Vaskulární demence představuje druhou nejčastěji se vyskytující demenci. Jsou s ní spojeny vysoké nároky na komplexní zdravotní, ošetřovatelskou a sociální péči. Shrnutím doporučených postupů diagnostiky a léčby tohoto onemocnění se věnují následující řádky.
V současnosti asi nejrozšířenější diagnostická kritéria užívaná při stanovení diagnózy vaskulární demence jsou kritéria NINDS-AIREN. Ta předpokládají přítomnost demence, cerebrovaskulární onemocnění prokázané anamnézou, vyšetřením nebo zobrazovacími technikami (CT, MR, SPECT, PET) a souvislost mezi oběma předchozími body – časovou (rozvoj demence do 3 měsíců po cévní mozkové příhodě) či v průběhu (fluktuující průběh, stupňovitá progrese).
Léčba všech základních typů vaskulární demence se soustředí na redukci nejvýznamnějších rizikových faktorů a terapii chorob podílejících se na vzniku cerebrovaskulárního onemocnění (hypertenze, dyslipidémie, nadváha, diabetes, kouření, nadměrné užívání alkoholu, ICHS), často za využití antikoagulancií a antiagregancií. Dále je obvykle nutné ovlivnění behaviorálních a psychologických příznaků demence (deprese, úzkosti, neklidu a poruch chování). Vedle farmakoterapie je s výhodou také využíváno metod psychosociální terapie.
Je-li předchozí terapie s nedostatečným efektem, je doporučený postup následující: do medikace přidáme extraktum ginkgo biloby (EGb761) v doporučené dávce 240 mg/den. Při nedostatečné odpovědi pokračujeme výměnou EGb761 za látky podporující mikrocirkulaci (pentoxifylin, vinpocetin, nimodipin, nicergolin). Je-li odpověď nadále insuficientní, nahradíme tyto látky inhibitory acetylcholinesteráz (galantamin, donepezil, rivastigmin). Při stále neuspokojující odpovědi je možný pokus o augmentaci memantinem. Pokud jsou uvedené možnosti vyčerpány a stále nedošlo ke zlepšení stavu, je vhodné ukončit kognitivní farmakoterapii a nadále pokračovat v léčbě základních příčin vaskulární demence.
(veri)
Zdroj: Psychiatrická společnost ČLS JEP. Doporučené postupy psychiatrické péče IV.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
