Vliv dávky afatinibu na intrakraniální odpověď u pacientů s NSCLC

Afatinib v léčbě metastatického postižení mozku

Přibližně u 20 % pacientů s NSCLC jsou v době diagnózy přítomné metastázy v mozku, u pacientů s mutací EGFR je pravděpodobnost výskytu metastatického postižení mozku vyšší. Předchozí klinické studie ukázaly, že terapie inhibitory tyrosinkináz (TKI) 1. generace má příznivý vliv na intrakraniální postižení u pacientů s NSCLC s mutací EGFR. Méně dat ohledně vlivu na metastázy v mozku je zatím k dispozici u afatinibu, TKI 2. generace často užívaného jako lék 1. volby v terapii pacientů s NSCLC s mutací EGFR.

Iniciální dávka 40 mg afatinibu denně při terapii pacientů s NSCLC s mutací EGFR, která byla doporučena Evropskou lékovou agenturou (EMA), vychází z dávkování v klinických studiích fáze III. V reálné klinické praxi je však u 29,6−38,3 % pacientů nutné snížit dávky afatinibu z důvodu výskytu netolerovatelných nežádoucích příhod v rámci léčby. Snížení dávky by mohlo vést ke snížení koncentrace afatinibu v mozkomíšním moku s následným nižším efektem na metastázy v mozku. Analýzy podskupiny pacientů s CNS metastázami, které byly publikovány v rámci studií LUX-Lung 3 a LUX-Lung 6, ukázaly míru kontroly onemocnění 89,3 %, respektive 95,0 %. Intrakraniální odpověď ovšem nebyla v těchto studiích hodnocena. Cílem níže diskutované retrospektivní studie proto bylo sledování vlivu dávky afatinibu na intrakraniální odpověď.

Metodika a průběh studie

Do této multicentrické retrospektivní studie byli zahrnuti pacienti s NSCLC s mutací EGFR, u nichž byly v době diagnózy přítomné metastázy v mozku a kteří dostávali afatinib jako 1. linii léčby. Tato terapie probíhala mezi květnem 2014 a březnem 2017. Medián věku pacientů činil 60,3 roku. Iniciální dávka afatinibu byla nastavena na 30 či 40 mg denně podle klinického zhodnocení onkologa. Průměrná denní dávka afatinibu během léčby byla vypočtena jako celková dávka po celou dobu terapie vydělená počtem dnů léčby.

U všech pacientů, kteří byli zařazeni do analýzy, bylo před zahájením terapie afatinibem a následně v intervalu 8−12 týdnů, případně podle klinického stavu provedeno zobrazovací vyšetření mozku (CT či MRI). Intrakraniální odpověď na léčbu byla hodnocena jako kompletní remise (CR), parciální remise (PR), stabilní nemoc (SD) nebo progrese onemocnění (PD). Míra objektivní intrakraniální odpovědi (IORR) byla definována jako podíl pacientů, u kterých došlo k CR či PR. Míra intrakraniální kontroly nemoci (IDCR) byla hodnocena jako podíl pacientů, u nichž došlo k CR, PR či SD.

Výsledky

Do analýzy bylo zahrnuto 74 nemocných; 45 z nich bylo léčeno afatinibem v monoterapii a 29 jich kromě afatinibu podstoupilo také lokální léčbu (radioterapii, chirurgický zákrok). Celková IORR dosáhla 81,1 % a celková IDCR 95,9 %. U 45 pacientů, kteří kromě afatinibu nepodstupovali žádnou jinou lokální léčbu, nebyl pozorován statisticky signifikantní rozdíl v intrakraniální odpovědi na terapii mezi skupinami s iniciální dávkou afatinibu 30 a 40 mg (IORR: 86,7 vs. 80,0 %; p = 0,581; IDCR: 93,3 vs. 93,3 %; p = 1,000).

U nemocných nebyl pozorován signifikantní rozdíl v IORR ani v IDCR v závislosti na průměrné dávce afatinibu (viz tab. níže). Rovněž nebyl pozorován signifikantní rozdíl v odpovědi na léčbu u skupiny léčené afatinibem v monoterapii a skupiny, která kromě afatinibu podstupovala lokální léčbu.

Tab.  Intrakraniální odpověď na léčbu afatinibem v závislosti na dávce léčiva

Závěr

Výsledky uvedené studie ukazují, že intrakraniální odpověď byla srovnatelná u různých dávek afatinibu. Dávka afatinibu nemusí mít u pacientů s NSCLC s mutací EGFR a metastatickým postižením mozku vliv na intrakraniální odpověď na léčbu v monoterapii nebo v kombinaci s lokální léčbou.

(alz)

Zdroj: Wei Y. F., Lim C. K., Tsai M. S., Huang M. S., Chen K. Y. Intracranial responses to afatinib at different doses in patients with EGFR-mutated non-small-cell lung carcinoma and brain metastases. Clin Lung Cancer 2019; 20 (3): e274−e283, doi: 10.1016/j.cllc.2019.02.009.