Odhaleny geny zodpovědné za rezistenci k tamoxifenu

Přestože je hormonální terapie v léčbě hormondependentních karcinomů prsu velmi účinná, časem se na použitá farmaka vyvíjí rezistence. Nyní se však podařilo identifikovat sadu sedmi genů, které mohou být za vznik rezistencí a nárůst agresivity nádorů zodpovědné. Tyto poznatky byly prezentovány holandskými vědci z rotterdamské univerzity na letošním setkání americké společnosti pro výzkum rakoviny.

Většina karcinomů prsu exprimuje receptory na estrogen (ER+). Velké množství těchto hormondependentních nádorů dobře reaguje na antiestrogenovou léčbu tamoxifenem. Přibližně u poloviny pacientů je zaznamenán přínos podávání tamoxifenu, avšak nádor se ve velké většině případů časem stane rezistentním na tuto léčbu.

Autoři pomocí funkčního testu studovali, které geny jsou zodpovědné za rezistenci na tamoxifen. Nejprve vystavili lidské estrogendependentní buňky karcinomu prsu z linie ZR-75 inzerční mutagenezi za použití retrovirů. Poté je nechali růst v prostředí s obsahem 4-hydroxy-tamoxifenu. Takto se jim podařilo identifikovat sedm genů, které nesou označení AKT1, AKT2, BCAR1, BCAR3, EGFR, GRB7 a TRERF1. O některých z nich je již známo, že mají v rezistenci na tamoxifen určitý význam.

Vědci také hodnotili nádorovou agresivitu u 413 pacientek s chirurgicky odstraněným primárním karcinomem prsu, které zatím nebyly léčeny systémovou terapií. Zjistili přitom, že tři z identifikovaných genů (AKT2, EGFR, TRERF1) byly nezávislými faktory pro vyšší agresivitu nádoru.

Popsaná zjištění jsou důležitými stupni na cestě k individualizované a přesně cílené léčbě karcinomů prsu. Schopnost identifikovat geny zodpovědné za rezistenci na tamoxifen může být důležitá v léčebném přístupu k pacientům, u kterých po léčbě tímto preparátem dojde k relapsu onemocnění.

(jin)

Zdroj: American Association for Cancer Research (AACR) 2008 Annual Meeting: Abstrakt 1582. Prezentováno 13. 4. 2008 v San Diegu, Kalifornie, USA.