V září letošního roku byla v Journal der Deutschen Dermatologischen Gesellschaft publikována německá studie, jejímž cílem bylo zjistit nejenom prevalenci tělesné dysmorfické poruchy mezi pacienty vyhledávajícími dermatologickou péči, ale i sociální adaptaci a motivaci nemocných ke změně hodnocení vlastního těla.
Tělesná dysmorfická porucha neboli dysmorfofobie (BDD) je onemocnění charakterizované tím, že daný jedinec se trýznivě zabývá domnělým (pro okolí naprosto nevýznamným) vzhledovým defektem. V důsledku toho opakovaně vyhledává odborníky za účelem odstranění různých tělesných nedostatků. Doposud proběhlo jenom několik klinických studií zabývajících se prevalencí pacientů s diagnózou BDD v ambulancích kožních lékařů. Ani potřeba psychoterapeutické podpory u těchto osob zatím nebyla systematicky zkoumána. Cílem prezentované práce proto bylo zkoumat nejen výskyt BDD v souboru dermatologických pacientů, ale i jejich sociální adaptaci a nutnost poskytnout psychoterapeutickou podporu takto nemocným jedincům.
Studie zahrnula 252 ambulantně léčených dermatologických pacientů. Všichni účastníci byli vyšetřováni použitím validovaných dotazníků zaměřených na spokojenost s vlastním tělem (Dysmorphic Concerns Questionnaire), na sociální adaptaci (Social Adaptation Self-Evaluation Scale) a na motivaci ke změně (německá verze metody University of Rhode Island Change Assessment Scale).
Klinicky relevantní BDD trpělo 7,9 % zúčastněných pacientů. Prokázalo se, že u nemocných s touto poruchou je přítomná ztížená sociální adaptace. Navzdory očekáváním však byli nemocní vysoce motivovaní ke změně svého sebepojetí.
Autoři studie potvrdili předchozí údaje o výskytu BDD v souboru dermatologických pacientů. Navíc zdůrazňují hodnotu podpůrné psychoterapie ve zdravém vnímání a prožívání tělesného já dysmorfofobiků.
(raj)
Zdroj: Ritter V., Fluhr J. W., Schliemann-Willers S. et al. Body dysmorphic concerns, social adaptation, and motivation for psychotherapeutic support in dermatological outpatients. J Dtsch Dermatol Ges 2016 Sep; 14 (9): 901—908, doi: 10.1111/ddg.12908.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.