Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska
    Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv
    Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory – „jednohubky“ z výzkumu 2026/36
    Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 3/2026 (znalostní test z časopisu)
    Mazová zátka a její řešení
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    5
    Česká a slovenská psychiatrie
    2026:Číslo 5
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Urychlí dexpanthenol hojení rohovky po crosslinkingu?
    INFOGRAFIKA: Nově dostupná galenická forma vitaminu D₃ pro snadné užívání
    Co mají společného popeláři a zaměstnanci nemocnice? Nedostatečné hladiny vitaminu D
    Jak dosáhnout dlouhodobé adherence a perzistence v reálné praxi

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    Echodny 2026: Aktuálně k diagnostice a léčbě HCM
    Jak změnit trajektorii dopadu hypertrofické kardiomyopatie?
    EAHAD 2026: Hemofilie B v éře nefaktorové léčby – čerstvé zkušenosti z praxe
    Kongres ČGPS: Léčba obezity tirzepatidem z rukou gynekologa – šance začít včas
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Paliatr Jan Maláska: Dialog o smrti je třeba zahájit včas
    Data z reálné praxe u R/R CLL: Co z nich vyplývá pro retreatment i dlouhodobou strategii?
    MUDr. Pavel Sova: Jak využít AI v medicíně, aniž bychom přehlédli její rizika
    MUDr. Veronika Grinholc: Diabetes bez informačního chaosu − efektivní edukace pacientů on-line
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

Přihlásit
proLékaře.czČlánkyZ medicíny
Z medicíny

Nobelova cena za fyziologii a lékařství 2026 vnáší světlo do fungování mozku

7. října 2026
4 min čtení
Nobelovský výbor ocenil přínos optogenetiky −⁠ technologie umožňující zapínat a vypínat neurony pomocí světelných pulzů. O letošní cenu za fyziologii a lékařství se podělili Karl Deisseroth, Peter Hegemann a Georg Nagel (na snímcích níže v tomto pořadí).

   

Reklama

Jak to v mozku funguje?

Vědci se od pradávna snaží zjistit, jak mozek vytváří vzpomínky, sny, pocity či projevy chování. Ve 20. století se podařilo rozklíčovat, které oblasti mozku řídí různé fyziologické funkce. Stále se zlepšující klasické elektrofyziologické, farmakologické či zobrazovací techniky ani výzkum pacientů s mozkovými lézemi však neposkytly dostatečnou přesnost nutnou pro ovlivnění a zkoumání specifických buněk. Pro přesun neurovědy od observační disciplíny k odvětví založenému na experimentálních intervencích bylo nutné vyvinout techniku pro kontrolu nervové aktivity, jež by byla zároveň cílená, geneticky selektivní a fungovala na milisekundové škále odpovídající vedení nervových vzruchů.1

Reklama

Od světločivných buněk řas...

Právě takovou technikou je optogenetika, jejíž vývoj stojí na desetiletích základního výzkumu a technologického rozvoje. Prvotní ideu o využití světla jako vypínače nervové aktivity vyslovil průkopník genetiky Francis Crick už v roce 1979. Jemu samému se ale v té době jevila „poněkud přitažená za vlasy“.2 Cesta k technologii prakticky využitelné v živoucím mozku začala v 90. letech 20. století na Ústavu Maxe Plancka pro biochemii v Martinsriedu, kde Peter Hegemann zkoumal jednobuněčné zelené řasy pláštěnky (Chlamydomonas).

Pláštěnky jsou vybavené 2 bičíky a světločivným orgánem, jenž jim umožňuje fototaxi, tedy pohyb směrem ke zdroji světla. Hegemann zkoumal signalizaci světločivného orgánu pomocí speciálních mikroelektrod a zjistil, že reakce řas na světlo je neuvěřitelně rychlá. Elektrický proud bylo možné detekovat už asi za půl milisekundy po světelném pulzu. Pro srovnání −⁠ na lidské sítnici probíhá komplexní chemická kaskáda spouštěná světlem, jež nakonec aktivuje iontový kanál zrakového nervu, přibližně 10 milisekund. Hegemann přišel s hypotézou, že iontový kanál i přepínač zachycující světlo jsou u pláštěnek součástí jediného proteinového komplexu, což by mohlo vysvětlit 20násobné zrychlení celého procesu.3 Izolace tohoto komplexu se však ukázala jako velmi složitá a dlouho se nedařilo funkční protein připravit.

... k rodopsinovým kanálům

Na přelomu milénia však byla publikovaná rozsáhlá sekvence genomu pláštěnek4 a Hegemannova skupina identifikovala 2 potenciální kandidáty s homologií ke známým opsinům. Funkční průlom přišel po navázání spolupráce s biofyzikem z Ústavu Maxe Plancka ve Frankfurtu Georgem Nagelem, kterému se podařilo oba proteiny připravit v žabích oocytech. Nově objevené membránové proteiny −⁠ channelrhodopsiny (ChR) 1 a 2 −⁠ opravdu fungovaly jako iontové kanály, které se otevírají po expozici světlu.5, 6

Podrobnější výzkum ChR2 ukázal, že iontový kanál se otevírá asi 0,2 ms po vystavení pulzu modrého světla, čímž vytvoří elektrický signál zprostředkovaný tokem kationtů po elektrochemickém gradientu. Protein se podařilo připravit i na membráně lidských embryonálních renálních buněk. Hegemann s Nagelem tento objev publikovali v roce 2003 a navrhli, že ChR2 by mohl sloužit jako účinný nástroj k vyvolávání elektrických impulzů v živých buňkách pomocí světla.6

   

   

Přesun do živých neuronů

Optogenetickou štafetu poté převzal mladý vědec ze Stanfordovy univerzity Karl Deisseroth, jehož cílem bylo najít protein schopný spouštět elektrické signály v nervových buňkách. Deisserothovi se podařilo zavést DNA kódující ChR2 do buněčné kultury neuronů krysího hipokampu. Buňky světlocitlivý protein bez problémů tvořily. Po expozici modrému světlu se neurony zapínaly a signál se šířil kulturou.7

Karl Deisseroth následně navázal spolupráci s řadou laboratoří. Optogenetika dostala své pojmenování v roce 2006 a rychle se rozvíjela. Byla popsána řada proteinů schopných aktivovat se světlem o různých vlnových délkách. Deisserothovi se zanedlouho podařilo aktivovat ChR2 přímo v neuronech motorické kůry živých myší pomocí tenkého optického vlákna procházejícího miniaturním otvorem v lebce. Vědci tak byli schopni ovládat pohyb myších vousků.8 Následovaly složitější pokusy s myším modelem –⁠ aktivace centra bdělosti9 či vyvolání specifické vzpomínky na podnět budící strach.10

Optogenetika v praxi

Díky optogenetice nyní vědci mohou přesně zjistit, které z nervových buněk ve složitém svazku řídí různé mozkové funkce. Identifikovali například nervové obvody pro vnímání bolesti, sociální chování, žízeň, příjem potravy, odměnu a pozornost. Popsali také neurony zodpovědné za nejrůznější funkce, od regulace cirkadiánního rytmu až po vyvolání horečky při aktivaci imunitního systému. Optogenetika navíc umožnila lépe porozumět charakteristickým rysům psychiatrických a neurologických poruch, jako jsou deprese, úzkost, schizofrenie, Alzheimerova či Parkinsonova choroba.1

V současnosti probíhají prvotní studie, které by mohly optogenetiku zavést do klinické praxe. Zkoumají se například možnosti zlepšení funkce kochleárních implantátů díky přesnějšímu cílení na sluchový nerv, než jaké umožňuje běžná elektrostimulace. Nadějně se jeví experimenty s obnovou zraku u slepoty způsobené progresivní ztrátou fotoreceptorů při retinitis pigmentosa. Zavedení ChR2 do přežívajících neuronů retiny a jejich následné vystavení pulzům světla pomocí speciálních brýlí vedlo u pacienta s tímto onemocněním k přetrvávajícímu částečnému návratu zraku.11

Závěr

Karl Deisseroth, Peter Hegemann a Georg Nagel získali letošní Nobelovu cenu za objevy, které umožnily vytvoření velmi účinného nástroje, jenž zásadně změnil obor neurovědy. Optogenetika i nadále odhaluje jedno z největších tajemství lidstva −⁠ jak funguje mozek.1

(este)

Zdroje:
1. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2026. Nobel Prize Outreach, 2026 Oct 6. Dostupné na: www.nobelprize.org/prizes/medicine/2026/summary
2. Crick F. H. Thinking about the brain. Sci Am 1979; 241 (3): 219–232, doi: 10.1038/scientificamerican0979-219.
3. Harz H., Hegemann P. Rhodopsin-regulated calcium currents in Chlamydomonas. Nature 1991; 351 : 489–491, doi: 10.1038/351489a0.
4. Asamizu E., Miura K., Kucho K. et al. Generation of expressed sequence tags from low-CO₂ and high-CO₂ adapted cells of Chlamydomonas reinhardtii. DNA Res 2000; 7 (5): 305–307, doi: 10.1093/dnares/7.5.305.
5. Nagel G., Ollig D., Fuhrmann M. et al. Channelrhodopsin-1: a light-gated proton channel in green algae. Science 2002; 296 (5577): 2395–2398, doi: 10.1126/science.1072068.
6. Nagel G., Szellas T., Huhn W. et al. Channelrhodopsin-2, a directly light-gated cation-selective membrane channel. Proc Natl Acad Sci U S A 2003; 100 (24): 13940–13945, doi: 10.1073/pnas.1936192100.
7. Boyden E. S., Zhang F., Bamberg E. et al. Millisecond-timescale, genetically targeted optical control of neural activity. Nat Neurosci 2005; 8 (9): 1263–1268, doi: 10.1038/nn1525.
8. Aravanis A. M., Wang L. P., Zhang F. et al. An optical neural interface: in vivo control of rodent motor cortex with integrated fiberoptic and optogenetic technology. J Neural Eng 2007; 4 (3): S143–S156, doi: 10.1088/1741-2560/4/3/S02.
9. Adamantidis A. R., Zhang F., Aravanis A. M. et al. Neural substrates of awakening probed with optogenetic control of hypocretin neurons. Nature 2007; 450 (7168): 420–424, doi: 10.1038/nature06310.
10. Liu X., Ramirez S., Pang P. T. et al. Optogenetic stimulation of a hippocampal engram activates fear memory recall. Nature 2012; 484 (7394): 381–385, doi: 10.1038/nature11028.
11. Sahel J. A., Boulanger-Scemama E., Pagot C. et al. Partial recovery of visual function in a blind patient after optogenetic therapy. Nat Med 2021; 27 (7): 1223–1229, doi: 10.1038/s41591-021-01351-4.

Populární články

Z medicíny
Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

27. února 2026
27. února 2026
Ketamin patří v psychiatrii mezi látky s rychlým nástupem antidepresivního účinku, jeho podání může vést ke zlepšení klinického stavu v řádu hodin až dnů. Vedle jeho farmakologického využití se v posledních letech rozvíjí ketaminem asistovaná psychoterapie (KAP), která kombinuje biologický účinek látky s cílenou psychoterapeutickou prací a snaží se o prodloužení a prohloubení antidepresivního účinku.
Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Při příležitosti letošního Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), který připadá na 19. listopad, zástupci českých pneumologů otevřeli nové téma –⁠ nebezpečný překryv onemocnění s obstrukční spánkovou apnoí (OSA). Ač má tato kombinace silně negativní vliv na prognózu, je u ní patrná dlouhodobá poddiagnostikovanost.
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Mezinárodní studie zkoumala postoje lékařů ze 6 zemí ohledně přijatelnosti eutanazie u osob trpících demencí. Průzkum odhalil, že mezi odborníky panují na toto téma značné rozpory.
Z medicíny
Proč endometrióza vyžaduje principy precizní medicíny

Proč endometrióza vyžaduje principy precizní medicíny

23. ledna 2026
23. ledna 2026
Proč některé pacientky s endometriózou mají jen malá ložiska, a přitom trpí nesnesitelnými bolestmi, zatímco jiné s rozsáhlými lézemi téměř žádné necítí? Mezinárodní tým vědců ve spolupráci se Sbarro Health Research Organization (SHRO) nejspíše našel odpověď.
TechnologieZ medicíny
K časnějšímu záchytu VPMD může přispět i umělá inteligence. Jak to probíhá v praxi?

K časnějšímu záchytu VPMD může přispět i umělá inteligence. Jak to probíhá v praxi?

13. února 2026
13. února 2026
Umělá inteligence (AI) nachází uplatnění v diagnostice různých onemocnění a ani oční nejsou výjimkou. V tomto oboru se AI osvědčuje při vyšetření sítnice, pomáhá s analýzou jejích digitálních snímků a detekuje možné patologie. Jaká jsou specifika práce s AI a jaké výsledky lze s jejím rozšířením očekávat v českém kontextu, pro nás okomentovala MUDr. Eliška Martincová z Oční kliniky LF UK a FN Plzeň.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

13. listopadu 2026
13. listopadu 2026
O umírání a smrti často začínáme hovořit až ve chvíli, kdy se nemocnému krátí čas. Jak poznat, že pacient vstupuje do závěru života? Kdy se léčba stává nepřiměřenou? A proč paliativní péče rozhodně neznamená rezignaci? Vybrali jsme 3 ukázky z videorozhovoru s vedoucím konziliárního týmu paliativní péče ve FN Brno a vedoucím Ústavu paliativní a podpůrné péče LF MU v Brně doc. MUDr. Janem Maláskou, Ph.D.
Z medicíny
Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

Biomedicína a trhy –⁠ 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Investice do mRNA technologie, která má umožnit tvorbu terapeutického proteinu přímo v organismu. Soupeření o klinickou i obchodní pozici v rámci 1. generace inhibitorů BTK indikovaných k léčbě roztroušené sklerózy. Jedna z největších letošních dohod v oblasti onkologických ADC. Nebo sázka na umělou inteligenci při vývoji nových proteinových antiobezitik. Pětice zpráv v dalším vydání naší nové rubriky ukazuje, jak se farmaceutický průmysl snaží zajistit růst prostřednictvím nových biotechnologických modalit na rychle expandujících trzích.
Z medicíny
Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory – „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory –⁠ „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

11. listopadu 2026
11. listopadu 2026
V dnešních jednohubkách budeme bojovat proti stárnutí, zubnímu plaku, respiračním infekcím i plicním nádorům. Zbraně ovšem budou mnohdy nečekané, tak se nechte překvapit.
Z medicíny
Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči

Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III –⁠ od příznaků k individuálně zacílené péči

10. listopadu 2026
10. listopadu 2026
Pálení, řezání, slzení nebo kolísání vidění mohou mít u různých pacientů odlišné příčiny. V péči o suché oko proto nestačí pouze potvrdit diagnózu –⁠ důležité je určit mechanismy, které narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu, a podle nich zvolit vhodnou léčbu.
Z medicíny
Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

10. listopadu 2026
10. listopadu 2026
U pacienta s pálením či řezáním v oku nebo kolísáním vidění už nestačí pouze potvrdit syndrom suchého oka a určit, zda převažuje deficit vodné složky slz, nebo jejich nadměrné odpařování. Konsenzus TFOS DEWS III zdůrazňuje hledání dominantních mechanismů, jež narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu.
Z medicínyInfografika
INFOGRAFIKA: Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

INFOGRAFIKA: Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

9. listopadu 2026
9. listopadu 2026
Navýšení kapacit všeobecného lékařství a vybraných nelékařských oborů se už promítá do počtu studentů a prvních absolventů. Personální situaci českého zdravotnictví však nelze hodnotit jen podle přijímacích čísel. Rozhodující bude, zda se podaří zajistit dokončení přípravy nových zdravotníků a jejich uplatnění v českém zdravotnictví, zejména v oborech a regionech s nejvyšším rizikem výpadků péče.
Z medicíny
Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

27. února 2026
27. února 2026

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Z medicíny
Proč endometrióza vyžaduje principy precizní medicíny

Proč endometrióza vyžaduje principy precizní medicíny

23. ledna 2026
23. ledna 2026

K časnějšímu záchytu VPMD může přispět i umělá inteligence. Jak to probíhá v praxi?

13. února 2026
13. února 2026

Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší –⁠ a co to znamená pro praxi?

19. listopadu 2025
19. listopadu 2025
Z medicíny
Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa –⁠ potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/38

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

27. února 2026
27. února 2026
Z medicíny
Proč endometrióza vyžaduje principy precizní medicíny

Proč endometrióza vyžaduje principy precizní medicíny

23. ledna 2026
23. ledna 2026
Z medicíny
Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/38

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

K časnějšímu záchytu VPMD může přispět i umělá inteligence. Jak to probíhá v praxi?

13. února 2026
13. února 2026

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší –⁠ a co to znamená pro praxi?

19. listopadu 2025
19. listopadu 2025

Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa –⁠ potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025