Co je nového pro praktické lékaře v roce 2026

Souhrn

Rok 2026 představuje další významný milník ve vývoji primární zdravotní péče v České republice. Praktický lékař je dlouhodobě vnímán jako základní kámen zdravotního systému, a právě v posledních letech dochází k systematickému posilování jeho kompetencí, odpovědnosti i možností v oblasti prevence, včasné diagnostiky a koordinace péče. Změny, které vstupují v platnost nebo se plně promítají do každodenní praxe právě v roce 2026, se dotýkají preventivních prohlídek, screeningových programů, preskripčních oprávnění i posudkové činnosti.

Hlavním cílem těchto změn je zlepšení zdravotního stavu populace prostřednictvím časného záchytu onemocnění, snížení morbidity a mortality zejména u civilizačních chorob a zároveň zvýšení efektivity zdravotního systému.

 

Rozšíření a úpravy preventivních prohlídek

V roce 2026 dochází k jedné z nejvýznamnějších úprav preventivních prohlídek za poslední roky. Změny zahrnují rozšíření vyšetření i úpravu jejich frekvence a věkového zařazení. Zásadní novinkou je časnější zahájení laboratorního screeningu.

 

Vyšetření lipidogramu v rámci preventivních prohlídek

Vyšetření lipidogramu zůstává základním nástrojem prevence kardiovaskulárních onemocnění. Nově je jeho provádění přesně časově vymezeno vyhláškou č. 70/2012 Sb., ve znění vyhlášky č. 403/2025 Sb., což reflektuje potřebu časnějšího záchytu dyslipidemie a systematického sledování lipidového metabolismu v dospělosti.

Lipidogram se nově v rámci preventivních prohlídek provádí ve 25 a 30 letech věku, dále každé 4 roky, od 40 let každé 2 roky. Tato periodicita platí pro asymptomatické osoby bez známé dyslipidemie; u osob se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem se vyšetření indikuje častěji podle klinického stavu.

Standardní lipidogram zahrnuje stanovení celkového cholesterolu, LDL-, HDL-cholesterolu a triacylglycerolů, případně non-HDL-cholesterolu. Vy­šetření ze žilní krve, obvykle nalačno, tvoří základ pro hodnocení kardiovaskulárního rizika, včetně výpočtu SCORE2 a vykazování signálního výkonu kardiovaskulárního rizika požadovaného VZP.

 

Vyšetření lipoproteinu(a) v rámci preventivní péče

Vyšetření lipoproteinu(a) [Lp(a)] je doplňkovým laboratorním vyšetřením lipidového metabolismu určeným k přesnější stratifikaci kardiovaskulárního rizika. Na rozdíl od standardního lipidogramu se neprovádí pravidelně, protože hladina Lp(a) je převážně geneticky podmíněná a v průběhu života relativně stabilní.

Vyšetření je indikováno jednorázově v dospělosti při prvním komplexním hodnocení kardiovaskulárního rizika a dále u žen po menopauze. Opakované vyšetření Lp(a) není rutinně indikováno (s výjimkou postmenopauzálních žen). Hodnota by měla být součástí anamnestických údajů a předávána při přeregistraci pacienta, aby se předešlo zbytečnému opakování vyšetření.

Stanovení se provádí ze žilní krve. Orientační referenční hodnoty Lp(a) jsou:

• < 300 mg/l (≈ < 75 nmol/l) –⁠ nízké riziko,
• 300–500 mg/l (≈ 75–125 nmol/l) –⁠ zvýšené riziko,
• > 500 mg/l (≈ > 125 nmol/l) –⁠ vysoké riziko.

Investice do časné diagnostiky hyperlipidemie a zvýšené hladiny lipoproteinu(a) představuje efektivní a nákladově výhodnou strategii: snižuje počet závažných kardiovaskulárních příhod, minimalizuje hospitalizace a dlouhodobé náklady na léčbu následků a zároveň zvyšuje produktivitu a kvalitu života pacientů (Obr. 1). Ekonomický přínos je tedy spojen přímo s prevencí klinicky závažných a finančně náročných onemocnění.

Vyšetření krevního obrazu v preventivních prohlídkách

Krevní obraz nebyl u mladších dospělých původně standardní součástí preventivních prohlídek a byl indikován především na základě klinických příznaků či rizikových faktorů. Novela vyhlášky však rozšířila laboratorní screening a nově zařadila krevní obraz mezi rutinní vyšetření.

Krevní obraz se nyní provádí při přechodu pacienta do péče praktického lékaře pro dospělé, ve 25 letech, dále ve 30 letech, následně v intervalu 4 let a od 40 let věku každé 2 roky. Tato úprava umožňuje systematické sledování hema­to­logického stavu a časný záchyt skrytých onemocnění.

 

Vyšetření glykemie v rámci preventivní péče

Vyšetření glykemie představuje základní nástroj časného záchytu poruch glukózového metabolismu a diabetes mellitus. Podle novely je stanovení glykemie součástí laboratorního vyšetření biologického materiálu prováděného v rámci preventivní prohlídky u dospělých, která se realizuje v pravidelných dvouletých intervalech. Vyhláška nestanovuje samostatnou věkovou hranici ani zvláštní periodicitu pro vyšetření glykemie; její další indikace vychází z celkového posouzení zdravotního stavu pa­cienta, jeho věku a přítomnosti rizikových faktorů.

Glykemie je v rámci preventivní péče vyšetřována zejména v následujících situacích:

• v rámci pravidelné preventivní prohlídky u dospělých, která je dle vyhlášky prováděna jednou za dva roky,
• při přechodu pacienta z péče pediatra do péče praktického lékaře pro dospělé, jako součást vstupního zhodnocení zdravotního stavu,
• u osob s nadváhou nebo obezitou, zejména při zvýšeném obvodu pasu,
• u pacientů s arteriální hypertenzí nebo jinými kardiovaskulárními rizikovými faktory,
• u osob s pozitivní rodinnou anamnézou diabetes mellitus,
• u pacientů s dyslipidemií nebo metabolickým syndromem, při podezření na poruchu glukózového metabolismu na základě klinických příznaků,
• u pacientů s gestačním diabetem v anamnéze nebo u žen s vyšším rizikem diabetu po porodu,
• u osob s chronickým onemocněním ledvin či jinými chronickými chorobami, které zvyšují riziko diabetu,
• při dlouhodobé léčbě léky ovlivňujícími metabolismus glukózy, zejména kortikosteroidy.

Ekonomický přínos nákladů na prevenci oproti léčbě komplikací diabetu ukazuje obrázek 2.

Vyšetření ledvinných funkcí (ACR, eGFR) v preventivních prohlídkách

Vyšetření ledvinných funkcí je klíčovým nástrojem pro časnou detekci chronického onemocnění ledvin a pro prevenci kardiovaskulárních komplikací. Mezi nejčastěji sledované parametry patří eGFR (odhad glomerulární filtrace) –⁠ hodnotí funkční kapacitu ledvin, ACR (albumin-kreatininový poměr) –⁠ detekuje mikroalbuminurii, což je raný ukazatel poškození ledvinných glomerulů, zejména u pacientů s diabetem nebo hypertenzí.

Původně byla kontrola ledvinných funkcí indikována zejména u pacientů se známou hypertenzí, diabetem, kardiovaskulárním onemocněním nebo jinými rizikovými faktory od 50 let věku a dále ve čtyřletých intervalech. U asymptomatických dospělých bez rizikových faktorů nebyla standardně součástí preventivní prohlídky a její provedení záviselo na klinickém uvážení lékaře.

Novela vyhlášky rozšířila indikace a periodicitu vyšetření ledvinných funkcí kreatininu, odhad glomerulární filtrace a poměr albumin-kreatinin u všech pacientů trpících diabetem, hypertenzí a kardiovaskulárním onemocněním od 50 let ve dvouletých intervalech.

Praktičtí lékaři, kteří mají se zdravotními pojišťovnami podepsané úhradové a bonifikační dodatky za péči o chronické pacienty, jsou zvyklí u indikovaných chronických onemocnění toto vyšetření provádět v ročních intervalech. Pravidelné sledování ledvinných funkcí má několik klíčových cílů:

1. Včasnou detekci chronického onemocnění ledvin, které často probíhá dlouho bez příznaků.
2. Identifikaci mikroalbuminurie, která je raným ukazatelem glomerulárního poškození a zároveň prediktorem kardiovaskulárních komplikací.
3. Úpravu léčby –⁠ např. optimalizaci antihypertenzní nebo diabetické terapie s cílem ochrany ledvin.
4. Stratifikaci rizika –⁠ pacienti s poruchou funkce ledvin vyžadují intenzivnější sledování a preventivní opatření.

Pravidelná kontrola umožňuje časné zásahy a předchází progresi onemocnění, která by později vyžadovala nákladnější léčbu, například dialýzu nebo transplantaci.

Vyšetření NT-proBNP v preventivní péči

NT-proBNP je biomarker srdečního zatížení umožňující časnou detekci srdečního selhání a stratifikaci kardiovaskulárního rizika u asymptomatických pacientů. Před novelou vyhlášky nebylo toto vyšetření součástí preventivních prohlídek a bylo indikováno pouze při klinickém podezření na srdeční selhání nebo ve specializované péči.

Novela vyhlášky nově zavádí vyšetření NT-proBNP do preventivní péče u rizikových osob: u pacientů s minimálně dvěma rizikovými faktory srdečního selhání od 50 let věku a dále v dvouletých intervalech, u pacientů s alespoň jedním rizikovým faktorem od 60 let věku rovněž v dvouletých intervalech. Vyšetření není indikováno u pacientů již dispenzarizovaných pro srdeční selhání nebo sledovaných specialistou.

Srdeční selhání se nejčastěji rozvíjí u pacientů s kardiovaskulárními a metabolickými riziky, zejména při hypertenzi, ischemické chorobě srdeční, kardiomyopatiích, chlopenních vadách, arytmiích (zejména fibrilaci síní), diabetu, chronickém onemocnění ledvin, obezitě a ve vyšším věku.

 

Vyšetření jaterních funkcí v rámci preventivní prohlídky

Vyšetření nebylo standardní součástí preventivní laboratorní prohlídky a jeho frekvence byla podle klinického uvážení lékaře. Novela vyhlášky rozšířila doporučení pro preventivní vyšetření jaterních funkcí, zejména u rizikových skupin pacientů pro chronická onemocnění od 45 let věku ve dvouletých intervalech.

Bude se jednat o vyšetření u pacientů zvláště s metabolickými riziky (diabetes, obezita, metabolický syndrom) a u pacientů užívajících hepatotoxická léčiva, s abúzem alkoholu a prodělanou virovou hepatitidou.

Vyšetření jaterních funkcí nám umožňuje časnou diagnostiku steatózy, hepatitid nebo cholestázy, podporuje prevenci komplikací a včasnou intervenci (změna léčby, doporučení životního stylu, specializovaná péče).

 

Vstupní všeobecná preventivní prohlídka

Nově při vstupní všeobecné preventivní prohlídce u praktického lékaře (při přechodu od PLDD) je klíčová komplexní laboratorní diagnostika, která poskytuje ucelený obraz o zdravotním stavu pa­cienta a umožňuje včasnou identifikaci rizikových faktorů pro chronická onemocnění. Základní součástí tohoto vyšetření jsou krevní obraz, jaterní testy, glykemie, kreatinin v séru a odhad glomerulární filtrace (eGFR), moč –⁠ chemicky a sediment, poměr albuminu a kreatininu v aktuální moči (ACR), lipi­dogram včetně lipoproteinu(a).

 

Následná opatření a funkční vyšetření

V případě zjištěného individuálně zvýšeného rizika vybraných onemocnění se frekvence a rozsah jednotlivých laboratorních vyšetření při dalších preventivních prohlídkách řídí aktuálními odbornými doporučeními a individuál­ním klinickým posouzením pac­ienta.

Vedle laboratorních parametrů se rozšiřuje také spektrum klinických a funkčních vyšetření. EKG je nově doporučeno při první všeobecné preventivní prohlídce po ukončení péče u praktického lékaře pro děti a dorost nebo při první preventivní prohlídce po registraci u nového praktického lékaře. Dále je indikováno u rizikových pacientů od 30 let věku ve čtyřletých intervalech a od 40 let věku v intervalech dvouletých.

 

Měření obvodu pasu

Měření obvodu pasu je jednoduchým a praktickým ukazatelem abdominální obezity a souvisejícího metabolického a kardio­vaskulárního rizika. Provádí se v úrovni horního okraje kyčelních kostí (alternativně ve středu mezi dolním okrajem žeber a horním okrajem kyčelní kosti) neelastickým metrem, bez napínání břišních svalů, s odečtem po normálním výdechu.

Hraniční hodnoty činí u mužů ≥ 94 cm pro zvýšené a ≥ 102 cm pro vysoké riziko, u žen ≥ 80 cm pro zvýšené a ≥ 88 cm pro vysoké riziko. Pravidelné měření umožňuje sledovat riziko diabetu, hypertenze a kardiovaskulárních komplikací i efekt režimových opatření.

 

Duševní zdraví a kognitivní funkce

Výskyt demence v České republice a predikci do roku 2050 ukazuje obrázek 3. Významnou změnou preventivních prohlídek je proto posílení anamnézy zaměřené na duševní zdraví. Praktický lékař je nově veden k cílenému záchytu příznaků deprese, úzkosti, chronického stresu, poruch spánku a sociální izolace, které často zůstávají nediagnostikovány a významně ovlivňují celkový zdravotní stav.

Součástí prevence se nově stává také screening rizika demence u pacientů ve věku 65–80 let, a to zařazením krátkého kognitivního testu Mini-Cog (výkon 01026) s frekvencí jednou za dva roky. Včasná identifikace kognitivního deficitu umožňuje zahájit podpůrná opatření, plánovat další péči a zapojení rodiny, což má zásadní význam pro kvalitu života pacienta.

 

Screeningové programy a jejich aktivní kontrola

Nedílnou součástí preventivní péče je kontrola účasti pacienta na screeningových programech. Praktický lékař má v tomto směru klíčovou roli –⁠ nejen pacienta informovat, ale také aktivně sledovat, zda se screeningu skutečně účastní.

 

Kolorektální karcinom

Od roku 2026 se screening kolorektálního karcinomu rozšiřuje na věkové rozmezí 45–74 let (+354 dní) při zachování dvouleté frekvence. Rozšíření na mladší věkovou skupinu reaguje na narůstající výskyt onemocnění u osob mladších 50 let. Screening je vykazován beze změn. Screeningovou kolonoskopii lze rovněž indikovat v uvedeném věkovém rozmezí s frekvencí 1× za 10 let.

 

Gynekologická prevence –⁠ změny v úhradách

Od nového roku dochází ke změně úhrad gynekologické péče. Gynekologové budou hrazeni měsíční agregovanou platbou za registrované pacientky, podmíněnou absolvováním preventivní gynekologické prohlídky v posledních 24 měsících. Preventivní prohlídka se stává signálním výkonem hrazeným z agregované platby, přičemž její frekvence zůstává jednou ročně a je nadále hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Praktický lékař má klíčovou roli v kontrole účasti pacientek na této péči.

 

Další screeningové programy

Praktický lékař dále sleduje účast pa­cienta v národních screeningových programech, zejména v oblasti karcinomu prsu, karcinomu prostaty, karcinomu plic, aneurysmatu abdominální aorty a osteoporózy.

 

Osobní plán péče a očkování

Narůstá význam osobního plánu péče, který umožňuje individualizovaný přístup k pacientovi. Praktický lékař v něm systematicky shrnuje preventivní opatření, sledování chronických onemocnění, doporučení ke změně životního stylu a aktuální očkovací status.

 

Posuzování zdravotní způsobilosti pro zbrojní průkaz –⁠ hlavní změny

Od 1. 1. 2026 nabývá účinnosti nový zákon o zbraních (č. 90/2024 Sb.), který zavádí kratší platnost zdravotního posudku –⁠ nově maximálně 5 let namísto dosavadních až 10 let. Držitelé zbrojního oprávnění budou povinni každých 5 let doložit nový posudek, který musí vydat jejich registrující praktický lékař v souladu s kritérii zdravotní způsobilosti dle zákona.

Za zdravotně nezpůsobilé jsou nově považovány osoby s uloženým ochranným léčením či zabezpečovací detencí, osoby s dříve zastaveným trestním nebo přestupkovým řízením pro nepříčetnost a osoby, které byly nedobrovolně hospitalizovány z důvodu závažného ohrožení sebe nebo okolí v souvislosti s duševní poruchou. Ošetřující lékař má povinnost hlásit změny zdravotního stavu, které mohou ovlivnit bezpečné nakládání se zbraní, zejména závažné psychické či neurologické poruchy.

 

Elektronická evidence posudků zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel

Lékař, který vydává posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, je nově povinen (s dodatečně stanovenou zkušební přechodovou dobou) vyplnit standardizovaný formulář elektronicky a zaznamenat jej do Registru řidičů. Posudek tak existuje v digitální podobě a je dostupný oprávněným orgánům, především policii a obcím s rozšířenou působností.

Elektronický zápis umožňuje okamžité ověření platnosti posudku při silniční kontrole nebo v rámci správních řízení, aniž by pacient musel předkládat papírový dokument. Každý záznam je jednoznačně identifikován údaji o lékaři (jméno, IČ, razítko), čímž se lékař stává součástí digitálního kontrolního mechanismu ovlivňujícího administrativní platnost řidičského oprávnění.

Závěr

Rok 2026 přináší praktickým lékařům vyšší nároky, ale zároveň i širší kompetence a větší profesní autonomii. Roz­šířená prevence a nové screeningové programy (souhrnně viz Tab. 1), posílení preskripčních oprávnění a důraz na koordinaci péče potvrzují, že praktický lékař je klíčovým aktérem moderního zdravotnictví. Jeho role v ochraně a podpoře zdraví populace je nezastupitelná a do budoucna bude nadále posilována.