Prevalence duševních poruch v Česku stoupá, mezi lety 2010 a 2021 došlo k jejímu nárůstu o 22 %. Deprese patří k nejčastějším příčinám pracovní neschopnosti a u významné skupiny nemocných standardní léčba selhává nebo je špatně tolerována.
U pacientů s farmakorezistentní depresí nebo s těžkou depresí v kontextu onkologického či jiného nevyléčitelného onemocnění se v posledních letech nahromadila klinická data dokazující, že psilocybin může přinést rychlou úlevu tam, kde jiné postupy nepomáhají.
Dosavadní legislativa umožňovala tyto účinky pouze studovat, nikoli využít v praxi, čímž vznikal těžko obhajitelný rozpor mezi právním stavem a vědeckým poznáním. Nová právní úprava se snaží tento rozpor napravit a umožnit přísně regulované, odborně kontrolované použití u úzkého okruhu pacientů s cílem zkrátit jejich utrpení, snížit dlouhodobou invaliditu a omezit chronickou zátěž, kterou těžká deprese představuje nejen pro jednotlivce, ale i pro zdravotní a sociální systém.
Psilocybin se legislativně stále řadí mezi návykové a psychotropní látky. Nedochází k jeho obecné legalizaci ani k volnému léčebnému použití. Nově je umožněno předepsání a podání individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem psilocybinu výhradně pro léčebné účely, za podmínek stanovených zákonem.
Psilocybin může předepsat a podat pouze lékař se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie, případně se zvláštní specializovanou způsobilostí v nástavbovém oboru lékařská psychoterapie.
Podání je možné:
Součástí procesu je:
Pokud 3 po sobě jdoucí podání nevedou k prokazatelnému zlepšení klinického stavu, je další léčba kontraindikovaná.
Podstatou celé koncepce je, že psilocybin není schválen jako samostatná farmakologická intervence, ale výhradně jako součást psilocybinem asistované psychoterapie.
Terapeutický proces má 3 fáze:
Opakované sezení s psilocybinem se ordinuje podle klinického stavu pacienta, když začne odeznívat terapeutický efekt.
Léčebné použití psilocybinu je vyhrazeno pacientům s farmakorezistentní depresivní poruchou a s depresivními stavy spojenými s existenciální tísní u onkologických pacientů a pacientů v paliativní péči. Přichází v úvahu až v situaci, kdy standardní postupy selhaly. Jeho indikace je vždy podmíněna pečlivým klinickým zhodnocením a vyloučením kontraindikací, například psychotických poruch a rizika psychické dekompenzace.
Na rozdíl od klasických antidepresiv je účinek psilocybinu založen na akutní změně funkční organizace mozkových sítí. Agonismus na 5-HT₂A receptorech vede k dočasnému narušení rigidních vzorců mozkové aktivity, typicky popisovaných u depresivních poruch. Tento stav se přirovnává k „resetu“ patologicky fixovaných neuronových okruhů, zejména v tzv. default mode network, která je spojována s ruminacemi a rigidním sebepojetím.
Zatímco klasická antidepresiva cílí na postupnou normalizaci nálady při dlouhodobém podávání, psilocybin vyvolává krátkodobou, ale intenzivní neurobiologickou a psychologickou změnu, po níž následuje dlouhodobější klinický efekt způsobený zvýšenou neuroplasticitou a terapeutickým zpracováním zkušenosti. Pacient tak může vystoupit ze zaběhlých kognitivních a emočních schémat.
Hlavní výhodou je rychlost nástupu účinku a absence potřeby chronické medikace. Limitem je skutečnost, že účinek nelze oddělit od individuální psychologické odpovědi pacienta.
Většina lékařů se s psilocybinem setká spíše v podobě dotazů pacientů. V této situaci je důležité:
Znalost základního rámce umožňuje pacientovi kvalifikovaně odpovědět a případně jej správně nasměrovat, aniž by lékař překračoval své kompetence.
Příznivý bezpečnostní profil psilocybinu s nízkou somatickou toxicitou a minimálním rizikem vzniku závislosti při odborně vedeném použití je dalším z důvodů, proč byl zařazen mezi léčebné postupy v psychiatrické péči. Jeho zavedení představuje test schopnosti zdravotního systému pracovat s inovativními postupy bezpečně a transparentně.
(lp)
Zdroje:
1. Důvodová zpráva: Návrh nařízení vlády o podmínkách pro předepisování, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem psilocybinu pro léčebné použití (č. 2025-0225-002-TVO). Úřad vlády ČR, 12. 12. 2025. Dostupné na: www.odok.gov.cz/portal/veklep/material/KORNDLNJR6SC/
2. Doporučený postup PS-ČNPS pro asistovanou psychoterapii psilocybinem pro léčebné použití. Věstník MZ ČR, 2025/21. Dostupné na: https://mzd.gov.cz/vestnik/vestnik-21-2025
3. Sekce psychedeliky asistované terapie. Psychiatrická společnost ČLS JEP. Dostupné na: www.psychiatrie.cz/sekce/sekce-psychedeliky-asistovana-terapie
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
