Přestože ještě před dvěma desítkami let šlo o raritní záležitost, v současnosti plní děti se střevními záněty gastroenterologické ordinace. Často ale trvá delší dobu, než se lékařům podaří u malého pacienta stanovit správnou diagnózu a začít nemoc účinně léčit.
Bolesti bříška, průjmy, únava, ale i krev ve stolici – s tím vším se setkávají dětští pacienti trpící střevními záněty. Bohužel se jich mnoho dostane ke správnému odborníkovi – gastroenterologovi – až po měsíce trvajících obtížích a po opakovaných návštěvách jiných lékařů. Příznaky Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy jsou totiž často zaměňovány třeba za střevní infekce virového původu. Navíc bývají stále považovány spíše za nemoci dospělých, a dětští lékaři tak na ně pomyslí jen zřídka. V dnešní době ale už zdaleka nejde o žádný vzácný problém. Výskyt Crohnovy nemoci navíc narůstá z neznámého důvodu u dětí mnohem rychleji než případy ulcerózní kolitidy.
Prodlení se správnou terapií může zdravotní stav dítěte zhoršit. Chronické krvácení do střev může vést k těžké chudokrevnosti (anémii), problémy se vstřebáváním potravy mají za následek nedostatek některých živin a podvýživu, dochází i ke zpomalení a opoždění růstu malého pacienta. V těžkých případech pak může nastat takové poškození střeva, které si vyžádá i operaci.
Lékaři a rodiče by si měli všímat především varovných příznaků, které se opakovaně vracejí a nikdy zcela nemizí. Patří sem:
U dětí, které trpí některými ze zmíněných obtíží, by měl dětský lékař provést vyšetření krve kvůli zjištění případné anémie a zánětu v těle. Diagnóza může být poté potvrzena vyšetřením střev (koloskopií) na gastroenterologickém pracovišti.
(hak)
Zdroj: www.hopkinschildrens.org
