Schizofrenie je onemocnění charakterizované určitým stupněm poruchy kognice, ale také zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění, které bývají příčinou zhoršených kognitivních funkcí u běžné populace. Cílem rozsáhlé metaanalýzy bylo ozřejmit asociaci mezi kardiovaskulárními rizikovými faktory a kognitivními poruchami u pacientů se schizofrenií a schizoafektivní poruchou, a to v návaznosti na výsledky předchozí menší studie, ve které byla prokázána asociace mezi metabolickým syndromem, diabetem a kognitivními poruchami.

Trazodon patří mezi účinné modality v léčbě depresivních příznaků u seniorů. Stejně jako v případě jiných léků je však nutné uvážit přidružená onemocnění a medikaci. Kdy a jak trazodon u geriatrických pacientů nasadit, v jaké dávce a na co si dát pozor?

Newyorští autoři ve své recentně publikované retrospektivní analýze ověřovali hypotézu, že osoby s alergickou rýmou vyvolanou alergií na roztoče domácího prachu mají zvýšené riziko poruchy dýchání během REM fáze spánku, a to na základě objektivního zhodnocení pomocí polysomnografie.

Z výsledků předchozích studií vyplynulo, že perorální antidiabetikum empagliflozin snižuje riziko úmrtí z kardiovaskulárních příčin nebo hospitalizace pro srdeční selhání u pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí levé komory (HFrEF), a to u diabetiků i pacientů bez diabetu. Cílem klinické studie EMPEROR-Reduced bylo doplnit údaje o vlivu empagliflozinu na výskyt příhod zhoršení srdečního selhání vyžadujících léčbu za hospitalizace nebo ambulantní léčbu.

Jak ukazuje poslední výzkum, jedna z moderních skupin antidiabetik –⁠ inhibitory SGLT2 neboli glifloziny –⁠ přináší benefity nejen v diabetologii, ale i v kardiologii a nefrologii. Bylo potvrzeno, že zástupci této třídy léčiv prodlužují život nemocných, snižují výskyt velkých kardiovaskulárních (KV) příhod a riziko srdečního selhání (HF) a zlepšují renální funkce. Z nedávno publikované práce navíc vyplývá, že KV přínos empagliflozinu je nezávislý na počtu kompenzovaných KV rizikových faktorů a projeví se již během prvních 3 měsíců léčby.

V souvislosti s koronavirovou pandemií se hned od počátku vynořily obavy ohledně preskripce inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) a blokátorů receptoru AT1 pro angiotenzin II (ARBs; sartanů), jež působí přes renin-angiotenzin-aldosteronový systém (RAAS). Tyto legitimní otázky vycházely z poznatků o základní roli enzymu ACE2 při infekci COVID-19 a podpořily je hypotézy publikované v odborném tisku již na jaře 2020. Virus SARS-CoV-2 totiž využívá ACE2 jako membránový receptor ke vstupu do cílových buněk. Blokátory RAAS mohou tvorbu tohoto enzymu zvyšovat, a teoreticky tak vstup viru do buněk usnadnit. Jak je tomu tedy rok a půl po vypuknutí pandemie v reálné praxi a co vyplynulo z později publikovaných prací i doporučení odborných společností?

Kombinovaná antihypertenzní léčba je doporučena u pacientů s nedostatečnou léčebnou odpovědí na monoterapii nebo i jako iniciální léčba u osob s vysokým kardiovaskulárním rizikem. Jednou z možností kombinované terapie je fixní kombinace kandesartanu s blokátorem vápníkových kanálů amlodipinem, která podle výsledků řady studií vykazuje výraznou účinnost a příznivý bezpečnostní profil.

Volba vhodného přípravku pro zvládnutí akutního krvácení u pacientů se získanou hemofilií A není vždy jednoduchá. Zajímavý pohled a doporučení přináší modelová analýza hodnotící cenu a efektivitu jednotlivých dostupných přípravků.

Středně těžká a lehká hemofilie A se liší od těžké formy nejen klinickým průběhem a rizikem krvácení, ale také rizikem tvorby neutralizační protilátky (inhibitoru).

Nový přípravek pro léčbu hemofilie B –⁠ nonakog beta pegol (Refixia®) společnosti Novo Nordisk –⁠ představili odborníci v průběhu II. českého hematologického a transfuziologického sjezdu, který proběhl v září v Olomouci. Garantem sympozia byl doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D., ze IV. Interní hematologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové.

Sekvenování nové generace (NGS) umožňuje získat velké množství informací o nádorovém genomu ze vzorku krve pacienta. Metoda je v současnosti doporučena jako alternativa v případě nedostatečného vzorku tkáně pro standardní bioptické vyšetření. První výsledky probíhající prospektivní studie přinášejí informace o tom, jaké postavení může mít NGS v rámci screeningu mutací u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic, a to bez současného bioptického vyšetření.

Pro nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) s přítomností onkogenní mutace v genu ALK je typická vysoká incidence mozkových metastáz. Uvádí se, že může dosahovat až 30 % v době stanovení diagnózy. Současná léčba tohoto postižení CNS využívá jak lokálních přístupů, tedy neurochirurgických výkonů či radioterapie, tak systémové terapie novými cílenými léčivy, která mají dobrý prostup přes hematoencefalickou bariéru. Jedno z nich, lorlatinib, blíže představuje následující článek.

V pediatrické populaci má atopická dermatitida (AD) relativně vysokou prevalenci, možnosti terapie jsou však mnohdy limitované. Následující článek nabízí shrnutí výsledků loni publikované klinické studie zaměřené na účinnost a bezpečnost dupilumabu u adolescentních pacientů se středně těžkou až těžkou formou AD, která není dostatečně kontrolovaná lokální terapií.

Děti ve věku 6−12 let s těžkou formou atopické dermatitidy (AD) mají velmi omezené možnosti léčby. Níže prezentované studie ukazují, jak účinným a bezpečným léčivem je v jejich případě dupilumab, monoklonální protilátka namířená proti interleukinům 4 a 13. Toto léčivo má nově od října úhradu již i pro děti od 6 let.

Úrazy a traumatologické operační výkony představují významný rizikový faktor rozvoje tromboembolické nemoci (TEN). U pacientů s traumatem je tak doporučena rutinní tromboprofylaxe, často v podobě nízkomolekulárních heparinů (LMWH), mezi něž patří také enoxaparin. Recentně publikovaná studie hodnotila faktory, které jsou asociované s potřebou vyššího dávkování enoxaparinu k dosažení účinné profylaktické hladiny.