Cenobamát snižuje frekvenci záchvatů a polymedikaci u farmakorezistentní epilepsie s větším přínosem v časnějších liniích léčby
Data z reálné praxe z Polska potvrzují vysokou účinnost cenobamátu v terapii farmakorezistentní epilepsie (DRE) a vysoké procento pacientů setrvávajících na léčbě. Z těchto dat je také patrné, že zavedení cenobamátu do terapie vedlo k vysazení dalších protizáchvatových léků (ASMs) nebo snížení jejich dávek, což zjednodušilo léčebné schéma. Navíc bylo zjištěno, že nasazení cenobamátu v dřívější linii znamenalo pro pacienty větší šanci na dosažení bezzáchvatovosti.
Cenobamát v léčbě farmakorezistentní epilepsie (DRE)
Cenobamát je protizáchvatový lék s dvojím mechanismem účinku, který prokázal silnou účinnost v terapii DRE. Je indikovaný k přídatné léčbě fokálních záchvatů se sekundární generalizací nebo bez ní u dospělých pacientů s epilepsií bez adekvátní kontroly navzdory předchozímu užívání ≥ 2 ASMs. V udržovací fázi základní klinické studie bylo s cenobamátem dosaženo bezzáchvatovosti u 14 % pacientů, kteří dokončili studii, což je bezprecedentně nejvyšší podíl v porovnání s ASMs 2. generace, která vedou k bezzáchvatovosti u 0–6,5 % nemocných s DRE. S nejvyšší dávkou cenobamátu bylo dosaženo bezzáchvatovosti až u 21 % účastníků.
Ukázal se také vysoký podíl pacientů setrvávajících na léčbě cenobamátem při nepřímém porovnání s lakosamidem a brivaracetamem (89 vs. 52, resp. 73 %) při srovnatelném profilu snášenlivosti. Vyšší účinnosti a setrvání na cenobamátu se podařilo dosáhnout při jeho časnějším nasazení. Některé studie také naznačují, že přidání cenobamátu do protizáchvatové medikace může díky omezení polymedikace značně zjednodušit léčebné schéma.
Cenobamát v reálné praxi
Metodika a průběh studie, hodnocená populace nemocných
V Polsku je cenobamát od března 2023 hrazen u nemocných s DRE, kteří nevykázali odpověď na alespoň 1 přídatnou terapii. Na jaře 2025 byly publikovány výsledky studie, jež hodnotila účinnost a bezpečnost cenobamátu u pacientů s DRE v reálné praxi v Polsku. Jednalo se o retrospektivní neintervenční studii provedenou ve 20 centrech. Primárním sledovaným parametrem byl podíl účastníků s odpovědí na léčbu definovanou jako ≥ 50% pokles frekvence záchvatů během posledních 3 měsíců sledování v porovnání s posledními 3 měsíci před nasazením cenobamátu.
Zařazeno bylo 475 pacientů ve věku 18–80 let (medián 37 let). Medián doby od diagnózy epilepsie do nasazení cenobamátu činil 24 let. Při vstupu do studie se počet záchvatů za měsíc pohyboval od 0,16 do 450 (medián 8). Cenobamát byl přidán k 1–6 dalším ASMs (medián 2). Nejčastěji se jednalo o lamotrigin, levetiracetam, kyselinu valproovou/valproát sodný, lakosamid a brivaracetam. Téměř polovina zařazených (47,4 %) užívala kromě cenobamátu ≥ 3 další ASMs. Cenobamát byl podáván v maximální dávce 12,5–400 mg (medián maximální dávky 250 mg). Na konci studie užívalo 88,7 % pacientů udržovací dávku cenobamátu ≥ 200 mg.
Podíl pacientů s odpovědí na léčbu a dosažením bezzáchvatovosti
U 465 pacientů s hodnotitelnou terapeutickou odpovědí a minimálně 6měsíčním užíváním cenobamátu klesl medián počtu záchvatů za měsíc z 8 na 3 (výsledné rozmezí 0–300; p < 0,0001). Odpověď na léčbu vykázalo 61,9 % pacientů, přičemž zcela bez záchvatů bylo v posledních 3 měsících této terapie 16,5 % léčených.
Podíl pacientů s odpovědí na cenobamát byl nejvyšší ve skupinách s 1–2 a 3–7 ASMs při vstupu do studie, nižší potom ve skupině s > 7 ASMs (obr. 1). Medián měsíční frekvence záchvatů klesl ve skupině s 1–2 i s 3–7 ASMs při vstupu do studie ze 6 na 2; ve skupině s > 7 ASMs při vstupu do studie to bylo ze 12 na 5.
Obr. 1 Snížení frekvence záchvatů při léčbě DRE cenobamátem v závislosti na počtu předchozích užívaných ASMs1
Redukce průvodní protizáchvatové medikace
Medián počtu dalších užívaných ASMs kromě cenobamátu činil na konci sledování 2 (rozmezí 0–5). K vysazení či snížení dávky ≥ 1 ASM došlo během užívání cenobamátem u 69,7 % účastníků. O vysazení ≥ 1 ASM se jednalo u 43,6 % pacientů a o snížení dávky ≥ 1 ASM u 40,2 %. Podrobnější výsledky ukazuje obr. 2.
Obr. 2 Snížení dávky nebo vysazení ostatních ASMs při užívání cenobamátu1
Bezpečnost
Nežádoucí příhody byly zaznamenány u 48,8 % léčených. Nejčastěji se jednalo o ospalost a závratě. U 3 pacientů se objevily dermatologické příhody (vyrážka či akné). Nebyly hlášeny žádné případy lékových reakcí s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), Stevensova−Johnsonova syndromu (SJS) ani toxická epidermální nekrolýza (TEN).
Cenobamát v průběhu studie vysadilo 12 % léčených, z nich necelá polovina z důvodu nežádoucích příhod.
Závěr
Data z reálné polské praxe u velké skupiny pacientů (n = 475) s farmakorezistentní epilepsií ukazují, že přídatná léčba cenobamátem vede k odpovědi u téměř 2/3 nemocných včetně 16,5 % pacientů s dosažením úplné bezzáchvatovosti. Cenobamát také u řady z nich umožňuje snížit počet a dávku konkomitantních ASMs, což může příznivě ovlivnit compliance s terapií a kvalitu jejich života. Díky své účinnosti a bezpečnostnímu profilu je cenobamát slibnou terapeutickou možností pro dlouhodobou léčbu DRE.
(zza)
Zdroje:
1. Bosak M., Podraza H., Włoch-Kopeć D. et al. Efficacy and safety of cenobamate: a multicenter, retrospective evaluation of real-world clinical practice. Seizure 2025 Aug; 130 : 25-31, doi: 10.1016/j.seizure.2025.05.002.
2. SPC Ontozry. Dostupné na: www.ema.europa.eu/cs/documents/product-information/ontozry-epar-product-information_cs.pdf
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
