V posledních desetiletích jsme byli zvyklí operovat především s krevním tlakem, ale výzkumy ukazují, že i klidová srdeční frekvence je velmi důležitý údaj. Proč?
Klidová tepová frekvence je zejména u savců nepřímo úměrná délce života. U zvířat je tento vztah vyjádřen inverzním semilogaritmickým vztahem. Nicméně člověk je výjimkou, protože žije déle, než napovídá jeho klidová tepová frekvence.
Tato asociace se přisuzuje rychlosti metabolismu, ale je zde ještě řada dalších hledisek, jež mohou mít na tepovou frekvenci rovněž vliv, například genetika, aktivita autonomního nervového systému, zánětlivé procesy apod. Tyto faktory ovlivňují délku života jednak samostatně, jednak prostřednictvím tepové frekvence.
Rychlost srdeční práce je u každého z nás velmi variabilní v závislosti na denní době a aktivitě. Efekt jejího zrychlování ovšem může být velmi významný:
Důvodů, proč se zajímat o tepovou frekvenci, je mnoho. Její měření je snadné a výsledek je velmi informativní. Nezapomínejte na ni.
(pez)
Zdroj: Boudoulas K. D., Borer J. S., Boudoulas H. Heart rate, life expectancy and the cardiovascular system: therapeutic considerations. Cardiology 2015; 132 (4): 199–212, doi: 10.1159/000435947.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.