Úmrtnost na CHOPN stále roste, momentálně zaujímá v žebříčku nejčastějších příčin onemocnění třetí příčku hned za kardiovaskulárními a cerebrovaskulárními onemocněními. „Tři a půl až čtyři tisíce pacientů zemřou přímo ‚na CHOPN‘, ale řada nemocných zemře ‚s CHOPN‘, například na bronchogenní karcinom nebo v rámci kardiovaskulárních onemocnění, protože rizika jsou sdílená,“ podotýká přednosta Kliniky pneumologie 3. LF UK a FN Bulovka v Praze doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Za onemocněním stojí z velké části (85 %) kouření, zbylých 15 % je vyvoláno expozicí škodlivinám v interiérech i exteriérech. „Je velmi důležité si uvědomit, že ne každý pacient-kuřák vyvine CHOPN,“ vysvětluje pneumolog. Nemoc se totiž týká jen 40–50 % kuřáků, kteří jsou vybaveni příslušnými geny.
Záludnost onemocnění tkví v tom, že dlouho probíhá bezpříznakově a je patrné jen poklesem plicních funkcí. Lidem, kteří se příliš nepohybují, nemusí ani později dušnost zasahovat výrazně do života. CHOPN se může projevovat také na fyziognomii: „Systémový zánět způsobuje, že odchází příčně pruhované svaly, dechové, bránice, a pacient svalově ubývá roky trvání onemocnění a samozřejmě hubne. Typická je kachektizace jedince,“ upozorňuje docent Pauk.
CHOPN se ale nemusí demonstrovat jen kachexií, v kombinaci s OSA může být naopak přítomna i u jedinců s obezitou či nadváhou. Onemocnění jsou provázána řadou složitých mechanismů a výsledkem je výrazné zvýšení rizika komplikací a úmrtnosti. „CHOPN sama o sobě zkracuje život o 5–10 let v závislosti na závažnosti stadia, a neléčená spánková apnoe o 7–10 let,“ doplňuje přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D.
„V Česku je obrovská poddiagnostikovanost obstrukční spánkové apnoe a CHOPN. Předpokládáme, že máme na 300 tisíc pacientů s CHOPN a 8 % jedinců s OSA, to jsou obrovská čísla. U velké části z nich bude přítomen ‚overlap‘,“ vysvětluje profesor Sova. S překryvem chorob je třeba tedy u pacientů počítat a s podezřením na něj je včas poslat na specializované pracoviště. „Jsme schopni tuto entitu diagnostikovat ve ventilačních centrech a v rámci plicních klinik a ambulance, bohužel jejich kapacita je nízká,“ dodává.
V souvislosti s dostupností pracovišť specializovaných na poruchy dýchání ve spánku mluví o „dírách v republice” a ve srovnání s infrastrukturou, na níž stojí screening časného záchytu karcinomu plic zahájený v lednu 2022, je rozdíl v pokrytí Česka na první pohled patrný. Do screeningu se totiž zapojilo 43 akreditovaných center (polovina českých praktických lékařů a 99 % ambulantních pneumologů), díky čemuž se podařilo oslovit každého 9. těžkého kuřáka (48 tisíc osob), zatímco pracoviště určená pro diagnostiku poruch dechu ve spánku se nacházejí jen ve velkých fakultních a krajských nemocnicích.
(pok)
Zdroj: Den pro zdravé plíce – Světový den CHOPN. Tisková konference. Praha, 11. 11. 2025.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
