Prevalence duševních poruch v Česku stoupá, mezi lety 2010 a 2021 došlo k jejímu nárůstu o 22 %. Deprese patří k nejčastějším příčinám pracovní neschopnosti a u významné skupiny nemocných standardní léčba selhává nebo je špatně tolerována.
U pacientů s farmakorezistentní depresí nebo s těžkou depresí v kontextu onkologického či jiného nevyléčitelného onemocnění se v posledních letech nahromadila klinická data dokazující, že psilocybin může přinést rychlou úlevu tam, kde jiné postupy nepomáhají.
Dosavadní legislativa umožňovala tyto účinky pouze studovat, nikoli využít v praxi, čímž vznikal těžko obhajitelný rozpor mezi právním stavem a vědeckým poznáním. Nová právní úprava se snaží tento rozpor napravit a umožnit přísně regulované, odborně kontrolované použití u úzkého okruhu pacientů s cílem zkrátit jejich utrpení, snížit dlouhodobou invaliditu a omezit chronickou zátěž, kterou těžká deprese představuje nejen pro jednotlivce, ale i pro zdravotní a sociální systém.
Psilocybin se legislativně stále řadí mezi návykové a psychotropní látky. Nedochází k jeho obecné legalizaci ani k volnému léčebnému použití. Nově je umožněno předepsání a podání individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem psilocybinu výhradně pro léčebné účely, za podmínek stanovených zákonem.
Psilocybin může předepsat a podat pouze lékař se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie, případně se zvláštní specializovanou způsobilostí v nástavbovém oboru lékařská psychoterapie.
Podání je možné:
Součástí procesu je:
Pokud 3 po sobě jdoucí podání nevedou k prokazatelnému zlepšení klinického stavu, je další léčba kontraindikovaná.
Podstatou celé koncepce je, že psilocybin není schválen jako samostatná farmakologická intervence, ale výhradně jako součást psilocybinem asistované psychoterapie.
Terapeutický proces má 3 fáze:
Opakované sezení s psilocybinem se ordinuje podle klinického stavu pacienta, když začne odeznívat terapeutický efekt.
Léčebné použití psilocybinu je vyhrazeno pacientům s farmakorezistentní depresivní poruchou a s depresivními stavy spojenými s existenciální tísní u onkologických pacientů a pacientů v paliativní péči. Přichází v úvahu až v situaci, kdy standardní postupy selhaly. Jeho indikace je vždy podmíněna pečlivým klinickým zhodnocením a vyloučením kontraindikací, například psychotických poruch a rizika psychické dekompenzace.
Na rozdíl od klasických antidepresiv je účinek psilocybinu založen na akutní změně funkční organizace mozkových sítí. Agonismus na 5-HT₂A receptorech vede k dočasnému narušení rigidních vzorců mozkové aktivity, typicky popisovaných u depresivních poruch. Tento stav se přirovnává k „resetu“ patologicky fixovaných neuronových okruhů, zejména v tzv. default mode network, která je spojována s ruminacemi a rigidním sebepojetím.
Zatímco klasická antidepresiva cílí na postupnou normalizaci nálady při dlouhodobém podávání, psilocybin vyvolává krátkodobou, ale intenzivní neurobiologickou a psychologickou změnu, po níž následuje dlouhodobější klinický efekt způsobený zvýšenou neuroplasticitou a terapeutickým zpracováním zkušenosti. Pacient tak může vystoupit ze zaběhlých kognitivních a emočních schémat.
Hlavní výhodou je rychlost nástupu účinku a absence potřeby chronické medikace. Limitem je skutečnost, že účinek nelze oddělit od individuální psychologické odpovědi pacienta.
Většina lékařů se s psilocybinem setká spíše v podobě dotazů pacientů. V této situaci je důležité:
Znalost základního rámce umožňuje pacientovi kvalifikovaně odpovědět a případně jej správně nasměrovat, aniž by lékař překračoval své kompetence.
Příznivý bezpečnostní profil psilocybinu s nízkou somatickou toxicitou a minimálním rizikem vzniku závislosti při odborně vedeném použití je dalším z důvodů, proč byl zařazen mezi léčebné postupy v psychiatrické péči. Jeho zavedení představuje test schopnosti zdravotního systému pracovat s inovativními postupy bezpečně a transparentně.
(lp)
Zdroje:
1. Důvodová zpráva: Návrh nařízení vlády o podmínkách pro předepisování, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem psilocybinu pro léčebné použití (č. 2025-0225-002-TVO). Úřad vlády ČR, 12. 12. 2025. Dostupné na: www.odok.gov.cz/portal/veklep/material/KORNDLNJR6SC/
2. Doporučený postup PS-ČNPS pro asistovanou psychoterapii psilocybinem pro léčebné použití. Věstník MZ ČR, 2025/21. Dostupné na: https://mzd.gov.cz/vestnik/vestnik-21-2025
3. Sekce psychedeliky asistované terapie. Psychiatrická společnost ČLS JEP. Dostupné na: www.psychiatrie.cz/sekce/sekce-psychedeliky-asistovana-terapie
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
