Komentátor lidských duší - Cyril Höschl


Vyšlo v časopise: Čes. a slov. Psychiat., 105, 2009, No. 6-8, pp. 314-315.
Kategorie: Osobní zprávy

Multo cum ense calamus parentarum“

Pero má mnoho společného s mečem.

Čtenář mi snad promine, že jsem se pro titul této úvahy nechal inspirovat Škvoreckého knížkou „Příběh inženýra lidských duší” a nazval toto „blahořečeni” Komentátor lidských duší. Rozhodl jsem se totiž věnovat se částečně nepsychiatrické psavé i nepsavé činnosti Cyrila Höschla, neboť mi bylo jasné, že moji kolegové se zde zaměří spíše na jeho odbornou činnost. Konec konců, podtitul Příběhu inženýra lidských duší říká, že jde o „Entrtejnment na stará témata o životě, ženách, osudu, snění, dělnické třídě, fízlech, lásce a smrti”. Tedy o témata, se kterými se, mezi mnoha jinými, Cyril Höschl potýká na stránkách denního tisku a časopisů, v rozhlase, televizi a jinde.

Zpočátku, jsem se, jako mnozí, pozastavoval a říkal si, proč on, Cyril Höschl, do toho rádia hovoří a píše o tolika věcech do novin, je přece psychiatr, má se věnovat psychiatrii (ne že by se jí nevěnoval, jak je dokumentováno jinde jeho odbornou činností). Ale posléze jsem se pozvolna chytil - zajímavé bylo, že jsem se pořádně chytil až při pročítání jeho sebraných komentářů a sloupků v knížkách (např. Höschl C.: Úhel pohledu, aneb všechno je jinak; Galén, 2001; nebo Höschl C.: Odpovědi bez konce, aneb Sloupky z Reflexu 2002; Galén 2003). Totiž teprve při pročítání oněch knížek jsem si uvědomil, o čem všem Cyril Höschl přemýšlí, o čem uvažuje a co analyzuje. Od každodenní politiky po klasickou hudbu, literaturu, platy akademiků, etologii či milovaného filozofa Karla Poppera. Úvahy/sloupky jsou věcné, k jádru věci, čtivé a vtipné, poskytující skutečně jiný úhel pohledu. Jeho kritika je vždy milá, jemná, nenásilná, slušná. A že je psychiatrem či psychiatrem-publicistou, píšícím o věcech obecných? Proč ne, talent, vzdělání a znalosti k tomu má a je možná přijímán obecným lidem vážněji coby psychiatr, než jsou přijímáni mnozí jiní autoři. Mám pocit, že obecný lid ho asi vnímá spíše jako umného a umějícího komentátora lidských duší a záležitostí, tedy jinak, než jak ho vnímá čas od času dogmaticky autoritativní, čas od času závistivá psychiatrická obec. Doba a vláda nakonec dala za pravdu jemu a ocenily jeho propagaci našeho oboru (částečně reflektované v jeho nepsychiatrickém psaní či vystupování v médiích) „Českou hlavou“ udělenou mu v loňském roce.

Nepsychiatrická činnost Cyrila Höschla se ale neomezuje jen na publicistiku a pořady v rozhlasu a televizi. Neměli bychom zapomenout na jeho neúnavnou činnost v nejrůznějších organizacích a naučných, uměleckých a jiných zařízeních. Příkladem je třeba jeho prezidentství České lékařské akademie a nyní také prezidentství Federace evropských lékařských akademií. Jeho organizační činnost je vždy spojená s méně či více nápadnou propagací všeho českého, od psychiatrie přes literaturu a hudbu k vědě. Jen málokdo z nás, kteří jsme prácí v nejrůznějších organizacích poznali na „vlastni kůži“ ví, že to je většinou únavná a pěkně otravná činnost a že cestování a pobyt v hotelích všech koutu světa je většinou jen pozlátko, které se často ani netřpytí.

Výčet nepsychiatrických aktivit by nebyl úplný bez zmínky o Cyrilu Höschlovi a jeho další z mnoha lásek - klasické hudbě, zejména hudbě Antonína Dvořáka. Občas ji s přáteli, zvláště o Vánocích, soukromě, čistě jen pro potěšení, provozuje. Ale hlavně jí velmi rozumí a snaží se ji propagovat. Kdo nikdy nebyl na koncertě klasické hudby organizovaném a uváděném Cyrilem Höschlem, neví, o co přišel. Měl jsem to štěstí jich několik absolvovat v onom malém sále ve Španělské ulici, kde sídlí AMEPRA. Znovu a znovu jsem měl možnost, díky jeho brilantním výkladům, vidět souvislosti, porozumět vývoji skladby a práci či osudu skladatele. Mám hudbu rád, ač jí moc „nerozumím”, ale mám pocit, ze Cyril Höschl jí rozumí jako málokdo - alespoň mezi námi psychiatry.

Když si k jeho psychiatrickým činnostem a zde popsaným činnostem nepsychiatrickým ještě přimyslím to, že je otcem čtyř vydařených dětí, každé z nich svým způsobem velmi talentované či téměř geniální, o nichž on toho jako otec ví mnohé a s nimiž je ve styku; k tomu také dědečkem čtyř vnoučat (s nejstarším z nich, šestiletým, si už e-mailuji); starostlivým strýcem čtyř děti zesnulého bratra Viktora; hodným synem (kdo z nás v tomto věku začíná e-mail otci „Milý tatínku…”) a kdo ví, co ještě; musím se znovu ptát, „Kdy on ten Cyril vlastně spí?“

Ale zpět k onomu komentátorství lidských duší. Čas od času se v některých generacích vynoří komentátor dění a osudů. Pamatuji si pár skvělých psychiatrů – komentátorů/spisovatelů z předcházejících generací. Domnívám se (ač zaujat), že žádný z nich v komentářích nedosáhl hloubky a šíře záběru Cyrila Höschla. Pokud čtenář pochybuje o šíři a hloubce jeho „záběru”, doporučuji přečíst (či, doufejme, znovu přečíst) jeho nedávný článek v Lidových novinách „Kundera, idealismus a paměť.”

Tak si jen závěrem můžeme povzdechnout: „Ach jo, už je Cyrilu Höschlovi šedesát.” Ale ne: „Teprve šedesát!” Na rozdíl od mnohých z nás se zda, že on šedesátku bere s nadhledem a lehce, i když se mi tomu nechce vždy věřit. Ale doufejme, že mu bude i nadále bytí snesitelně lehké a bude ho i nám činit lehčí. Je zjevné, že to vše, co Cyril Höschl činí pro nás i pro sebe, dělá s láskou, zanícením a nadšením, a jak jsem o něm kdysi napsal, se vždy pozitivním pohledem na věc a lidské bytosti, i ty chybující. Asi podle následujícího citátu Ezry Pounda (básníka dlouhá léta hospitalizovaného v psychiatrické léčebně) použitého v Příběhu inženýra lidských duší:

“Co vřele miluješ, to zůstává, ostatní je drek.

Co vřele miluješ, nikdo ti nevyrve.

Co vřele miluješ, je tvoje pravé dědictví.”

Richard Balon, M.D.

Detroit, Michigan, USA


Štítky
Adiktologie Dětská psychiatrie Psychiatrie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská psychiatrie

Číslo 6-8

2009 Číslo 6-8

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se