Střeva jsou osídlena milióny bakterií, které mají vliv nejen na to, jak trávíme, ale i na naši imunitu. Pokud je střevní mikroflóra v rovnováze, je naše tělo spokojené. Ale pokud je její složení narušené, dají nám mikroorganismy o sobě často citelně vědět. Nemalý význam pak hrají bakterie i v případě Crohnovy nemoci.
Nejčastěji přijímanou teorií o vzniku Crohnovy nemoci je, že je způsobena nepřiměřenou imunitní odpovědí na cizí částice ve střevě, ke které dochází u vnímavých jedinců. Hlavními antigeny jsou právě střevní bakterie, jejichž role u nespecifických střevních zánětů byla prokázána klinickými zkušenostmi a výzkumem. Kdo konkrétně byl "v podezření"?
Antibiotika se velmi často používají k léčbě infekčních komplikací Crohnovy nemoci. Nyní se ale nově objevuje i názor, že by tento typ léků u nekomplikovaného crohna mohl zlepšit stav pacienta tím, jak ovlivní střevní mikroflóru. Dlouhodobému použití antibiotik ale brání skutečnost, že kromě účinku na škodlivé bakterie vyhubí i bakterie potřebné pro správné složení střevní mikroflóry. To pak umožňuje uchytit se ve střevech velmi nebezpečnému mikroorganismu jménem Clostridium difficile, který může způsobit život ohrožující průjmové onemocnění.
Lékaři ale neztrácejí naději. Ve středu zájmu je nyní antibiotikum jménem rifaximin, které se ze střev nevstřebává a je díky své bezpečnosti vhodné i pro dlouhodobou léčbu. Možná se přece jen na konci tunelu rozsvěcuje světélko…
(hak)
Zdroj: www.medscape.com
