Nové registrace EMA (27)

Souhrn

Recentní kladná stanoviska CHMP z listopadu a prosince 2025 potvrzují výrazný pokrok v cílené a biologické léčbě napříč několika klíčovými oblastmi medicíny. Mezi nejvýznamnější novinky patří donidalorsen pro profylaxi hereditárního angioedému, teplizumab jako první imuno­modulační terapie zpomalující rozvoj časných stadií diabetu 1. typu a imlunestrant určený pro pacientky s ER‑pozitivním karcinomem prsu s mutací ESR1. Portfolio doplňují další moderní přípravky, včetně nových imunoterapeutik a inhibitorů signálních drah v onkologii, biologické terapie pro těžké zánětlivé a respirační choroby, inovativní kardio­myozinové modulace u hypertrofické kardiomyopatie či nové mRNA vakcíny proti covidu‑19. Současně byly schváleny i nové biosimilární protilátky, které rozšiřují dostupnost účinné biologické léčby. 

Inovace u hereditárního angioedému

Hereditární angioedém (HAE) je vzácné geneticky podmíněné onemocnění charakterizované opakovanými epizodami bolestivých otoků kůže, sliznic a vnitřních orgánů. Tyto ataky vznikají v důsledku nadměrné tvorby bradykininu, který zvyšuje permeabilitu cévní stěny a vede k rozvoji edému. Onemocnění je často spojeno s mutacemi genu pro
C1-inhibitor, případně dalšími genetickými variantami ovlivňujícími kalikrein‑kininovou kaskádu. Epizody mohou výrazně narušovat kvalitu života a v případě postižení dýchacích cest představují potenciálně život ohrožující stav.

V listopadu 2025 podpořil Výbor pro humánní léčivé přípravky (CHMP) registraci nového léčivého přípravku Dawnzera (donidalorsen) určeného k preventivní léčbě HAE u dospělých pacientů a dospívajících od 12 let. Léčivá látka donidalorsen je antisense oligo
nukleotid konjugovaný s triantennární GalNAc3 strukturou, přičemž je cílen na mRNA prekalikreinu (PKK). Jeho podávání vede k degradaci této mRNA zprostředkované ribonukleázou H1, a tím k potlačení tvorby PKK.¹ Jelikož je PKK prekurzorem plazmatického kalikreinu odpovědného za zvýšenou produkci bradykininu, dochází při léčbě donidalorsenem ke snížení bradykinin‑mediované vaskulární permeability, jež je hlavním patofyziologickým mechanismem při HAE.²

Účinnost přípravku byla potvrzena v rámci fáze III dvojitě zaslepené studie kontrolované placebem. Při podávání donidalorsenu každé čtyři týdny došlo během prvních 24 týdnů ke snížení četnosti atak HAE o 81 % ve srovnání s placebem. Terapeutický efekt byl stabilní v celém sledovaném období a potvrdil, že dlouhodobá profylaktická léčba přináší významnou redukci symptomů u pacientů s recidivujícím průběhem onemocnění.³

Bezpečnostní profil donidalorsenu odpovídá mechanismu jeho účinku i charakteru antisense oligonukleotidů. Mezi nejčastěji hlášené nežádoucí účinky patřily reakce v místě aplikace, zvýšení jaterních enzymů a projevy hypersenzitivity, přičemž byly popsány i případy anafylaxe, které vyžadují zvýšenou opatrnost při zahájení léčby.

Novinky v léčbě diabetu

Diabetes mellitus 1. typu je autoimunitní onemocnění charakterizované destrukcí inzulin‑produkujících beta buněk pankreatu, která vede k absolutnímu nedostatku inzulinu a rozvoji hyperglykemie. Onemocnění obvykle probíhá ve třech vývojových stadiích: od asymptomatické autoimunitní aktivity (stadium 1), přes dysglykemii při zachovalé, avšak již narušené sekreci inzulinu (stadium 2) až po klinicky manifestní diabetes vyžadující celoživotní inzulinoterapii (stadium 3). Intervence v časných stadiích, kdy je ještě přítomna reziduální beta‑buněčná funkce, představuje zásadní příležitost ke zpomalení progrese onemocnění.

CHMP recentně přijal pozitivní stanovisko k registraci přípravku Teizeild, který je určen k oddálení progrese časných stadií onemocnění. Tento přípravek společnosti Sanofi Winthrop Industrie představuje významný posun v imunomodulační léčbě zaměřené na zachování funkce beta buněk u pacientů s vysokým rizikem rozvoje klinické manifestace, a byl proto zařazen do programu PRIME, který podporuje akcelerovaný vývoj léčiv splňujících nenaplněné medicínské potřeby.

Účinnou látkou je zde teplizumab –⁠ jde o humanizovanou monoklonální protilátku třídy IgG1 namířenou proti CD3ε řetězci T‑buněčného receptoru na lidských T-lymfocytech. Přesný mechanismus účinku není zcela objasněn, nicméně se předpokládá, že zahrnuje modulaci aktivity autoreaktivních T buněk prostřednictvím částečné agonistické signalizace, což vede k jejich funkčnímu útlumu a zpomalení destrukce pankreatických beta buněk.⁴

Klinická účinnost přípravku byla doložena multicentrickou, dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou studií TN‑10 u osob se stadiem 2 T1D. Výsledky ukázaly, že medián doby do progrese do stadia 3 činil v léčebné skupině 49,5 měsíce oproti 24,9 měsíce ve skupině placeba. Teplizumab tak výrazně prodloužil období bez manifestní hyposekrece inzulinu, což představuje zásadní klinický přínos.⁵

Bezpečnostní profil odpovídal imunomodulační povaze přípravku. Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky zahrnovaly lymfopenii, leukopenii, neutropenii a exantém; nejčastější závažnou reakcí byl cytokinový syndrom. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby byl přípravek podáván zdravotnickým pracovníkem se zajištěním dostupné podpůrné péče.^4,5

Další nástroj v léčbě karcinomu prsu

Karcinom prsu s pozitivní expresí estrogenového receptoru (ER‑pozitivní) představuje nejčastější molekulární podtyp tohoto onemocnění a je charakterizován hormonální závislostí nádorového růstu. Navzdory pokroku v endokrinní léčbě dochází u části pacientek k rozvoji rezistence, která je často spojena s aktivačními mutacemi genu ESR1. Tyto mutace vedou k ligand‑independentní aktivaci ERα a umožňují nádorovým buňkám proliferovat i při farmakologické supresi estrogenové signalizace. Přítomnost ESR1‑mutací je proto významným prediktorem selhání standardní endokrinní terapie a představuje závažný terapeutický problém u pacientek s lokálně pokročilým nebo metastazujícím onemocněním.

CHMP přijal pozitivní stanovisko doporučující registraci léčivého přípravku Inluriyo (imlunestrant), který je určen k léčbě dospělých pacientek s lokálně pokročilým nebo metastatickým karcinomem prsu s aktivační mutací ESR1.

Imlunestrant je perorálně podávaný antagonista a degrader estrogenového receptoru α (ERα). Jedná se o látku schopnou cílit jak na wild‑type ERα, tak mutované formy, jejichž aktivace je klíčová pro progresi nádorů s mutací ESR1. Imlunestrant blokuje transkripční aktivitu ER a podporuje jeho degradaci, čímž inhibuje proliferaci nádorových buněk závislých na estrogenové signalizaci. Léčivý přípravek bude dostupný jako potahované tablety o síle 200 mg. Klinický přínos imlunestrantu byl prokázán v randomizované otevřené studii, která srovnávala imlunestrant v monoterapii s fulvestrantem nebo exemestanem u pacientek s ER‑pozitivním, HER2‑ne­gativním lokálně pokročilým nebo metastatickým karcinomem prsu s aktivační mutací ESR1.⁶ Významných benefitů bylo rovněž dosaženo při jeho kombinaci s abemaciklibem.⁷

Mezi nejčastější nežádoucí účinky pozorované během léčby patřily zvýšené jaterní enzymy, únava, průjem, nauzea a zvracení. Celkový bezpečnostní profil odpovídá očekávání u perorální selektivní endokrinní terapie.

Horké novinky pod stromeček

Poslední zasedání CHMP v loňském roce potvrdilo významný posun v několika terapeutických oblastech a odráží pokračující trend k biologicky cílené léčbě. Největší pozornost opět směřovala k onkologii.

Onkologie

Anktiva (nogapendekin alfa inbakicept), která získala podmíněné schválení pro léčbu vysoce rizikového neinvazivního karcinomu močového měchýře, je agonistou receptoru pro interleukin‑15 (IL‑15). Tím stimuluje aktivitu NK buněk a cytotoxických T‑lymfocytů, což vede k posílení protinádorové imunity u pacientů s nádorem lokalizovaným v urotelu, který však nese vysoké riziko progrese. Léčivo se tak stává doplňkem ke stávajícím imunoterapeutickým modalitám a nabízí novou možnost pro pacienty, kteří nereagují dostatečně na zavedenou terapii.⁸

Dalším významným přírůstkem je Aumseqa (aumolertinib), inhibitor tyrosinkinázy EGFR třetí generace. Působí selektivní blokádou EGFR mutovaných variant (např. del19, L858R) i rezistentní mutace T790M, čímž narušuje buněčné proliferační signální dráhy závislé na EGFR. To vede k inhibici růstu nádorových buněk u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic v pokročilém stadiu. Tento mechanismus dále rozšiřuje portfolio cílené terapie a zvyšuje přesnost léčebných zásahů, které jsou klíčové pro prognózu nemocných s mutačně definovanými nádory.⁸

Respirační medicína

Významná rozhodnutí padla také v oblasti respirační medicíny. Exdensur (depemokimab) představuje monoklonální protilátku zaměřenou na interleukin‑5 (IL‑5), který hraje klíčovou roli v proliferaci, aktivaci a přežívání eozinofilů. Blokádou IL‑5 dochází ke snížení eozino­filního zánětu v dýchacích cestách, což přináší klinický přínos u těžkého eozinofilního astmatu. Stejný princip se uplatňuje i u těžké chronické rinosinusitidy s nosními polypy, kde depemokimab přispívá ke zmírnění chronického zánětu nosní sliznice a vedlejších dutin. Tento mechanismus tak cílí na samotnou patogenezi onemocnění a poskytuje dlouhodobější léčebný efekt než klasická symptomatická terapie.⁸

Kardiologie

V kardiologii získal pozitivní stanovisko Myqorzo (aficamten), selektivní inhibitor srdeční myozinové ATPázy. Lék snižuje nadměrnou kontraktilitu kardiomyocytů, která je typická pro hypertrofickou obstrukční kardiomyopatii. Tím dochází k redukci obstrukce výtokového traktu levé komory a ke zmírnění symptomů, jako je dušnost či snížená fyzická výkonnost. Mechanismus založený na modulaci myozinu představuje moderní terapeutický přístup, který zasahuje přímo do podstaty patofyziologie onemocnění, nikoli pouze do jejích důsledků.⁸

Infekční nemoci

Důležitou součástí rozhodnutí byla i oblast prevence infekčních nemocí. mNexspike, mRNA vakcína proti covidu‑19, využívá technologii, kdy mRNA kódující spike protein viru SARS‑CoV‑2 indukuje tvorbu antigen-specifické imunitní odpovědi. Vakcína tak podporuje produkci neutralizačních protilátek a buněčné imunity u osob od 12 let, což posiluje ochranu populace proti cirkulujícím variantám viru.⁸

Autoimunitní onemocnění

Poslední projednávanou oblastí novinek byly biosimilární přípravky. Gotenfia (golimumab) je biosimilární varianta
anti-TNFα protilátky, jež blokuje tumor nekrotizující faktor alfa, klíčový mediátor zánětu u autoimunitních onemocnění, jako je revmatoidní artritida či ulcerózní kolitida.⁸

Retinopatie

Ranluspec (ranibizumab) jako biosimilární anti‑VEGF protilátka inhibuje vaskulární endotelový růstový faktor, čímž snižuje patologickou neovaskularizaci a edém sítnice u pacientů s vlhkou formou věkem podmíněné makulární degenerace a dalšími retinopatiemi. Tyto biosimilární přípravky rozšiřují terapeutickou dostupnost vysoce účinných biologických léčiv a přispívají ke snížení ekonomické zátěže zdravotních systémů.⁸