Rčení „pít jen s mírou“ platí u střevních zánětů dvojnásob. Alkohol totiž dokáže zhoršit příznaky jak Crohnovy nemoci, tak ulcerózní kolitidy. Dobrou zprávou ale je, že ve většině případů se jedné nebo dvou skleniček nemusíte vzdát úplně.
Pacienti s crohnem a kolitidou často řeší otázku, jestli se alkoholu musí zcela vyhnout, nebo si mohou dopřát příležitostnou skleničku. V naší kultuře totiž přicházíme velmi často do situací, kdy je požívání alkoholu „společenskou normou“, a je dokonce očekáváno. Jaké má pití dopad na naše střeva?
Skandinávští vědci dospěli k překvapivému zjištění, že pro to, jak pacienti alkohol snášejí, je rozhodující množství cukru obsažené v nápoji. Destiláty i suché červené a bílé víno pacienti tolerovali mnohem lépe než pivo nebo sladké míchané nápoje mající stejné množství etanolu.
Játra fungují v našem organismu jako velká továrna a čistička zároveň. Veškerá krev je zde filtrována a jsou z ní odbourávány odpadní látky (včetně léků a alkoholu). Požívání většího množství alkoholu vede ke „ztukovatění“ jater a později i k cirhóze. Komplikací střevních zánětů navíc někdy bývá i chronické onemocnění žlučových cest a jater. Pacienti s jaterní chorobou by se tak měli vzdát alkoholu definitivně.
Některé léky využívané v léčbě střevních zánětů se s alkoholem nesnášejí. Medikamenty navíc představují zátěž pro játra, kterou alkohol ještě zvyšuje. Poraďte se v každém případě s lékařem, v jakém odstupu a jestli vůbec můžete po užití léků pít alkohol. Pokud jste na pochybách, v jakých případech je možné si oblíbený nápoj dopřát (samozřejmě v nízkých dávkách a malém množství) a kdy je lepší na něj zcela zapomenout, obraťte se též na odborníka.
(hak)
