KOMERČNÍ SDĚLENÍ
Alergenová imunoterapie (AIT) je jedinou léčebnou metodou ovlivňující přirozený průběh alergického onemocnění. Dokáže redukovat symptomy onemocnění i dosavadní medikaci. AIT také funguje jako prevence progrese onemocnění a další senzibilizace. Úspěch terapie však předpokládá dobrou adherenci pacienta k ní. Nutností je také správná komunikace o očekáváních od léčby, bezpečnostním profilu, nástupu účinku a dalších specifikách AIT.
V roce 2024 bylo sublingválními tabletami se standardizovaným alergenovým extraktem z pylu břízy bradavičnaté v alergologické ambulanci FN Brno léčeno celkem 28 pacientů. Většina z nich (22) pokračuje v terapii; 3 pacienti ji ukončili pro nežádoucí účinky (svědění úst, krku či uší, pálení v krku), u 1 byla SLIT ukončena pro nedodržování léčebného režimu, 1 pacient preferoval změnu na injekční preparát a u 1 byla terapie již dokončena.
Prvním představeným pacientem je 24letý muž. Od kojeneckého věku se potýkal s atopickým ekzémem, v anamnéze má dále alergickou rýmu a konjunktivitidu. V roce 2019 mu byla diagnostikována ezofagitida, která byla úspěšně přeléčena inhibitory protonové pumpy (PPI). V minulosti nebyl dispenzarizován u alergologa.
První vyšetření v alergologické ambulanci FN Brno proběhlo v roce 2019. Pacient si stěžoval na několik let trvající celoroční vodnatou rýmu se zhoršením v jarním období, svědění očí a ojedinělá ložiska atopického ekzému v loketních jamkách. Žil v domácnosti s 5 psy. Kožní testy potvrdily alergii na psa a pyl břízy, celkové skóre nosních příznaků (TNSS) dosahovalo 8 bodů z 12. Pacient začal užívat rupatadin 10 mg (1-0-0), emedastin dle potřeby (1-0-1) a azelastin dle potřeby (1-0-1). V období od února 2019 do září 2022 probíhalo střídání antihistaminik (desloratadin, bilastin, cetirizin), žádná medikace ovšem neměla dostatečný efekt.
Na podzim 2022 začal pacient žít v domácnosti bez domácích zvířat a došlo k vymizení alergických potíží mimo pylovou sezónu. Postupně však docházelo ke zhoršování alergické rýmy v období březen–květen, kdy pociťoval nosní obstrukci, tlak nad vedlejšími nosními dutinami a podráždění hrdla při pobytu venku. Medikace na jaře 2024 zahrnovala bilastin 20 mg (1-0-0 až 1-0-1), olopatadin (1-0-1), respektive momethason/olopatadin (1-0-1). ORL vyšetření neprokázalo nosní polypy, spirometricky byl pacient bez ventilační poruchy, ovšem hodnoty frakce vydechovaného oxidu dusnatého (FeNO) byly hraniční. TNSS dosahovalo 9/12 bodů. Molekulární diagnostikou byl zjištěn nejsilnější alergen – bříza.
V červenci 2024 byla zahájena SLIT a nasazen přípravek Itulazax®. Zpočátku si pacient stěžoval na svědění úst, avšak po 5 dnech potíže odezněly. Léčbu přerušil v říjnu a prosinci 2024 vždy na 7 dní z důvodu infekce horních cest dýchacích (HCD). Po obnovení léčby uváděl 2 dny únavu. V květnu 2025 bylo konstatováno, že pylová sezóna probíhá téměř bez alergických potíží. Pacient nárazově užívá 1 tabletu antihistaminika před výletem do přírody. Skóre TNSS se snížilo na 1–2 body z 12. Léčba pokračuje bez přerušení a pacient je s výsledkem SLIT velmi spokojený.
Dalším pacientem je 57letý muž s polyvalentní inhalační alergií, silným orálním alergickým syndromem (OAS) na ovoce a ořechy a seboroickou dermatitidou. Užíval pouze cetirizin 10 mg (0-0-1) v období od února do srpna, s efektem nebyl spokojen. Alergologické vyšetření v červnu 2024 prokázalo alergii na břízu a bojínek. Skóre TNSS dosahovalo v tomto období 10 bodů.
V červenci 2024 byla zahájena AIT pomocí LP Itulazax®, kterou provázelo přechodné svědění úst po podání první dávky – potíže odezněly do 7 dnů. Při kontrole v prosinci 2024 pacient udával ústup OAS. V únoru 2025 byl do medikace přidán přípravek Grazax obsahující alergenový extrakt z travního pylu. Následná kontrola v červenci 2025 ukázala, že pacient během pylové sezóny nepotřeboval žádná antihistaminika a díky ústupu OAS mohl konzumovat ovoce bez omezení. Hodnota TNSS klesla na 3 body. Pacient nadále užívá Itulazax® 12 SQ (1-0-0) a na 6 měsíců v roce má v medikaci Grazax 75000 SQ (1-0-0).
42letá pacientka s chronickou alergickou rýmou (senzibilizace pyly jarních stromů), asthma bronchiale a OAS se léčí v alergologické ambulanci FN Brno od roku 2016. Původní medikace zahrnovala montelukast 10 mg (0-0-1) a salbutamol dle potřeby, přidány byly dále ciklesonid a v pylové sezóně antihistaminika. V lednu 2021 proběhla změna inhalační terapie (indakaterol/momethason-furoát 125/127,5 µg 1-0-0). Na jaře 2022 zesílily příznaky alergické rýmy, objevil se chronický kašel a pacientka měla zvýšenou potřebu úlevové medikace. Užívala desloratadin 5 mg (1-0-1), momethason-furoát (1-0-1), respektive indakaterol/momethason-furoát 125/260 µg (1-0-0) a montelukast 10 mg (0-0-1). V červnu 2023 proběhlo opakované alergologické vyšetření a byla zjištěna monosenzibilizace na pyly jarních stromů.
V prosinci 2023 pacientka zahájila AIT pomocí LP Itulazax® a v srpnu 2024 byl konstatován efekt terapie – příznaky alergické rýmy se v jarním období nevyskytly, pacientka nemusela užívat desloratadin ani momethason a zcela vymizelo svědění úst po konzumaci jablek. Pacientka pokračovala v terapii přípravkem Itulazax® a po 2. sezóně přetrvává pozitivní efekt AIT.
Zkušenosti alergologické ambulance FN Brno se SLIT s extraktem pylu břízy jsou pozitivní, pacienti léčbu dobře tolerují a nebyly u nich pozorovány závažné nežádoucí účinky.
(pak)
Zdroje:
1. Kuncová T. Zkušenosti s celoroční léčbou stromovou SLIT tabletou. 7. Alergofórum, Praha, 5.–6. září 2025.
2. SPC Itulazax. Revize 4. 12. 2025. Dostupné na: https://prehledy.sukl.cz/prehledy/v1/dokumenty/87809
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
