Úmrtnost na CHOPN stále roste, momentálně zaujímá v žebříčku nejčastějších příčin onemocnění třetí příčku hned za kardiovaskulárními a cerebrovaskulárními onemocněními. „Tři a půl až čtyři tisíce pacientů zemřou přímo ‚na CHOPN‘, ale řada nemocných zemře ‚s CHOPN‘, například na bronchogenní karcinom nebo v rámci kardiovaskulárních onemocnění, protože rizika jsou sdílená,“ podotýká přednosta Kliniky pneumologie 3. LF UK a FN Bulovka v Praze doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Za onemocněním stojí z velké části (85 %) kouření, zbylých 15 % je vyvoláno expozicí škodlivinám v interiérech i exteriérech. „Je velmi důležité si uvědomit, že ne každý pacient-kuřák vyvine CHOPN,“ vysvětluje pneumolog. Nemoc se totiž týká jen 40–50 % kuřáků, kteří jsou vybaveni příslušnými geny.
Záludnost onemocnění tkví v tom, že dlouho probíhá bezpříznakově a je patrné jen poklesem plicních funkcí. Lidem, kteří se příliš nepohybují, nemusí ani později dušnost zasahovat výrazně do života. CHOPN se může projevovat také na fyziognomii: „Systémový zánět způsobuje, že odchází příčně pruhované svaly, dechové, bránice, a pacient svalově ubývá roky trvání onemocnění a samozřejmě hubne. Typická je kachektizace jedince,“ upozorňuje docent Pauk.
CHOPN se ale nemusí demonstrovat jen kachexií, v kombinaci s OSA může být naopak přítomna i u jedinců s obezitou či nadváhou. Onemocnění jsou provázána řadou složitých mechanismů a výsledkem je výrazné zvýšení rizika komplikací a úmrtnosti. „CHOPN sama o sobě zkracuje život o 5–10 let v závislosti na závažnosti stadia, a neléčená spánková apnoe o 7–10 let,“ doplňuje přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D.
„V Česku je obrovská poddiagnostikovanost obstrukční spánkové apnoe a CHOPN. Předpokládáme, že máme na 300 tisíc pacientů s CHOPN a 8 % jedinců s OSA, to jsou obrovská čísla. U velké části z nich bude přítomen ‚overlap‘,“ vysvětluje profesor Sova. S překryvem chorob je třeba tedy u pacientů počítat a s podezřením na něj je včas poslat na specializované pracoviště. „Jsme schopni tuto entitu diagnostikovat ve ventilačních centrech a v rámci plicních klinik a ambulance, bohužel jejich kapacita je nízká,“ dodává.
V souvislosti s dostupností pracovišť specializovaných na poruchy dýchání ve spánku mluví o „dírách v republice” a ve srovnání s infrastrukturou, na níž stojí screening časného záchytu karcinomu plic zahájený v lednu 2022, je rozdíl v pokrytí Česka na první pohled patrný. Do screeningu se totiž zapojilo 43 akreditovaných center (polovina českých praktických lékařů a 99 % ambulantních pneumologů), díky čemuž se podařilo oslovit každého 9. těžkého kuřáka (48 tisíc osob), zatímco pracoviště určená pro diagnostiku poruch dechu ve spánku se nacházejí jen ve velkých fakultních a krajských nemocnicích.
(pok)
Zdroj: Den pro zdravé plíce – Světový den CHOPN. Tisková konference. Praha, 11. 11. 2025.
