Fibromyalgie (FM) je onemocnění neznámé etiologie charakterizované přetrvávající rozsáhlou bolestí postihující podpůrné tkáně a pohybový aparát v tzv. mnohočetných citlivých bodech (tzv. tender points). Na základě zvýšeného familiárního výskytu jsou v etiopatogenezi choroby zvažovány genetické faktory, k urychlujícím jevům řadíme zevní prostředí (psychosociální stres, fyzikální trauma).

Zajímavé výsledky přinesla studie zkoumající vliv Lactobacillus reuteri DSM 17938 (L. reuteri Protectis) na zažívání zdravých kojenců v prvních 3 měsících věku. Kapky obsahující tento kmen snížily u dětí narozených v termínu výskyt kojeneckých kolik, zácpy a epizod regurgitace.

Kojenecká kolika, jícnový reflux a zácpa mají dopad na režim krmení, způsobují úzkost rodičů a zpravidla vedou k návštěvě ordinace pediatra během prvních 6 měsíců života, nasazení farmakoterapie, případně k hospitalizaci.

Kouření je považováno za významný rizikový faktor rozvoje Crohnovy choroby (CD), který zároveň zhoršuje průběh tohoto onemocnění. Naopak u ulcerózní kolitidy (UC) by podle dostupných údajů mělo mít kouření protektivní vliv.

Osteoporóza je onemocnění, jehož rozvoj závisí kromě genetických vloh na řadě ovlivnitelných faktorů vyskytujících se v průběhu celého života. Proto také prevence osteoporózy musí začít již v dětství, pokračovat v dospívání –⁠ kdy je třeba dosáhnout maximální možné vrcholové kostní hmoty –⁠ a trvat až do konce života. Shrnujeme základní doporučení pro stravu, pohybovou aktivitu, oslunění, suplementaci a předcházení rizikům v primární prevenci osteoporózy.

Cílem této práce je retrospektivní analýza reálných klinických dat nemocných s akutní myeloidní leukemií (AML) ve věku 18–60 let, kteří byli za uplynulých 13 let diagnostikováni a léčeni v některém ze šesti hemato-onkologických center v České republice, která v tomto období spolupracovala v rámci skupiny CELL. Data z těchto center byla porovnána s výsledky přežití nemocných léčených v klinických studiích a oproti datům z renomovaných zahraničních pracovišť. Jako zdroj dat pro analýzu byla použita databáze DATOOL-AML. V období 2007–2018 bylo v centrech skupiny CELL diagnostikováno celkem 940 nemocných ve věku 18–60 let s novou AML. U 66 % nemocných bylo možné na základě cytogenetického a molekulárně genetického vyšetření určit některý ze známých geneticky definovaných prognostických markerů. Intenzivní léčebný přístup byl zahájen u 93,6 % nemocných (N = 788), z nichž u 93,4 % (N = 736) nemocných byla jako první terapie podána indukční chemoterapie v režimu „3+7“. Kompletní remise onemocnění po ukončení indukční léčby bylo dosaženo u 72 % nemocných. Riziko časného úmrtí v průběhu indukční chemoterapie byla 4 %. Alogenní transplantace krvetvorby (HSCT) byla v první kompletní remisi provedena u 53,8 % nemocných ve středním-I riziku, 57,3 % nemocných ve středním-II riziku a 49,3 % nemocných ve vysokém riziku. Provedení alogenní HSCT v první kompletní remisi vedlo k významnému  prodloužení celkového přežití nemocných s normálním karyotypem a zároveň FLT3-ITD+/NPM1-, stejně jako nemocných se středně rizikovými a komplexními změnami karyotypu. Medián přežití všech nemocných v našem souboru byl 26,5 měsíce, 5 let od zjištění diagnózy se dožilo 39,2 % nemocných. Výsledky péče o mladší nemocné s AML v českých hemato-onkologických centrech korespondují s výsledky léčby dosahovanými ve velkých klinických studiích i na renomovaných zahraničních pracovištích, k čemuž podle názoru autorů při vědomí všech limitací tohoto srovnání přispívá centralizace péče o tyto nemocné do center vysoce specializované péče v České republice.

Přinášíme stručný přehled diagnóz, u kterých je podávání hořčíku užívaným a efektivním léčebným postupem, i dalších situací, ve kterých je jeho podání vhodné.

Mnohé studie naznačují, že chronická žilní nedostatečnost a bércové vředy postihují častěji ženy než muže, tento rozdíl ovšem klesá s věkem. Mezi společné rizikové faktory patří pozitivní rodinná anamnéza, obezita, hluboká žilní trombóza nebo tromboflebitida. Následující článek shrnuje aktuální postupy v prevenci a léčbě bércových vředů.

Ischemie a hypoxie kůže a podkožní tukové tkáně jsou jednou z komplikací při hojení chronických ran. Problém by mohl vyřešit sprej s obsahem hemoglobinu, který dodává hypoxickým tkáním potřebný kyslík. Nadějné výsledky přináší nejnovější výzkum, který se zaměřil na užití spreje v terapii chronických ran.

Rozpoznání příznaků a stanovení diagnózy Parkinsonovy nemoci (PN) je úkolem neurologa. V prodromálním stadiu se však pacienti s nejasnými obtížemi mohou objevit i v ordinaci praktického lékaře nebo lékaře jiné specializace. Tyto počáteční příznaky se objevují ještě před rozvojem klasického hybného postižení vyjádřeného parkinsonským syndromem (hypokineze, třes, rigidita, porucha chůze) a mohou být motorické, ale často i nemotorické. Obvykle proto PN u těchto počínajících příznaků nebývá v rámci diferenciální diagnostiky zvažována.

Ve Finsku je buprenofin jedním z nejvíce zneužívaných opiátů.

Cílem nedávno publikované populačně průřezové studie bylo posoudit souvislost mezi celkovou hladinou sérového bilirubinu a prevalencí diabetické retinopatie u účastníků Studie Hisayama, kteří trpěli diabetem a poruchou glukózové tolerance.

Karcinom prsu je nejčastějším maligním onemocněním u žen. Třetina žen s karcinomem prsu je starších než 70 roků a jejich podíl se bude dále zvyšovat. Terapie vyžaduje komplexní přístup, který spojuje onkologické zásady léčby s léčbou průvodních chorob vyššího věku.

Léčba bolesti, především té chronické, je vzhledem ke své složité patofyziologii a výrazné individuální toleranci na účinné dávky analgetik velkou výzvou. Během posledních let byla zaváděna nová analgetika, ale také byla snaha o maximální využití potenciálu analgetik stávajících, například jejich kombinací. Výsledkem je prosazení fixní kombinace tramadolu a paracetamolu do doporučení pro léčbu bolesti, s cílem eliminovat riziko vedlejších účinků dlouhodobého užívání nesteroidních antiflogistik v této indikaci.