Nachlazení zastřešuje infekty dýchacích cest nosu, krku, hrtanu a průdušek a je doprovázeno širokou škálou příznaků včetně bolesti v krku, kašle a kýchání. Tato rozmanitost se připisuje jak velkému počtu příčinných virových kmenů, tak individuálním projevům u každého organismu.
Nachlazení je u dětské populace velmi rozšířené, většina dětí a dospívajících prodělá alespoň 1 epizodu ročně. Četnost výskytu se liší napříč věkovými skupinami; předškolní děti prodělají až 10 epizod ročně, zatímco dospívající cca 2–4 epizody ročně.1
Vzhledem k tomu, že hlavní příčinou běžných nachlazení jsou samovolně odeznívající virové infekce, možnosti léčby se obecně omezují na symptomatické intervence. Antibiotická terapie je neúčinná, přesto je nadále zaznamenávána vysoká míra preskripce ATB. Je známo, že nedostatečné či nevhodné užívání ATB přispívá k bakteriální rezistenci, což je problém, který nadále představuje rostoucí hrozbu pro lidstvo.
Terapie běžného nachlazení často zahrnuje samoléčbu volně prodejnými léky, například přípravky z extraktu z listů břečťanu obecného (Hedera helix). Specifický extrakt z listů břečťanu byl rozsáhle studován v preklinických i klinických podmínkách. Data naznačují, že je nositelem bronchodilatačních a sekretolytických účinků a může také vykazovat protizánětlivé vlastnosti.
Retrospektivní komparativní kohortová studie německých autorů2 zkoumala, zda je předepisování extraktu z listů břečťanu spojeno se sníženým následným užíváním antibiotik u dětí a dospívajících s nachlazením. Tato studie využila dat z databáze IQVIA Disease Analyzer, která obsahuje informace o případech poskytované ambulantními lékaři v Německu, včetně demografických údajů pacientů, diagnóz či preskripce.
Studovaná populace zahrnovala děti a dospívající (ve věku < 18 let) z celkem 220 pediatrických ordinací, u kterých byl během sledovaného období (1. ledna 2017 až 31. prosince 2020) zdokumentován alespoň 1 případ běžného nachlazení (dle kódů MKN-10): akutní infekce horních cest dýchacích (HCD) na více místech a infekce neurčené lokalizace, akutní bronchitida, bronchitida neurčená jako akutní či chronická, kašel, akutní nazofaryngitida, virová infekce s nespecifikovanou lokalizací. Do studie byli zařazeni mladí pacienti, kterým bylo předepsáno buď jakékoliv systémové ATB (ATC: J01), nebo přípravek z extraktu z listů břečťanu.
Celkem bylo do každé porovnávací kohorty zahrnuto 10 390 dětí a dospívajících (dohromady tedy 20 780 pacientů). V rámci analýzy bylo provedeno párování na základě propensity score v poměru 1 : 1 na základě věku, pohlaví, diagnózy a měsíce stanovení diagnózy. Mezi oběma sledovanými kohortami tudíž nebyly pozorovány žádné významné rozdíly z hlediska věku (průměr 5,7 vs. 5,8 roku), pohlaví (48,7 % žen v obou) či diagnózy. Akutní infekce HCD na více místech a neurčených lokalizací byly shodně diagnostikovány u 54,3 %, akutní bronchitida u 9,6 %, nespecifikovaná bronchitida u 4,6 % a další diagnózy včetně akutní rinofaryngitidy, kašle a virové infekce u 31,4 % mladých pacientů.
Preskripce extraktu z listů břečťanu byly spojené s významně nižší následnou preskripcí ATB v období 4–30 dní od stanovení diagnózy (poměr šancí [OR] 0,56; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,49–0,64; p < 0,001), což představovalo 3,7 % v břečťanové kohortě a 6,5 % v ATB kohortě. Tento trend platil také v delším horizontu 31–365 dní (OR 0,58; 95% CI 0,54–0,62; p < 0,001) od data stanovení diagnózy.
Bakteriální infekty byly v obou kohortách vzácné. Ačkoliv byla absolutní čísla nízká, bakteriální infekce se 4–30 dní po stanovení diagnózy vyskytovala méně často v kohortě s preskripcí extraktu z břečťanu (OR 0,67; 95% CI 0,45–0,99; p = 0,047).
Do analýzy opakované preskripce extraktu z listů břečťanu (v období 2–5 let od diagnózy) bylo zahrnuto celkem 42 677 pacientů. Více než polovině dětí a dospívajících (50,5 %, n = 21 552) byl v následujících letech alespoň 1× znovu předepsán tento extrakt, nejčastěji u dětí ve věku 0–2 let (54,7 %). Alespoň 2 další preskripce byly hlášeny u 31,3 % (n = 13 358) dětí a dospívajících.
Preskripce extraktu z listů břečťanu obecného byla spojená se sníženým následným užíváním antibiotik u dětí a dospívajících s běžným nachlazením. Vysoká míra opakovaného předepisování preparátu obsahujícího toto fytofarmakum zdůrazňuje jeho terapeutickou hodnotu coby možnosti léčby příznaků nachlazení, zejména u menších dětí. Extrakt z listů břečťanu může zároveň pomoci snížit nevhodné užívání ATB při nachlazení.
(lexi)
Zdroje:
1. Grief S. N. Upper respiratory infections. Prim Care 2013; 40 : 757–770, doi: 10.1016/j.pop.2013.06.004.
2. Vogelberg C., Seifert G., Braun S. et al. The impact of ivy leaf dry extract EA 575 on subsequent antibiotic use and its therapeutic value in children and adolescents with the common cold: a retrospective prescription database analysis. Children (Basel) 2025; 12 (4): 518, doi: 10.3390/children12040518.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
