Botulotoxin  v léčbě dysfagie u pacientů s roztroušenou sklerózou

Polykání je komplexní proces, který je regulován řídicím centrem  v mozkovém kmeni. Mozkový kmen zpracovává stimuly z mozkové kůry kmene a periferních svalů z jiných než orálních, laryngeálních a faryngeálních  oblastí mukózy a řídí závěrečnou fázi polykání. Porucha polykání –⁠ dysfagie –⁠ je častou a život ohrožující patologií přítomnou u pacientů  s roztroušenou sklerózou (RS). Poslední studie prokazují, že dysfagie  byla u pacientů s RS často podceňovanou komplikací. Předpokládá se, že  její incidence činí až 30–40 %. Patofyziologicky je patrně proces  polykání porušen na základě multifokálních lézí CNS na zánětlivém  podkladě. I když mohou být postiženy všechny fáze polykání, nejčastěji  se porucha týká orofaryngeální fáze na základě hyperaktivity  cricopharynegálního (CP) svalu z oblasti horního ezofageálního sfinkteru (UES).

V literatuře je zatím nedostatek informací týkajících se  farmakologické terapie patologie faryngeální fáze polykání u pacientů  s RS. Chirurgická myotomie cricopharyngeálního svalu bývá metodou volby u hyperaktivity UES z jiných neurologických indikací. Tento zákrok však  vyžaduje celkovou anestezii, nebývá vždy efektivní a nikdy nebyl popsán u pacientů s RS. V posledních letech se dostává do popředí chemická  myotomie CP svalu pomocí botulotoxinu typu A (BoNT/A), která úspěšně  ovlivňuje hyperaktivitu UES. Tato léčba je bezpečná a může být provedena jako alternativa před invazivnějším výkonem.

Autoři italské studie vyšetřovali efekt této terapie (BoNT/A) u 14 pacientů s RS, kteří trpěli příznaky orofaryngeální dysfagie vzniklé  v souvislosti s hyperaktivitou UES. Preparát byl aplikován perkutánně do hyperaktivního CP svalu pod elektromyografickou kontrolou. Funkce  polykání u pacientů pak byla vyšetřována videofluoroskopicky, elektromyograficky a také pomocí škály PAS (Penetration/Aspiration Scale) v 1., 4., 12., 16., 18. a 24. týdnu po aplikaci. U všech pacientů došlo ke statisticky významnému zlepšení funkce polykání.

Závěrem autoři konstatovali, že tyto předběžné výsledky by svědčily  pro benefity vyplývající z léčby BoNT/A u RS pacientů s dysfagií  vzniklou na podkladě hyperreaktivity horního ezofageálního svěrače.

(moa)

Zdroj: Restivo D. A. et al.: Botulinum toxin improves dysphagia  associated with multiple sclerosis. Eur J Neurol. 2011; 18 (3): 486–90; doi: 10.1111/j.1468-1331.2010.03189.x.