Pro sledování změn metabolické aktivity střevního mikrobiomu dosud neexistují žádné neinvazivní metody. Nově bylo za tímto účelem zkoušeno tzv. chytré spodní prádlo, které dokáže vyhodnotit aktivitu střevního mikrobiomu podle obsahu vodíku v odcházejících střevních plynech. Plynný vodík produkovaný střevními bakteriemi je nedoceněným biomarkerem jejich metabolické aktivity. Z lidského těla odchází ve vydechovaném vzduchu nebo se střevními plyny, kde je jeho obsah mnohem vyšší.
V nedávno publikované pilotní studii uživatelských zkušeností nosilo 19 zdravých dobrovolníků senzor pro detekci vodíku na svém spodním prádle po dobu 1 týdne průměrně 11,3 hodiny denně. Výsledky ukázaly úspěšné sledování množství odcházejícího plynného vodíku a účastníci označili nošení senzoru jako velmi pohodlné. Ve druhé studii GUMDROP u 38 zdravých dobrovolníků zachytilo chytré spodní prádlo zvýšenou produkci vodíku po konzumaci inulinu u 94,7 % účastníků. To dokládá schopnost této pomůcky monitorovat změny metabolismu střevní mikroflóry navozené stravou. Podle autorů umožní chytré spodní prádlo provádět longitudinální studie metabolismu střevního mikrobiomu.
Zdroj: Botasini S., Zhan D., Fischer N. et al. Smart underwear: a novel wearable for long-term monitoring of gut microbial gas production via flatus. Biosensors Bioelectronics 2025 Dec; 27 : 100699, doi: 10.1016/j.biosx.2025.100699.
Úzký vztah mezi délkou spánku a inzulinovou rezistencí (IR), rizikem diabetu a souvisejících metabolických poruch je dobře doložen. Nová studie hodnotila vztah mezi délkou spánku ve všední dny a odhadovanou rychlostí odstraňování glukózy (eGDR − estimated glucose disposal rate), což je validovaný surogátní marker IR. Dále zkoumala vliv dohánění spánkového deficitu během víkendu na eGDR.
Autoři použili data 23 475 účastníků National Health and Nutrition Examination Survey (z let 2009–2023) a průřezový design studie. Výsledky ukázaly, že křivka vztahu mezi délkou spánku ve všední den a eGDR má tvar převráceného písmene U, přičemž nejnižší IR (tj. nejvyšší eGDR) je spojeno s délkou spánku 7,3 hodiny. U jedinců s kratší dobou spánku ve všední den vede nahrazení spánkového deficitu během víkendu o 1–2 hodiny ke zvýšení eGDR, oproti jedincům, kteří spánkový deficit nenahradí, ovšem prodloužení víkendového spánku o > 2 hodiny má na IR nepříznivý vliv (vede ke snížení eGDR).
Zdroj: Fan Z., Wei R., Chen T. et al. Association of weekday sleep duration and estimated glucose disposal rate: the role of weekend catch-up sleep. BMJ Open Diabetes Res Care 2026 Mar 3; 14 (2): e005692, doi: 10.1136/bmjdrc-2025-005692.
Přestože léčba erektilní dysfunkce (ED) rázovou vlnou vzbuzuje jako neinvazivní nefarmakologický postup velký komerční zájem, mezinárodní doporučení ji stále označují za zkoušenou metodu. Její podstatou jsou biologické změny vaskulární tkáně navozené akustickými pulzy o nízké intenzitě aplikovanými na různá místa penisu. Ošetření se provádí bez anestezie obvykle v 6–12 cyklech.
Randomizované klinické studie ukazují zlepšení erektilních funkcí při použití rázové vlny. Metaanalýza 12 takových studií z roku 2025 s 882 muži s vaskulogenní ED ukázala významné zlepšení skóre domény erektilní funkce škály IIEF-EF (International Index of Erectile Function-Erectile Function) při použití rázové vlny v porovnání s placebem nebo falešnou léčbou. Rázová vlna také zvýšila podíl pacientů s dosažením skóre tvrdosti erekce ≥ 3, které je považováno za dostatečnou pevnost penisu. K podobným výsledkům došli i autoři systematického přehledu literatury publikovaného v roce 2024. Odborníci ale upozorňují na značné metodologické nedostatky či limitace těchto studií, jako jsou velké rozdíly v protokolech (z hlediska počtu aplikací, úrovně aplikované energie, typu generátoru, oblasti aplikace), zařazené populace (převážně muži s mírnou až střední vaskulogenní ED bez dostatečného zastoupení pacientů s těžkou ED, diabetem nebo po prostatektomii) a délky přetrvávání efektu (doba sledování nejvýše 12 měsíců).
Americká urologická asociace (AUA) doporučuje terapii ED rázovou vlnou pouze v rámci klinických studií, tato léčba není schválená tamním Úřadem pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) a v USA není hrazena z prostředků zdravotního pojištění. Podle odborných společností jsou potřebné multicentrické randomizované kontrolované studie, které by řádně doložily účinnost a bezpečnost této metody, a také konsenzus ohledně vhodných pacientů a standardu léčby (počet cyklů, počet pulzů, délka cyklu, aplikovaná energie).
Zdroj: Bernardo M. M. Shockwave therapy for erectile dysfunction: Does it work? Medscape, 2026 Apr 20. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/shockwave-therapy-erectile-dysfunction-does-it-work-2026a1000c5u
Průzkum portálu Medscape, který proběhl na podzim 2025 u 5916 lékařů z 29 lékařských oborů praktikujících na plný úvazek v USA, se zaměřil na spokojenost s výběrem svého oboru medicíny. 20 % respondentů bylo mladších 40 let a muži tvořili 57 %. Své odpovědi posílali formou 10minutového on-line dotazníku.
Dlouhodobý budoucí vývoj svého oboru vidí nejoptimističtěji onkologové, psychiatři a plastičtí chirurgové, nejpesimističtější pohled na perspektivy vlastní specializace mají naopak gynekologové/porodníci, internisté a praktičtí/rodinní lékaři. Jak mimo jiné uvádějí respondenti: „Primární péči převezme během 1 až 2 let AI.“ „Pokroky precizní medicíny, imunoterapie a cílené léčby činí z onkologie vzrušující obor s významným zdravotním dopadem.“ „Výzvy, jakými jsou narůstající administrativní zátěž, tlak související s hrazením zdravotní péče a emoční stránka péče o pacienty, jsou stále významné.“
Jako nejatraktivnější lékařské obory v následujících 3 letech ukázal průzkum dermatologii, ortopedii a kardiologii. Při rozhodování o popularitě oboru hraje podle respondentů roli potenciální plat (71 %), možnost vyvážení profesního a osobního života (57 %), podíl hrazené péče (53 %), perspektiva kariéry a zajištění práce (45 %) a příjemné pracovní prostředí (37 %). 60 % dotázaných se domnívá, že během studia nelze daný obor medicíny správně posoudit, 21 % si myslí, že ano. Medicínu by si jako svoji profesi znovu zvolilo 73 % dotázaných, stejný obor by si vybralo 76 %. Pokles motivace oproti nástupu do práce cítí 30 % účastníků průzkumu, u 22 % se motivace zvýšila, u 47 % se nezměnila.
A jak by asi dopadl podobný průzkum v Česku?
Zdroj: Nelson J. The race for relevance: Medscape most popular specialties for doctors report 2026. Medscape 2026 Apr 21. Dostupné na: www.medscape.com/p11/race-relevance-medscape-most-popular-specialties-doctors-2026a1000a3c
(zza)
