Poslední desetiletí je ve znamení nových, ale i znovu se objevujících lidských patogenů zodpovědných za různá infekční onemocnění. Mezi původci těchto onemocnění se velké pozornosti −⁠ a právem −⁠ dožadují viry. Obzvláště pak ty, které jsou zoonotického původu a původně se vyskytují v divoké přírodě. Tato skupina virů v současnosti odpovídá za 70 % infekčních onemocnění v lidské populaci, mnohé využívají živočišný organismus jako vektor (např. klíště, komár) pro transport a infikování lidského organismu. Ke kontaktům mezi člověkem a vektorem dochází čím dále častěji, obzvláště kvůli postupující urbanizaci, pronikání do dříve neosídlených lokalit, migraci obyvatelstva, narůstající dopravě, zkracování vzdáleností a změnám klimatu. V následujícím textu se podíváme na některé konkrétní příklady.

Index zdraví prostaty (PHI –⁠ Prostate Health Index) je diagnostický krevní test kombinující hladinu prostatického specifického antigenu (PSA), volného PSA (fPSA) a izoformy [-2]proPSA (p2PSA), díky jehož využití v diagnostice karcinomu prostaty je možné snížit počet zbytných biopsií prostaty v porovnání se stanovením samotného PSA. Nedávno publikovaná česká práce hodnotila využitelnost PHI ke zhodnocení agresivity karcinomu prostaty. Porovnávala hodnoty PHI s výsledky předoperační biopsie a pooperační histologie prostaty u mužů indikovaných k radikální prostatektomii.

Polatuzumab vedotin je konjugát cytostatika a protilátky proti CD79b, což je součást receptoru B lymfocytů typicky exprimovaná buňkami difuzního velkobuněčného B lymfomu (DLBCL). V kombinaci s bendamustinem a rituximabem (pola-BR) se toto léčivo podává ve 3. a následných liniích léčby relabujícího či refrakterního (R/R) DLBCL. Pokud není možné provést alogenní transplantaci krvetvorných buněk (SCT), mají nemocní s R/R DLBCL zpravidla velmi špatnou prognózu a další léčebné možnosti jsou omezené. Na 61. kongresu Americké hematologické společnosti (ASH) konaném v prosinci 2019 v Orlandu ovšem byly představeny slibné výsledky prodlouženého sledování pacientů léčených v klinických studiích kombinací pola-BR.

Role střevní mikroflóry v patogenezi autoimunitních onemocnění včetně lupus erythematodes je diskutována již delší dobu. Americká studie objevila konkrétní bakterii, jejíž zmnožení ve střevě koreluje nejen s výskytem nemoci, ale také s její aktivitou.

V současnosti nejsou k dispozici studie srovnávající účinnost tofacitinibu a inhibitorů tumor nekrotizujícího faktoru (TNFi) u pacientů s revmatoidní artritidou (RA) v reálné klinické praxi. Následující analýza vychází z dat získaných z registru Corrona RA, největší prospektivně sledované kohorty pacientů s RA v reálné klinické praxi. Přináší srovnání účinnosti tofacitinibu a TNFi v monoterapii a v kombinaci s methotrexátem.

Studie hodnotící hypolipidemickou terapii v rámci primární prevence aterosklerotických kardiovaskulárních (KV) příhod byly doposud omezeny hlavně na středně a vysoce rizikové pacienty. Americká prospektivní kohortová studie se proto zabývala asociací mezi LDL, respektive non-HDL cholesterolem a KV mortalitou u pacientů s nízkým vypočteným 10letým rizikem, kterých je v populaci většina.

Omezení příjmu sacharidů nepatří k novinkám na trhu. Ketogenní dieta byla předepisována po staletí k léčbě různých onemocnění, od diabetu až po epilepsii. Ve svých mírnějších podobách je známá od 70. let 20. století a v různých obměnách přežívá dodnes, kdy zaznamenala opětovný nárůst a stala se nejvyhledávanější dietou roku 2018.

Antihistaminikum 2. generace bilastin je v Evropě schváleno k léčbě alergické rinokonjunktivitidy a urtikarie již od 6 let věku. Nedávno byly publikovány výsledky dvou post hoc analýz farmakokinetiky a bezpečnosti bilastinu u dětí ve věku 6–11 let.

Chronická urtikarie je u dětských pacientů méně častá v porovnání s akutní formou, vždy však vyžaduje terapii kvůli obtěžujícím chronickým symptomům, které snižují kvalitu života a narušují každodenní aktivity nemocných dětí. Podle recentních guidelines představují lék 1. volby nesedativní antihistaminika 2. generace, mezi něž se řadí bilastin.

Deficit alfa-1-antitrypsinu (AATD) je rizikovým faktorem pro vznik různých chorob, mj. plicního emfyzému. V současné době je však značně poddiagnostikovaný a dostupnost účinné léčby je důvodem pro provádění jeho screeningu. Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP (ČPFS) doporučuje vyšetřit hladinu AAT u všech nemocných s ireverzibilní obstrukční ventilační poruchou jakéhokoliv původu, u přímých příbuzných pacientů s AATD a u osob s chronickým onemocněním jater nejasného původu. Studie RAPID-OLE prokázala, že léčba deficitu alfa-1-antitrypsinu modifikuje průběh tohoto onemocnění, a současně podtrhla důležitost časné intervence.

Vrozený deficit alfa-1-antitrypsinu vede ke vzniku plicního emfyzému již ve 3. či 4. deceniu. Jeho progresi však dokáže zpomalit léčba inhibitorem alfa-1-proteázy (jediným zástupcem této skupiny je v České republice přípravek Respreeza). Následující text přináší základní informace o daném přípravku a výsledky randomizovaných studií zabývajících se jeho účinností a bezpečností.

Léčba deficitu alfa-1-antitrypsinu (AATD) vyžaduje celoživotní podávání intravenózních infuzí této látky, a to každý týden a většinou ve zdravotnických zařízeních. Diskutuje se o možnosti aplikace AAT v domácím prostředí. Tématu bylo věnováno i sympozium konané v rámci kongresu Evropské respirační společnosti (ERS), který proběhl v listopadu 2019 v Madridu.

Deficit alfa-1-antitrypsinu (AATD) je vrozené onemocnění způsobené mutacemi v genu SERPINA1. Ačkoliv je velmi dobře popsáno, má se za poddiagnostikované i podléčené. Nedávný mezinárodní průzkum provedený mezi specialisty na tuto problematiku měl zjistit, jaká je současná situace v Evropě.

Souhrnný referát profesora Johna Thygesena z univerzitní nemocnice v Kodani analyzuje skupiny pacientů, pro něž jsou obzvláště vhodná antiglaukomatika bez konzervačních látek. V závěru potom navrhuje, že pokud neexistují cenové rozdíly, je plošná léčba přípravky bez konzervancií vhodnější.

Psoriáza má jako chronické onemocnění významný dopad na kvalitu života pacientů a vyžaduje dlouhodobou léčbu. Proto se pozornost klinického výzkumu zaměřuje na účinnost a bezpečnost terapie i v dlouhodobém horizontu. Čerstvá publikace v časopisu Dermatology and Therapy analyzuje účinnost a bezpečnostní profil ixekizumabu v léčbě středně těžké až těžké ložiskové psoriázy po dobu 5 let.