O čem se aktuálně mluví a jaká témata se řeší v souvislosti s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN)? Tomu se v rámci kongresu Pneumo Update Europe 2022, který proběhl 10.–11. června ve Vídni, věnovaly dvě obsáhlé přednášky. V jedné z nich se profesor David Halpin z Královské nemocnice v Exeteru zaměřil v kontextu CHOPN například na rizikové faktory, kyslík a ventilaci, rehabilitaci a cvičení, selfmanagement, komorbidity, deficit alfa-1-antitrypsinu (AATD) či COVID-19.

V polovině června Praha hostila významný mezinárodní kongres zaměřený na plicní nemoci −⁠ Pneumo Update Europe 2024. Do dvoudenního programu se vešla široká škála pneumologických témat, od chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) přes karcinomy plic, tuberkulózu (TBC) či pneumonii až po astma a alergie. Nechyběla ani problematika vzácných respiračních onemocnění, jakým je například i deficit alfa-1-antitrypsinu (AATD). Právě na něj se zaměřilo sympozium podpořené společností CSL Behring, jež pojednávalo o možnostech zlepšení managementu AATD a významu augmentační léčby. Se svými přednáškami vystoupili profesor Felix J. F. Herth z Heidelberské univerzity, profesorka Joanna Chorostowska-Wynimko z Národního institutu tuberkulózy a plicních chorob (NITLD) a Centra zdraví MDM ve Varšavě a přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno profesor Milan Sova.

Letošní XXXI. výroční sjezd České oftalmologické společnosti ČLS JEP se konal ve dnech 21.–23. září v Hradci Králové. Bohatý odborný program zahrnoval také sdělení o praktických zkušenostech českých lékařů s používáním moderních očních kapek, jež zazněla během sympozia podpořeného společností Bausch & Lomb.

Antipsychotiky indukovaný nárůst hmotnosti (AIWG) představuje jeden z významných nežádoucích účinků u pacientů užívajících antipsychotika 2. generace. S nástupem inkretinových mimetik se otevírají nové terapeutické možnosti. Retrospektivní studie publikovaná v roce 2025 v International Journal of Obesity analyzuje účinnost semaglutidu a tirzepatidu z hlediska poklesu hmotnosti u osob léčených antipsychotiky 2. generace.

Možnosti léčby psoriázy aktuálně rozšiřuje humanizovaná monoklonální IgG1 protilátka, která dokáže selektivně inhibovat zároveň interleukin 17A (IL-17A) a interleukin 17 F (IL-17F) –⁠ bimekizumab. Ve dnech 26. a 27. ledna se v Praze konalo edukační sympozium podpořené společností UCB, v jehož rámci zazněly informace o principu nové léčby, mechanismu účinku, bezpečnosti i důležité a tematicky související postřehy z managementu psoriázy v praxi.

H1-antihistaminikum bilastin má výhodné farmakologické vlastnosti, jichž se využívá k léčbě různých typů urtikarií. Prezentovaná studie hodnotí účinnost a snášenlivost standardních a postupně se zvyšujících dávek této látky u kontaktní chladové kopřivky.

Metformin patří mezi léky 1. volby u pacientů s diabetem 2. typu. Kromě snižování glykémie má vliv i na další metabolické pochody lidského těla. Hojně studované jsou účinky antitumorózní, neuroprotektivní, a především kardioprotektivní, kterých je možné v populaci diabetiků s výhodou využít.

Genetické testování již dlouhou dobu není výsadou jen klinického výzkumu. V praxi se běžně používá ke screeningu, diagnostice a stanovení prognózy u onemocnění, která mají zřejmou genetickou složku, a následně k přizpůsobení farmakoterapie konkrétnímu nemocnému. Nejbohatší zkušenosti s genetickým testováním má reprodukční medicína a oblast prenatální diagnostiky, dále pediatrie spojená s medicínou vzácných onemocnění a také onkologie. V současnosti začíná být zřejmý význam testování i v interní medicíně nebo psychiatrii.

Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bronchiální astma postihuje asi 10 % české populace, přičemž jeho prevalence nadále stoupá, zejména v dětském věku. Dobrou zprávou pro astmatiky je dostupnost účinné, a přitom bezpečné léčby, díky níž lze dobře zvládat symptomy nemoci.

Prevalence alergické rýmy (AR) se v dětské populaci celosvětově odhaduje na 10–20 %. Účinnost a bezpečnost bilastinu (antihistaminika 2. generace) u dospělých pacientů a adolescentů již byla prokázána v klinických studiích. Níže shrnujeme zkušenosti s jeho užíváním u dětí mladších 12 let.

Ženy s močovou inkontinencí své obtíže často zatajují, pokoušejí se je zvládat vlastními silami a oddalují návštěvu lékaře. V Polsku byla provedena studie, která se zaměřila na jednání žen se stresovou močovou inkontinencí –⁠ konkrétně za jak dlouho po propuknutí problémů vyhledají lékaře a jak závažnost inkontinence souvisí s používáním inkontinenčních pomůcek.

Následující kazuistika ukazuje profit pacienta po intenzifikaci antidiabetické léčby semaglutidem v tabletové formě. Uvažování ohledně spokojenosti s dosavadní léčbou metforminem u něj bylo změněno průkazem ischemické choroby srdeční (ICHS). Benefit podávání p.o. semaglutidu u tohoto obézního diabetika 2. typu s ICHS byl následně prokázán nejen z hlediska poklesu glykémie a hodnot glykovaného hemoglobinu (HbA_1c); došlo také ke snížení tělesné hmotnosti a neméně důležitá byla i spokojenost pacienta s tabletovou formou léčby.

Jedním z nových cílených preparátů v léčbě chronické lymfocytární leukemie (CLL) je inhibitor Bcl-2 venetoklax. Jeho velkou výhodou je potenciál dosažení hluboké remise, včetně nedetekovatelné minimální reziduální nemoci (MRN). Na rozdíl od jiných cílených léků je proto možné jeho podávání po časově omezenou dobu. Následující text prezentuje aktuální data z klinických studií a informace ke strategii výběru a sekvence cílené léčby CLL.

Menopauza je důležitým obdobím v životě ženy. Dostavuje se zpravidla mezi 40. a 55. rokem věku, kdy menstruace začíná být nepravidelná až zcela vymizí. Je to dáno klesající hladinou estrogenu v organismu. Následující článek shrnuje benefity a význam antikoncepce pro ženu v tomto období.

Následující kazuistika ze IV. interní hematologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové ukazuje, že u nemocných s myelodysplastickým syndromem s prstenčitými sideroblasty (MDS-RARS neboli MDS-SLD-RS) lze dosáhnout velmi dlouhé doby přežití –⁠ v případě prezentované pacientky je to již 15 let. Pokroky v terapii umožnily zahájit podávání luspaterceptu s velmi rychlým efektem i přes dlouhé období od prvního stanovení diagnózy MDS a již závažnou transfuzní závislost. Zlepšení parametrů krevního obrazu bez nutnosti podávání transfuzí se rovněž pozitivně odráží v kvalitě života nemocných.