Časopis Science nedávno publikoval studii, jejíž autoři objevili v lidském střevě trojici dosud neznámých „přátelských“ bakterií. Ty jsou schopné zpracovávat celulózu, složku vlákniny, jež je pro člověka jinak nestravitelná. Výzkumníci zároveň zjistili, že lidé žijící v průmyslově vyspělých zemích tyto pomocníky ztrácejí, a odhalili, kdy a jak jsme vlastně k těmto bakteriím přišli. Zabývali se i otázkou, zda lze jejich úbytek napravit.

Řada odborníků doporučuje podávat u pacientů s onemocněním COVID-19 v rámci antikoagulační profylaxe heparin, zejména jedná-li se o závažnou formu této infekce. Data týkající se dávky, doby podávání i účinnosti tohoto postupu jsou ovšem limitovaná. Autoři z italské Boloně proto zkoumali u pacientů hospitalizovaných s COVID-19 spojení mezi různými dávkami nízkomolekulárního heparinu (LMWH) a mortalitou.

Farmakorezistentní epilepsie představuje v klinické praxi neustálou terapeutickou výzvu. Čerstvě publikovaná (6/2026) níže citovaná studie českých odborníků podrobně analyzuje účinnost a bezpečnost cenobamátu u pacientů s těžkými formami onemocnění. Dva z autorů prezentovali tato –⁠ v té době ještě nepublikovaná –⁠ data i v rámci tradičních Dnů Jiřího Dolanského, jež se konaly v říjnu 2025 v Průhonicích.

„Nejdřív kost vybudujme a pak ji udržme,“ si jako take home message bezesporu zapamatoval každý, kdo sledoval sdělení doc. MUDr. Ludmily Brunerové, Ph.D., z Interní kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady na sympoziu společnosti Amgen v rámci XXVI. mezinárodního kongresu českých a slovenských osteologů v Olomouci. A proč jde o tak klíčové sdělení? Jednoduše totiž odpovídá na otázku, proč by u rizikových pacientek s osteoporózou po prodělané fraktuře měl být první volbou romosozumab: Představuje totiž cestu jak nárůst kostní hmoty při následné antiresorpční terapii nejen udržet, ale dokonce zvýšit. Záznam přednášky nabízí vedle přiblížení specifického mechanismu působení tohoto léčiva rovněž shrnutí výsledků recentních studií −⁠ konkrétně jak si tato modalita vedla v porovnání s aktivními komparátory, zejména s ohledem na kostní denzitu a riziko další fraktury.

V první polovině roku 2020 se na českém trhu objevily léky, které přinášejí naději pro pacienty s chronickou migrénou −⁠ zvláště pro ty, kteří již neúspěšně zkoušeli dosud dostupnou profylaxi. Přinášíme proto stručný přehled aktuálních možností terapie chronické migrény.

V únoru 2020 byla schválena česká verze nové Mezinárodní klasifikace bolestí hlavy (ICHD-3) z roku 2018. Jaké změny přináší oproti té původní (ICHD-2) z roku 2004?

Praktický návod jak postupovat při diagnostice migrény, tak aby léčba byla efektivní a na míru pacienta.

Tirzepatid je první schválený duální agonista receptorů pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1) a glukózo-dependentní inzulinotropní polypeptid (GIP). Je indikovaný ke kontrole tělesné hmotnosti u osob s obezitou nebo nadváhou komplikovanou komorbiditami a k léčbě diabetu mellitu 2. typu (DM2). Předepisovat jej může každý lékař bez ohledu na specializaci. Jak léčbu tirzepatidem v klinické praxi řádně vést, aby bylo dosaženo maximálního přínosu s minimálními riziky?

Břišní a pánevní operace, zejména u onkologických pacientů, představují zvýšené riziko žilního tromboembolismu i po propuštění z nemocnice. Jak správně posoudit trombotické a krvácivé riziko, kdy uvažovat o prodloužené profylaxi a co ovlivňuje adherenci pacienta? Tématu se věnujeme s doc. MUDr. Janou Hirmerovou, Ph.D., ze II. interní kliniky LF UK a FN Plzeň.

Víte, že až 65 % pacientů trpících únikem moči se svým problémem nevyhledá pomoc? MUDr. Michaela Matoušková z Urocentra Praha v úvodu prakticky pojatého webináře představí různé typy inkontinence a nastíní možnosti léčby. Doc. PhDr. Dr. Phil. Laura Janáčková, CSc., z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze následně přiblíží, proč je téma inkontinence společenským tabu. Vysvětlí, jak překonat strach ze ztráty kontroly nad vlastním tělem, nabídne postup změny životního stylu a denní plán cesty ke spokojenosti. Na závěr semináře přednášející společně zodpoví řadu otázek z pléna.

Možná se i ve své ordinaci setkáváte s pacienty, kteří žijí v přesvědčení, že inkontinence se jich až do důchodového věku netýká. To je ovšem zásadní omyl –⁠ nechtěný únik moči se může objevit v jakémkoli věku. Pro případ, že se nevyhne ani těm, o něž pečujete, je dobré mít po ruce utříděné základní informace.

Metaanalýza 13 studií, které porovnávaly lurasidon s jinými atypickými antipsychotiky v monoterapii u dospívajících pacientů se schizofrenií, hodnotila účinnost léčby, míru nárůstu tělesné hmotnosti a četnost vysazení medikace u jednotlivých modalit.

Těhotenství a porod jsou z pohledu hemostázy pro ženy s von Willebrandovou chorobou (vWD) poměrně zátěžovými obdobími a situacemi. Mohou být spojené se zvýšeným rizikem krvácení jak matky, tak i novorozence. Z tohoto důvodu je velmi důležitý multidisciplinární přístup ke každé těhotné ženě –⁠ se zapojením hematologa (ideálně ve specializovaném centru), porodního týmu a poté také gynekologa, který se o ženu bude starat v poporodním období. Optimální je včasné vytvoření porodního plánu, který bude v období porodu a zejména šestinedělí pečlivě dodržován. Uvedená slova názorně ilustruje také následující kazuistika.