Deficit faktoru XIII (FXIII) je vzácná krvácivá porucha. Cílem předkládané studie bylo zjistit molekulární charakteristiky, formy klinické manifestace a přístup k terapii u těchto nemocných. Do studie bylo zahrnuto 190 íránských pacientů s deficitem FXIII.

Péče o hereditární angioedém (HAE) je v Česku soustředěna do 4 center a orientuje se na plnou kontrolu onemocnění v souladu s doporučeními Světové alergologické organizace (WAO) a Evropské akademie alergologie a klinické imunologie (EAACI). Zásadní posun přinesla moderní dlouhodobá profylaxe (LTP) s rychlým nástupem účinku, avšak limitující úhrady brání plné individualizaci terapie. O dalších podrobnostech k tématu hovoříme se zástupcem přednosty Ústavu klinické imunologie a alergologie LF MU a FN u sv. Anny v Brně MUDr. Romanem Haklem, Ph.D.

Biologická léčba těžkého astmatu snižuje počet exacerbací o 50–70 %, umožňuje redukci až vysazení systémových kortikosteroidů, zlepšuje plicní funkce i kvalitu života. Klinické rozhodování se opírá o pečlivé odlišení obtížně léčitelného a těžkého astmatu, fenotypizaci/endotypizaci i zohlednění komorbidit. V rozhovoru s primářkou Oddělení alergologie a klinické imunologie FN Olomouc MUDr. Beátou Hutyrovou, Ph.D., probíráme praktická indikační kritéria, bezpečnou deeskalaci perorálních kortikosteroidů, kdy a jak provést switch biologika, ale též význam multidisciplinární spolupráce včetně využití digitálních nástrojů typu AstmaLine.

Centrum pro léčbu těžkého astmatu při Klinice pneumologie 3. LF UK a FN Bulovka v Praze působí čtvrtým rokem a postaralo se již o více než 100 pacientů. U 80 % z nich byla nasazena biologická léčba, přičemž ve většině případů bylo dosaženo vynikající léčebné odpovědi, vysazení kortikoterapie a výrazného omezení exacerbací. Ambulance poskytuje péči pacientům z Prahy i středních Čech a disponuje kapacitou pro další nemocné. Poskytovaná biologická terapie pro ně představuje moderní, účinné a zároveň komfortní řešení.

V článku je podán přehled vývoje v oblasti non-Hodgkinových lymfomů (NHL) v České republice (ČR) v uplynulých 30 letech. Incidence lymfomů má stoupající tendenci a dosahuje nyní 14,4 nových případů na 100.000 obyvatel. Mortalita začala od roku 2001 klesat a v současné době je 5,4 na 100.000 obyvatel. Za posledních 15 let došlo zavedením imunochemoterapie ke snížení rizika úmrtí zhruba o 40 % u B NHL. Mezi důvody jsou zlepšená diagnostika, zavedení cílené imunoterapie, resp. imunochemoterapie, transplantační léčba, zlepšující se organizace péče, národní i mezinárodní spolupráce reprezentovaná Kooperativní lymfomovou skupinou. Základním nedostatkem je stále podfinancování této péče.

Podle nové studie publikované v prestižním The New England Journal of Medicine představuje substituce selenem účinnou léčbu mírných forem endokrinní orbitopatie. Výsledky publikovala skupina The European Group of Graves’ Orbitopathy. Studie se zúčastnilo 159 nemocných s Gravesovou-Basedowovou tyreotoxikózou provázenou mírnou formou endokrinní orbitopatie.

Předchozí klinické studie u dětí se středně těžkou až těžkou atopickou dermatitidou ve věku 6–12 let prokázaly laboratorní bezpečnost při léčbě dupilumabem. Níže prezentovaná randomizovaná studie doplňuje data pro věkovou skupinu od 6 měsíců do 6 let.

Inosin pranobex je pro své imunomodulační a antivirotické účinky již delší dobu užíván k profylaxi i terapii různých virových infekcí. Níže shrnujeme jeho mechanismus působení, indikace, způsob užívání a nežádoucí účinky.

Neuroinfekce jsou stavy potenciálně ohrožující pacientův život. Cílem je tedy rychlé a adekvátní vyšetření a neodkladné zahájení terapie. Klíčovou součástí diagnostiky je lumbální punkce, jež by měla být provedena co nejdříve.

Deficit železa v organismu je celosvětový zdravotní problém, který postihuje populaci rozvinutých i rozvojových zemí. Nejvíce ohroženými skupinami jsou menstruující, těhotné a kojící ženy a dále malé a dospívající děti.

Primární biliární cholangitida (PBC), původně cirhóza, je chronické nehnisavé cholestatické autoimunitní onemocnění jater. Neléčeno vede k progresi do jaterní cirhózy. PBC je také jednou z možných příčin cholestázy, a proto je vhodné nezapomínat na tuto diagnózu při nálezu zvýšení ALP a GGT. V roce 2017 došlo k zásadní aktualizaci guidelines Evropské společnosti pro výzkum jater (EASL), z nichž o rok později vyšli i autoři doporučených postupů České hepatologické společnosti ČLS JEP.

Subklinická hypotyreóza (SCH) je definovaná elevací sérového TSH nad referenční rozmezí, zatímco cirkulující volný tyreoidální hormon zůstává v referenčních mezích. Jedná se o častý klinický problém s prevalencí v populaci mezi 2–10 %. Jen u části jedinců jsou současně přítomné i symptomy typické pro hypotyreózu.

Na základě dostupné evidence o účinnosti a po konsenzu členů výboru České revmatologické společnosti předkládá autor Doporučení České revmatologické společnosti pro léčbu osteoartrózy kolenních, kyčelních a ručních kloubů. V úvodní části práce jsou analyzovány problémy, které je nutno vyřešit před stanovením léčebného plánu u každého pacienta: správná diagnóza osteoartrózy, klasifikace osteoartrózy (primární, sekundární, monoartikulární, polyartikulární, generalizovaná), typ bolesti u nemocného, intenzita a frekvence bolesti, funkční omezení, strukturální poškození kloubu, rychlost progrese degenerativních změn, další onemocnění pacienta, jaké léky užívá a jejich možné interakce. Základní cíle při léčbě osteoartrózy jsou: zmenšit kloubní bolest a ztuhlost, zlepšit nebo alespoň zachovat kloubní mobilitu, zlepšit fyzické funkce, zmírnit hendikep, zlepšit na zdraví závislou kvalitu života, zpomalit progresi kloubní destrukce a vzdělat pacienta o povaze jeho nemoci a její léčbě. Léčebný plán by měl být navržen individuálně pro každého pacienta.

Valproát je antikonvulzivum, které lze použít i v některých psychiatrických indikacích. Klinické studie poukázaly mj. na jeho pozitivní účinek na schizofrenii. Prezentovaná metaanalýza předkládá aktuální data a upřesňuje tak nesrovnalosti podobných, ale starších prací.