298 : 2754–2760.
11. Gu YL, Svilaas T, van der Horst ICC et al. Conditions mimicking acute ST-segment elevation myocardial infarction in patients referred for primary percutaneous coronary intervention. Neth Hear J 2008; 16 : 325–331.
12. Perugini E, Di Pasquale G, Di Diodoro L et al. What is the acceptable rate of false positives for STEMI within a primary PCI network? Insight from a metropolitan system with direct ambulance-based access. Int J Cardiol 2012; 154 : 356–358.
13. Nfor T, Kostopoulos L, Hashim H et al. Identifying false-positive ST-elevation myocardial infarction in emergency department patients. J Emerg Med 2012; http://dx.doi.org/10.1016.jemermed.2011.09.027.
14. Brady WJ, Perron A, Ullman E. Error in emergency physician interpretation of ST-segment elevation in emergency department chest pain patients. Acad Emerg Med 2000; 7 : 1256–1260.
15. Erling BF, Perron AD, Brady WJ. Disagreement in the interpretation of electrocardiographic ST segment elevation: A source of error for emergency physician? Am J Emerg Med 2004; 22 : 65–70.
16. Jayroe JB, Spodick DH, Nikus K et al. Differentiating ST elevation myocardial infarction and nonischemic causes of ST elevation by analyzing the presenting electrocardiogram. Am J Cardiol 2009; 103 : 301–306.
17. Tran V, Huang HD, Diez JG et al. Differentiating ST elevation myocardial infarction from nonischemic ST elevation in patients with chest pain. Am J Cardiol 2011; 108 : 1096–1101.
18. Widimsky P, Stellova B, Groch L et al. Prevalence of normal coronary angiography in the acute phase of suspected ST-elevation myocardial inarction: Experience from the PRAGUE study. Can J Cardiol 2006; 22 : 1147–1152.
19. Prasad SB, Richards DAB, Sadick N et al. Clinical and electrocardiographic correlates of normal coronary artery angiography in patients referred for primary precutaneous coronary intervention. Am J Cardiol 2008; 102 : 155–159.
20. Larsen AI, Galbraith D, Ghali WA et al. Characteristics and outcomes of patients with acute myocardial infarction and agiographically normal coronary arteries. Am J Cardiol 2005; 95 : 261–263.
21. Agewall S, Eurenius L, Hofman-Bang C et al. Myocardial infarction with agiographically normal coronary arteries. Atherosclerosis 2011; 219 : 10–14.
22. Stensaeth HK, Fossum E, Hoffman P et al. Clinical characteristics and role of early cardiac magnetic resonance imaging in patients with suspected ST-elevation myocardial infarction and normal coronary arteries. Int J Cardiovas Imaging 2011; 27 : 355–365.
23. Yamaji H, Iwasaki K, KusachiS et al. Prediction of acute left main Coronary artery obstruction by 12-lead electrocardiography. J Am Coll Cardiol 2001; 38 : 1348–1354.
24. de Zwaan C, Bar FW, Wellens HJJ. Characteristic electrocardiographic pattern indicating a critical stenosis high in left anterior descending coronary artery in patients admitted because of impending myocardial infarction. Am Heart J 1982; 103 : 730–764.
25. Migliore F, Zorzi A, Perazzolo M et al. Myocardial edema underlies dynamic T-wave inversion (Wellens’ ECG pattern) in patients with reversible left ventricular dysfunction. Heart Rhythm 2011; 8 : 1629–1634.
26. Sagie A, Sclarovsky S, Strasberg B et al. Acute anterior wall myocardial infarction presenting with positive T waves and without ST segment shift: Electrocardiographic features and angiographic correlation. Chest1989; 95 : 1211–1215.
27. de Winter RJ, Verouden NJW, Wellens HJJ et al. A new ECG sign of proximal LAD occlusion. N Engl J Med 2008; 359 : 2071–2073.
28. Verouden NJ, Koch KT, Peters RJ et al. Persistent precordial hyperacute T-waves signify proximal left anterior descending occlusion. Heart 2009; 95 : 1701–1706.
29. Pride YB, Tung P, Mohanavelu S et al. Angiographic and clinical outcome among patients with acute coronary syndrome presenting with isolated anterior ST-segment depression: A TRITON-TIMI 38 (Trial to assess improvement in therapeutic outcomes by optimizing platelet inhibition with prasugrel-thrombolysis in myocardial infarction 38) Sub study. J Am Coll Cardiol Intv 2010; 3 : 806–811.
Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařství
Článek vyšel v časopiseVnitřní lékařství
Nejčtenější tento týden
2012 Číslo 7 a 8- Přínos perorálního semaglutidu pro pacienty s DM 2. typu v ordinaci praktického lékaře
- Neuropatie u diabetu: Proč ji nepřehlédnout a kdy myslet i na deficit vitaminů B?
- Strava bohatá na arginin a prolin slibuje urychlení hojení ran u diabetických pacientů
- Úloha růstového faktoru TGF-β v procesu hojení ran
- Topicky aplikovaný propolis může urychlovat hojení diabetických bércových vředů
-
Všechny články tohoto čísla
- Jubilant prof. Miroslav Penka, CSc.
- Profesor Miroslav Penka – jeden z běžců Maratónu pro hemofilii
- CZEMP – děcko prof. Penky
- Profylaxe a léčba antifosfolipidového syndromu – současné možnosti, úskalí a perspektivy do budoucna
- Změny kalcium-fosfátového metabolizmu při chronických nefropatiích
- Terapeutický přístup ke krvácení v souvislosti se „starými“ a „novými“ antikoagulans
- Možnosti diagnostiky heparinem indukované trombocytopenie v České republice
- Pokrok v oblasti mnohočetného myelomu a vývoj souvisejícího laboratorního zázemí
- Jak v ambulantní péči neprošvihnout rozvíjející se kritické poruchy hemostázy
- Frekvence nových trombofilních mutací antitrombinu (SERPINC1) (IVS +141G>A), glykoproteinu GPVI (Ser219Pro) a cytochromu CYP4V2 (Lys259Gln) u zdravých osob středního věku v oblasti středních Čech
- Megakaryopoéza a geneze destiček
- Získaná hemofilie A
- Současné možnosti diagnostiky a léčby myelomové kostní nemoci v klinické praxi
- Vysokodávková léčba a přípravné režimy před transplantací krvetvorných buněk
- Refeeding syndrom u mladého pacienta s anxiózně-depresivní poruchou
- K životnímu jubileu prof. MUDr. Miroslava Součka, CSc.
- Detekce KRAS a jeho mutace v biopsii pokročilého kolorektálního karcinomu při koloskopii
- Syndróm nepokojných nôh u dialyzovaných pacientov
- Tuhosť aorty zvyšuje centrálny aortový tlak u pacientov s hypertenziou
- Jak definovat osoby s vysokým rizikem pankreatického karcinomu
- Veľkosť LDL lipoproteínových partikúl u pacientov s náhlou mozgovocievnou príhodou
- Trojkombinační léčba chronické hepatitidy C
- Chronický zánět a metabolický syndrom
- Požadavky na předoperační vyšetření z pohledu anesteziologa
- Fixní kombinace v léčbě hypertenze
- Farmakoterapie hypertenze po transplantaci srdce
- Snížení srdeční frekvence u srdečního selhání: změny funkce levé komory a kvalita života v podstudiích SHIFT
- Antagonisty aldosterónu v liečbe chronického srdcového zlyhávania
- Manažment stabilnej anginy pectoris a iných foriem chronickej kardiovaskulárnej artériovej choroby
- Antiaterogénny účinok HDL subpopulácií u jedincov s novodiagnostikovanou končatinovocievnou artériovou chorobou
- Konečné stadium chronického onemocnění ledvin a metabolická acidóza
- Chronické ochorenie obličiek a vápniková homeostáza bunky
- Ischemické a neischemické příčiny elevace ST segmentu u pacientů s bolestí na hrudi: Systematický přehled literatury
- Koncentrace sodíku v dialyzačním roztoku – důležitý, ale opomíjený parametr hemodialýzy u nemocných s chronickým selháním ledvin
- Solit nebo nesolit při ledvinových chorobách? Ne více než quantum satis!
- Oxidačný stres a antioxidačné systémy u hemodialyzovaných chorých
- Infarkt myokardu v mladom veku – naše výsledky a skúsenosti
- Významné životné jubileum profesora MUDr. Miroslava Mydlíka, DrSc.
- Vzťah mikroalbuminúrie a obezity u zdravých mladistvých – predbežné výsledky štúdie „Rešpekt pre zdravie“
- Kontrastová nefropatie a možnosti její prevence
- Farmakogenetické aspekty liečby orálnymi antidiabetikami
- Vnitřní lékařství
- Archiv čísel
- Aktuální číslo
- Pouze online
- Informace o časopisu
Nejčtenější v tomto čísle- Infarkt myokardu v mladom veku – naše výsledky a skúsenosti
- Požadavky na předoperační vyšetření z pohledu anesteziologa
- Megakaryopoéza a geneze destiček
- Ischemické a neischemické příčiny elevace ST segmentu u pacientů s bolestí na hrudi: Systematický přehled literatury
Kurzy
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Revma Focus: Spondyloartritidy
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., MUDr. Petr Kasalický, CSc., MUDr. Jan Rosa, Ing. Pavel Havlík, Ing. Jan Adam, Hana Hejnová, DiS., Jana Křenková
Autoři: MDDr. Eleonóra Ivančová, PhD., MHA
Autoři: prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, DrSc.
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.
Všechny kurzyPřihlášení#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#Zapomenuté hesloZadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
- Vzdělávání