VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Novinky Tarlatamab v léčbě relabujícího malobuněčného karcinomu plic (ES-SCLC)
Léčba malobuněčného karcinomu plic (SCLC) po selhání 1. linie dlouhodobě narážela na absenci účinných cílů. Průlom nyní přináší tarlatamab – bispecifická protilátka cílící na protein DLL3. Klíčová studie fáze III DeLLphi-304 potvrdila u předléčených pacientů oproti standardní chemoterapii klinicky významné prodloužení celkového přežití i zmírnění symptomů onemocnění a zlepšení kvality života. Následující článek stručně shrnuje mechanismus působení této inovativní terapeutické modality, data o její účinnosti a nezbytná doporučení pro bezpečný management specifické toxicity v klinické praxi.
Novinky Metodika úhrady pomůcek pro inkontinentní pacienty
Pravidla pro předepisování zdravotnických prostředků stanovuje mimo jiné zákon o zdravotnických prostředcích či veřejném zdravotním pojištění. Tento předpis stanovuje také množstevní a finanční limity pro úhradu inkontinenčních pomůcek. Zdrojem aktuálních informací je též Úhradový katalog zdravotnických prostředků – Číselník VZP – ZP, vydávaný Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR.
Novinky Vybíráme z Červené knihy ČHS: Co nového v letošních doporučeních pro diagnostiku a léčbu AML?
V diagnostice a terapii akutní myeloidní leukémie (AML) došlo v posledních letech k výrazným pokrokům. Naprosto zásadní je kvalitní laboratorní diagnostika (molekulární genetika, cytogenetika a průtoková cytometrie) a do popředí se stále více dostává i sledování měřitelné zbytkové choroby. Rozšiřovat se již začíná také spektrum léčebných možností. Obsah nejnovějších „Doporučení pro diagnostiku a léčbu akutní myeloidní leukémie (AML)“, jež jsou součástí letos aktualizované „Červené knihy“ České hematologické společnosti ČLS JEP (ČHS), vychází především z guidelines Evropské leukemické sítě (ELN) z roku 2022 a nabízí mimo jiné upravenou klasifikaci onemocnění či stratifikaci rizik i přehled aktuálních možností terapie jak pro intenzivní, tak také pro neintenzivní režim.
Novinky Diagnostika von Willebrandovy choroby krok za krokem
Von Willebrandova choroba (vWD) je nejčastější vrozenou krvácivou chorobou, s odhadovanou prevalencí 1/1000. Je klasifikována do 3 typů s ohledem na formu a míru kvantitativního či kvalitativního deficitu. Stanovení diagnózy vWD je komplexní proces, většinou trvající určitou dobu.
Novinky Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU
Evropská léková agentura (EMA) ve svém zpravodaji informovala o vydání stanoviska Výboru pro humánní léčivé přípravky (CHMP) pro 15 nových léčivých přípravků (LP), kterým doporučil udělení registrace. U dalších 8 pak doporučil rozšíření nebo zavedení nové indikace.
Novinky Umělý svěrač anu po deseti letech
Kongenitální anorektální malformace jsou nejčastější příčinou inkontinence stolice u dětí a mladistvých nemocných. Operační možnosti jsou však zásadně limitovány. Jedním z řešení jejich inkontinence může být implantace umělého svěrače anu. Cílem práce bylo ověřit možnosti dosažení dlouhodobé kontinence u nemocných s anorektální malformací implantací umělého svěrače anu.
Novinky Index zdraví prostaty a jeho možné využití v klinické praxi
Se stoupající incidencí karcinomu prostaty roste i snaha o zpřesnění jeho diagnostiky. Dosud výhradně využívaný a praxí ověřený prostatický specifický antigen (PSA) hraje stále nezastupitelnou roli ve vyhledávání rizikových pacientů, nicméně i některé jeho izoformy mohou přinést důležité informace pro rozhodování o dalším osudu pacienta. Na základě jejich kombinace lze stanovit tzv. index zdraví prostaty (PHI). Recentně publikovaná práce českých autorů posuzovala využitelnost PHI jako parametru vhodného ke zhodnocení agresivity karcinomu prostaty (CP) v rámci studie PHIMOPLUKTHOM.
Novinky Prenatální fenotyp dětí se syndromem Noonanové
Do nedávné doby se jednotlivé fenotypy RASopatií diagnostikovaly klinicky až po narození, v poslední době se však snažíme o co nejčasnější diagnostiku, někdy již prenatálně. Zásadní roli v ní hraje ultrazvukové vyšetření plodu v rámci screeningových vyšetření, při kterých se zaměřujeme na některé charakteristické morfologické změny. Při patologickém nálezu na zobrazovacích metodách je poté indikované došetření molekulárně genetickými metodami a sledování těhotenství ve specializovaných centrech.