V nedávno publikované britské studii byla zjištěna o 17 % nižší mortalita na karcinom žaludku a gastroezofageální junkce (GEC) u pacientů, kteří po diagnóze tohoto onemocnění užívali sartany. Pozorována byla dokonce závislost účinku na délce užívání sartanů.
Blokátory receptorů pro angiotenzin II (sartany – kandesartan, losartan, olmesartan a valsartan) jsou široce využívány k léčbě hypertenze, srdečního selhání a diabetické neuropatie. Přibývá také preklinických důkazů, že mohou zpomalovat progresi maligních nádorů, zejména karcinomu žaludku. Britští výzkumníci proto hodnotili souvislost mezi užíváním sartanů po stanovení diagnózy GEC a mortalitou na toto onemocnění.
Autoři využili kohortu 5124 pacientů s GEC nově diagnostikovaným v období 1998–2012, jejichž data jsou uvedena v anglických onkologických registrech. Informace o preskripci sartanů propojili s klinickou dokumentací z databáze Clinical Practice Research Datalink a údaji o úmrtí z tamního Národního statistického úřadu. Pomocí Coxova regresního modelu s časově závislou kovariátou porovnali mortalitu pacientů léčených sartany a neléčených sartany po úpravě na demografické parametry, komorbidity a užívání statinů a kyseliny acetylsalicylové po stanovení diagnózy GEC.
Z této kohorty užívalo sartany 360 pacientů. Během sledování zemřelo na GEC 3345 nemocných. U pacientů léčených sartany byla zjištěna nižší mortalita na GEC než u těch, kteří sartany neužívali (poměr rizik [HR] 0,83; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,71–0,98). Pacienti, kteří užívali sartany nejméně 2 roky, měli v porovnání s pacienty bez sartanů mortalitu na GEC nižší dokonce o 58 % (HR 0,42; 95% CI 0,25–0,72).
Autoři svou práci uzavírají s tím, že tyto slibné výsledky je třeba ověřit v nezávislých epidemiologických studiích s dostatkem informací o stadiu maligního onemocnění.
(zza)
Zdroj: Busby J., McMenamin U., Spence A. et al. Angiotensin receptor blocker use and gastro-oesophageal cancer survival: a population-based cohort study. Aliment Pharmacol Ther 2018 Jan; 47 (2): 279–288, doi: 10.1111/apt.14388.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
