Zdravotníci by měli být podle zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, schopni adiktologický screening a včasnou krátkou intervenci provádět a také by tak v praxi měli činit. „Bohužel rozšíření v praxi není velké, dlouhodobě se potýkáme s velkým prostorem pro zlepšení. Když si vezmeme data z roku 2024, podle průzkumu se lékaři ptali na kouření pouze u poloviny pacientů. Z těch, kteří vykazují známky rizikového pití alkoholu nebo kouření, prováděli krátkou intervenci pouze u 30 %,“ vykresluje kontrast zákona s realitou ředitelka Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR Ing. Lucia Kiššová.
NPAS nabízí na jednom místě nástroje, které zdravotníci, pracovníci v sociálních službách a školství k jeho provádění potřebují. „Celý projekt není inovativní v tom, že bychom přišli s novou metodou, která na trhu není. Inovace však spočívá v dostupnosti nástrojů, protože zatím to byly atomizované projekty, které se většinou ke skupině profesionálů nedostaly,“ vysvětluje účel portálu přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D.
Za jednotlivými nástroji stojí desítky velkých randomizovaných studií, které zaručují jejich bezpečnost a efektivitu. V rámci NPAS jsou navíc diverzifikované podle věku (dětské i dospělé) i specifických cílových skupin (například stárnoucí populace, těhotné ženy). Od ledna se NPAS stává součástí šířeji pojaté Interaktivní platformy podpory duševního zdraví a prevence rizikového chování (iPREV).
Zárodek NPAS tvoří dva on-line self-led automatizované kurzy spuštěné v roce 2023 jednak pro pediatry a pediatrické sestry, jednak pro gynekology, porodníky a sestry působící v oboru. Materiály vznikly díky podpoře nadace Sirius. Právě zdravotníci z těchto oborů se setkávají s lidmi tehdy, kdy ještě bývá možné zachytit problém s návykovými látkami včas. Cílem adiktologického screeningu je totiž vstoupit do uživatelské trajektorie co nejdříve. „Pohybujeme se zhruba ve středu. Už je to o tom, že to všechno selhalo, propadli nám těmi patry, trajektorie pokračuje, nebyla zastavena a v této chvíli zachytáváme člověka, který má problém s návykovou látkou, ten problém ještě není chronický a jsme schopni mu nabídnout nějakou pomoc,“ upřesňuje Michal Miovský.
Bylo otestováno, že pomocí zpřístupněných nástrojů se zdravotníci dokážou naučit intervenci za 6–8 hodin. Kromě toho byla edukace v oblasti adiktologického screeningu zavedena také do curricula lékařských fakult, protože se podle přednosty kliniky adiktologie jedná v rámci mezinárodních standardů o core kompetenci. Profesor Miovský je přesvědčen, že budoucnost screeningu není z důvodu velkých cílových skupin ve face-to-face trénincích, ale on-line kurzech. Tvůrci projektu NPAS se potýkali s velkou výzvou zajistit takovou kapacitu portálu, aby se mohly vzdělávat tisíce či desetitisíce lidí zároveň, a to v režimu 24/7.
„Je velmi pravděpodobné, že během deseti patnácti let – a možná, že se to stane dříve – budou krátké intervence a screening téměř výhradně podporovány umělou inteligencí. Jenže tam zatím nejsme, dnes máme zákon o povinnosti pro zdravotníky, tedy zdravotníci by měli konat,“ konstatuje na závěr Michal Miovský.
(pok)
Zdroje:
1. „Problémů se závislostmi v ČR přibývá, systémová podpora ale nestačí. Co s tím?“ Tisková konference. Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN, Praha, 24. 11. 2025.
2. Národní portál adiktologického screeningu (NPAS). Dostupné na: www.npas.cz
