Prevalence AD ve skupině adolescentů celosvětově dosahuje 0,2–24,6 % (např. v USA 7,0–8,6 %). Třetina pacientů má středně těžkou až těžkou formu, která negativně ovlivňuje kvalitu života. U adolescentů je asociovaná s horšími výsledky ve škole, obtížnějším navazováním vztahů nebo zvýšeným výskytem úzkosti, deprese a sebevražedných úmyslů. Lokální léčba AD je účinná především pro lehké formy, těžší formy často vyžadují podání terapie systémové.
Dupilumab je plně humánní monoklonální protilátka blokující společnou podjednotku receptoru pro interleukiny (IL) 4 a 13. V USA i Evropské unii je schváleným léčivem k subkutánnímu podání nemocným s těžkou AD od 6 let a se středně těžkou AD od 12 let, kteří jsou vhodnými kandidáty pro systémovou terapii.
Výsledky níže popsané klinické studie, která se zabývala účinností a bezpečností dupilumabu u adolescentů s AD nedostatečně kontrolovanou topickou terapií, vedly k povolení užití léčiva v této věkové skupině.
Randomizovaná dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie fáze III s paralelně uspořádanými skupinami probíhala ve 45 amerických a kanadských centrech mezi březnem 2017 a červnem 2018. Zúčastnilo se jí 251 pacientů ve věku od 12 do 17 let se středně těžkou až těžkou AD nedostatečně kontrolovanou lokální terapií nebo v případě, že lokální léčba nemohla být předepsána.
Pacienti byli randomizováni do 3 skupin k 16týdenní léčbě dupilumabem nebo užívání placeba: 1. skupina dostávala 200 mg (n = 43; počáteční tělesná hmotnost < 60 kg) či 300 mg (n = 39; počáteční hmotnost ≥ 60 kg) každé 2 týdny, 2. skupina 300 mg každé 4 týdny (n = 84) a 3. skupina placebo každé 2 týdny (n = 85).
Hlavním sledovaným cílem bylo ≥ 75% zlepšení skóre Eczema Area and Severity Index (EASI-75) oproti výchozímu stavu a dále hodnota 0 či 1 na škále Investigator’s Global Assessment (IGA) v 16. týdnu studie.
Studii dokončilo celkem 240 pacientů (95,6 %). K nejčastějším komorbiditám účastníků patřily astma (53,6 %), potravinové alergie (60,8 %) a alergická rinitida (65,6 %).
Podíl pacientů, kteří dosáhli EASI-75, byl v 1. i 2. skupině signifikantně vyšší oproti placebu (1. skupina 41,5 %; 2. skupina 38,1 %; placebo 8,2 %), přičemž 1. skupina vykázala rozdíl oproti placebu o 33,2 % (95% interval spolehlivosti [CI] 21,1−45,4 %) a 2. skupina o 29,9 % (95% CI 17,9%−41,8 %; p < 0,001 pro obě porovnání). Také podíl pacientů s IGA 0 či 1 byl významně vyšší v 1. i 2. skupině v porovnání s placebem (p < 0,001 pro obě porovnání). Podání léčiva každé 2 týdny mělo obecně vyšší účinnost než podání každé 4 týdny.
Při hodnocení bezpečnosti byl u pacientů léčených dupilumabem v porovnání s placebem zaznamenán častější výskyt konjunktivitidy (1. skupina 9,8 %; 2. skupina 10,8 %; placebo 4,7 %) i reakce v místě vpichu (1. skupina 8,5 %; 2. skupina 6,0 %; placebo 3,5 %), naopak nižší byl výskyt neherpetických kožních infekcí (1. skupina 9,8 %; 2. skupina 9,6 %; placebo 18,8 %). Žádná ze zmíněných nežádoucích příhod nebyla závažná ani nevedla k přerušení léčby.
Podle výsledků studie dupilumab signifikantně zlepšil symptomy AD a kvalitu života u adolescentů se středně těžkou až těžkou AD a vykázal přijatelný bezpečnostní profil.
(vef)
Zdroj: Simpson E. L., Paller A. S., Siegfried E. C. et al. Efficacy and safety of dupilumab in adolescents with uncontrolled moderate to severe atopic dermatitis. JAMA Dermatol 2020 Jan; 156 (1): 44–56, doi: 10.1001/jamadermatol.2019.3336.
