Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    Jak posílit paměť při stárnutí? Lze se zaměřit na molekulární změny v mozku
    Patofyziologie diabetické retinopatie pod lupou: od hyperglykémie ke změnám na sítnici
    Hloupnutí z horka i stresu, síla velkých odměn a vybuchující buňky – „jednohubky“ z výzkumu 2026/20
    Optogenetika na cestě do klinické praxe: U kterých onemocnění může znamenat novou naději?
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 2/2026 (znalostní test z časopisu)
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
    Denzitometrie v praxi: od kvalitního snímku po správnou interpretaci
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    1
    Forum Diabetologicum
    2026:Číslo 1
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    GM2 gangliosidózy s pozdním nástupem – u kterých pacientů zpozornět?
    MUDr. Jakub Mitro: Praktičtí lékaři by měli být za podíl na realizaci NKP adekvátně ohodnoceni
    Časná kombinovaná hypolipidemická terapie po akutním koronárním syndromu − klíč k dosažení cílových hodnot LDL-C
    Tirzepatid v aktuálních datech: Jakým způsobem zlepšuje kardiometabolické zdraví?

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    XXXIV. výroční sjezd ČKS: Hypertrofická kardiomyopatie ve vaší ambulanci... a kdy myslet na referování do centra?
    XXXIV. výroční sjezd ČKS: Praktické zkušenosti s léčbou HCM – od zmírnění symptomů k rozkvětu pacienta
    XXX. hradecké pneumologické dny: Biologická léčba v pneumologii – stojíme na prahu nové éry a systémových změn
    Případy SLE/LN (ne)vhodné pro podání biologické léčby
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Čas je mozek – měníme život lidí s epilepsií
    VIDEO: Čas je mozek – měníme život lidí s epilepsií
    VIDEO: Sekvence léčby mCRC v reálné praxi – význam kombinace FTD/TPI + BEVA ve 3. linii po limitované odpovědi na předchozí modality
    VIDEO: Sekvence léčby mCRC v reálné praxi – význam kombinace FTD/TPI + BEVA ve 3. linii po limitované odpovědi na předchozí modality
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    S MUDr. Martinem Špačkem o léčbě CLL (2. část): MRD, relaps a budoucnost terapie
    S MUDr. Martinem Špačkem o léčbě CLL (1. část): Jak volit terapii v 1. linii?
    S MUDr. Janou Katolickou, Ph.D., o tom, jak udržet febrilní neutropenii i anémii pod kontrolou... a pacienta v plánované léčbě
    S MUDr. Barborou Doležalovou o tom, jak s pacientem hovořit o léčbě obezity
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

proLékaře.czTémaSystémová léčba atopické dermatitidy, astmatu a chronické rinosinusitidy s nosní polypózou –⁠ zánět typu 2
Z medicíny

Doc. Miloslav Salavec: S pozdním nasazením biologické léčby se stále setkáváme u AD i řady dalších diagnóz

Téma: Systémová léčba atopické dermatitidy, astmatu a chronické rinosinusitidy s nosní polypózou –⁠ zánět typu 2
4. prosince 2023
3 min čtení
Ne všichni pacienti s atopickou dermatitidou (AD), kteří jsou indikovaní k biologické léčbě dupilumabem, se do center, kde je léčba poskytována, dostanou. O to větší je to škoda, když máme dostatek důkazů, že efekt této terapie na projevy onemocnění, ale i na celkovou kvalitu života se neomezuje jen na nemocné. Zasahuje totiž také do životů jejich blízkých, kteří o atopiky pečují. Jak se dupilumab za několik let zkušeností z reálné klinické praxe osvědčil a které konkrétní benefity pacientům přinesl, hodnotí přednosta Kliniky nemocí pohlavních a kožních LF UK a FN Hradec Králové doc. MUDr. Miloslav Salavec, CSc.

Reklama

Dnes je to už několik let, co začala být v indikaci středně těžké a těžké atopické dermatitidy k dispozici biologická léčba. Jak se od té doby z vašeho pohledu změnila kvalita života pacientů s touto diagnózou?

Reklama

Po implementaci biologické terapie − v tomto případě monoklonální protilátkou dupilumabem − se významným způsobem změnila kvalita života nejen pacientů, kteří ji začali užívat, ale i jejich rodinných příslušníků a blízkých jedinců. U těžkých atopických dermatitid byla kvalita života vždy signifikantně ovlivněna. Optimálním terapeutickým cílem je dosažení zhojené nebo prakticky zhojené kůže (MDA) definované IGA 0/1 nebo dosažení BSA 90 %, resp. BSA maximálně do 2 % kožního povrchu nebo dosažení EASI 90 a minimální vliv onemocnění na kvalitu života.

Které benefity biologické léčby považujete u svých pacientů-atopiků za stěžejní?

Jedná se zejména o vynikající ovlivnění zánětlivého procesu 2. typu projevující se redukcemi pruritu a zlepšením kvality spánku, což v důsledku vede k celkovému ovlivnění kvality života atopiků. Je také třeba připomenout, že dupilumab normalizuje funkci kožní bariéry, přispívá tedy ke zvratu epidermální patologie AD.

Jak se nasazení dupilumabu projevilo na ukazatelích účinnosti léčby, zejména na závažnosti atopické dermatitidy a míry souvisejícího svědění?

Významné snížení svědění, zlepšení kvality spánku a celkové kvality života v souvislosti s dupilumabem prokázala řada klinických studií i data z reálné praxe. Například podle klinické studie CHRONOS v 52. týdnu terapie dosáhli probandi EASI 50 v 78,7 %, EASI 75 v 65,2 % a EASI 90 v 50,9 % případů. Tedy zlepšení definované na základě skóre EASI 90 dosáhlo téměř 51 % pacientů. Obdobná redukce byla zjištěna i podle dalšího skórovacího systému SCORAD. Post hoc analýzami bylo potvrzeno významné snížení pruritu, bolestivosti a narušení spánku ve srovnání s placebem.

Je možné říci, u kterých pacientů se tato terapie osvědčila nejvíce? A u koho byste ji naopak nedoporučil (a proč), ačkoliv by spadal do její indikace?

Její efekt na zánětlivý proces je potvrzen zejména u těžkých forem AD. Kromě zmíněné kvality života ve všech jeho doménách je jím pozitivně ovlivněn výskyt úzkosti a deprese. Při dlouhodobém podávání dupilumabu je dosaženo zlepšení symptomů a parametry kvality života zůstávají konzistentní a trvalé. Opatrnost v jeho podání je na místě u pacientů s chronickými či recidivujícími zánětlivými postiženími očí (konjunktivitidou, blefaritidou).  

Jak dupilumab působí u pacientů s více diagnózami vzniklými na podkladě zánětu 2. typu?

Jednoznačně prokázal svůj efekt také u dalších typů onemocnění vzniklých na podkladě zánětu typu 2. Je schválen k terapii chronické rinosinusitidy s nosní polypózou a u eozinofilní ezofagitidy, stejně jako u kožního onemocnění prurigo nodularis, kde se prokázalo klinické a statisticky signifikantní zlepšení jak pruritu, tak kožních lézí.

Jak si dupilumab stojí z hlediska jednoduchosti podávání?

U dospělých pacientů s AD je doporučenou úvodní dávkou 600 mg, dále se terapie podává v dávce 300 mg každý druhý týden.

U dospívajících pacientů ve věku od 12 do 17 let s hmotností do 60 kg je stanovena doporučená dávka 400 mg, následují dávky 200 mg ve stejném intervalu jako u dospělých. U dospívajících s hmotností 60 kg či více jsou doporučené úvodní i následující dávky i intervaly aplikace léčby totožné jako u dospělých. 

U dětí ve věku od 6 do 11 let s hmotností do 60 kg je doporučenou úvodní dávkou 300 mg, po 2 týdnech opět 300 mg a následně v intervalu 4 týdnů opět 300 mg (počínaje 4 týdny po druhé dávce). Na základě posouzení lékařem však dávka může být zvýšena na 200 mg každé dva týdny. U pacientů s hmotností 60 kg či více jsou potom doporučené úvodní i následující dávky i intervaly aplikace opět totožné jako u dospělých. 

U menších dětí ve věku od 6 měsíců do 5 let s hmotností do 15 kg (ale nejméně 5 kg) je doporučená úvodní dávka 200 mg a poté každé 4 týdny opět 200 mg. U dětí o hmotnosti od 15 do 30 kg činí úvodní dávka 300 mg a následují rovněž dávky 300 mg každé 4 týdny.

Dupilumab lze používat společně s topickými kortikosteroidy i bez nich. U pacientů, u nichž nebyla ani po 16 týdnech léčby zaznamenána žádná léčebná odpověď, je ovšem třeba zvážit její ukončení.

Za jak dlouho je zpravidla možné pozorovat jednoznačný nástup účinku dupilumabu? 

Zlepšení definované odpovědi skórovacího systému EASI 75 lze zaznamenat téměř u 70 % pacientů do 4 měsíců od zahájení terapie. Pokles subpoložek systému SCORAD (mokvání, tvorba krust, lichenifikace, suchost kůže, erytém a další) byl významným způsobem zachycen do 52. týdne léčby.

Jak je to u s dlouhodobou aplikací této látky a jak probíhá monitorování pacientů na léčbě?

Dupilumab je možné podávat dlouhodobě, pacienti jsou kontrolováni s důrazem na kožní zánětlivé změny a položky ovlivňující kvalitu života. V monitorování je nutné se zaměřit i na stav očí a eventuální výskyt virových afekcí (zejména onemocnění způsobených viry herpes simplex a varicella zoster).

Platí vše, co bylo řečeno o účinku dupilumabu, i u dětí a dospívajících?

Ano, závěry týkající se jeho účinnosti a přínosy z hlediska zlepšení kvality života pacientů s AD je možné vztáhnout i na děti a dospívající.

Vaše kolegyně MUDr. Michaela Nováková z Dermatovenerologické kliniky 2. LF UK a FN Bulovka v rozhovoru s námi uvedla, že u pacientů se středně těžkou a těžkou atopickou dermatitidou často dochází k pozdnímu referování do center k zahájení biologické léčby. Její hypotézou či vysvětlením tohoto faktu je, že střídající se fáze vzplanutí a remise možná ambulantní dermatology „ukolébávají“ a utvrzují v tom, že nasazení biologické léčby ještě není na místě. Můžete to potvrdit, nebo máte jinou zkušenost?

Na naší klinice máme obdobnou zkušenost. Samozřejmě, že část problému je možné přičíst na vrub chronicity onemocnění s typickým střídáním akutních vzplanutí a remisí. Zda se ovšem jedná o jediný faktor, nelze s jistotou potvrdit. Roli mohou hrát i faktory ekonomické a snad výjimečně také nízká informovanost o možnostech účinného terapeutického ovlivnění této klinické jednotky. S pozdním nasazením biologické terapie se setkáváme u řady dalších diagnóz, které jsou k biologické terapii v dnešní době indikovány.

   

Kristýna Poulová
redakce proLékaře.cz

Tagy:

Alergologie a imunologieDermatologieDětská dermatologieDětská pneumologiePneumologie a ftizeologie

Populární články

Z medicíny
Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

18. června 2025
18. června 2025
Je bezpečně prokázáno, že strava je neoddělitelně spjata se zdravím. Zásadní roli zde hraje i střevní mikrobiom, který lze úpravami jídelníčku měnit. Nové poznatky přinesla nedávno publikovaná studie, jejímž cílem bylo objasnit, jak dlouhodobé stravovací preference – včetně vegetariánství a veganství – ovlivňují skladbu a funkci lidského mikrobiomu, a to na velkém souboru lidí, napříč populacemi a s ohledem na metagenomiku.
Z medicíny
Tajemství taurinu, unikátní dýchání, implantát pro zpívání a prasátka s lidským srdcem – „jednohubky“ z výzkumu 2025/23

Tajemství taurinu, unikátní dýchání, implantát pro zpívání a prasátka s lidským srdcem – „jednohubky“ z výzkumu 2025/23

19. června 2025
19. června 2025
V dnešním vydání „jednohubek“ se dozvíte, jestli taurin pomáhá proti stárnutí i jak se dá dýchání využít pro identifikaci osob. Zabrousíme také do oblastí, které se ještě nedávno jevily jako sci-fi: Čínským biologům se podařilo vypěstovat hybridní prasečí embrya s částečně lidským srdcem. A zapomenout můžete na robotický hlas Stephena Hawkinga, s novou generací mozkových implantátů totiž pacienti s ALS mohou dokonce i zpívat.
TechnologieZ medicíny
Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025
Dva pacienti, stejné příznaky. Jeden dostane doporučení na CT, druhý jen poučení. Co rozhodlo? Ne jejich zdravotní stav, ale měsíční příjem nebo věk. Umělá inteligence (AI) si razí cestu do zdravotní péče neuvěřitelným tempem a s ní i otázky, na které zatím neexistují jednoznačné odpovědi. Jednou z nejzávažnějších je, jestli hraje AI ve zdravotnictví fér. Pokusili se to zjistit výzkumníci z newyorské The Icahn School of Medicine at Mount Sinai.
Z medicíny
Zákeřné nádory, fantazijní obrazy, neurony v hypothalamu a noční motýli – „jednohubky“ z výzkumu 2025/25

Zákeřné nádory, fantazijní obrazy, neurony v hypothalamu a noční motýli – „jednohubky“ z výzkumu 2025/25

8. července 2025
8. července 2025
Dnešní čerstvá porce jednohubek osvětlí, jaké následky má ztráta chromosomu Y a jak mozek pozná skutečné obrazy od představ. Dozvíme se také, proč nám starosti někdy nedají spát a čím se řídí australští noční motýli na své každoroční dlouhé pouti.
Z medicínyLifestyle
Může mít golfové hřiště vliv na vznik Parkinsonovy choroby?

Může mít golfové hřiště vliv na vznik Parkinsonovy choroby?

14. července 2025
14. července 2025
Žít nedaleko dokonale udržovaného golfového hřiště je pro mnoho milovníků tohoto sportu sen. Vzhledem k výsledkům nové studie amerických vědců se však může změnit na noční můru. Výzkum naznačil, že pesticidy používané při údržbě hracích ploch nejsou pro lidi bez rizika.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
Jak posílit paměť při stárnutí? Lze se zaměřit na molekulární změny v mozku

Jak posílit paměť při stárnutí? Lze se zaměřit na molekulární změny v mozku

12. června 2026
12. června 2026
Dvě americké studie provedené ve Virginia Tech na potkanech (konkrétně na standardním animálním modelu pro studium změn paměti souvisejících s věkem) ukazují spojitost její ztráty při stárnutí se specifickými molekulárními změnami v mozku a naznačují, že úpravou těchto procesů ji lze zlepšit.
Z medicíny
Patofyziologie diabetické retinopatie pod lupou: od hyperglykémie ke změnám na sítnici

Patofyziologie diabetické retinopatie pod lupou: od hyperglykémie ke změnám na sítnici

11. června 2026
11. června 2026
S rostoucí prevalencí diabetu nabývá na významu prevence jeho chronických komplikací. Hyperglykémie spouští v sítnici řadu metabolických drah, jež vedou k nevratnému poškození cévní stability a integrity hematoretinální bariéry. Diabetická retinopatie (DR) však nepředstavuje jen izolované poškození cév, ale probíhá zde komplexní kaskáda dějů. Porozumění mechanismům jejího vzniku je zásadní pro včasné rozpoznání rizika, správné sledování pacientů i orientaci v nových vědeckých poznatcích.
Z medicíny
Hloupnutí z horka i stresu, síla velkých odměn a vybuchující buňky – „jednohubky“ z výzkumu 2026/20

Hloupnutí z horka i stresu, síla velkých odměn a vybuchující buňky – „jednohubky“ z výzkumu 2026/20

11. června 2026
11. června 2026
Kdo ztrácí v horku kognitivní schopnosti? Co se děje s logickým uvažováním ve stresu? Zrychluje velikost odměny proces učení? A slyšeli jste už o ruptóze či ruptoblastech? Na zvídavé otázky ze všech vědeckých koutů odpovídá čerstvá porce „jednohubek“.
Z medicíny
Optogenetika na cestě do klinické praxe: U kterých onemocnění může znamenat novou naději?

Optogenetika na cestě do klinické praxe: U kterých onemocnění může znamenat novou naději?

10. června 2026
10. června 2026
Optogenetika se během posledních dvou dekád stala jedním ze žhavých nástrojů experimentální neurovědy. Umožnila kauzálně propojovat aktivitu přesně definovaných populací neuronů s chováním, fyziologickými funkcemi a symptomy onemocnění. V základním výzkumu je už pevně ukotvená. Nyní navíc ovlivňuje i klinickou medicínu, a to jak nepřímo prostřednictvím lepšího porozumění mozkovým okruhům, tak zčásti i formou přímých terapeutických aplikací.
Z medicíny
Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026

Dovolujeme si Vás oslovit s výzvou k zapojení se do 21. ročníku celostátního průzkumu Nejlepší nemocnice roku 2026 a Zdravotní pojišťovna roku 2026.

Z medicíny
Cystein – aminokyselina pomáhající uzdravovat tenké střevo. Co od ní (možná) můžeme očekávat v budoucnu?

Cystein – aminokyselina pomáhající uzdravovat tenké střevo. Co od ní (možná) můžeme očekávat v budoucnu?

8. června 2026
8. června 2026
Konzumace potravin bohatých na cystein by mohla pomáhat s obnovou tenkého střeva v případě, že dojde k jeho poškození. Zvláště pak po léčbě nádorů, která mnohdy není bez následků.
Z medicíny
Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

18. června 2025
18. června 2025

Tajemství taurinu, unikátní dýchání, implantát pro zpívání a prasátka s lidským srdcem – „jednohubky“ z výzkumu 2025/23

19. června 2025
19. června 2025

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025
Z medicíny
Zákeřné nádory, fantazijní obrazy, neurony v hypothalamu a noční motýli – „jednohubky“ z výzkumu 2025/25

Zákeřné nádory, fantazijní obrazy, neurony v hypothalamu a noční motýli – „jednohubky“ z výzkumu 2025/25

8. července 2025
8. července 2025

Může mít golfové hřiště vliv na vznik Parkinsonovy choroby?

14. července 2025
14. července 2025

S MUDr. Janem Rosou o problematice osteoporózy u revmatologických pacientů: Kdy začít s osteoanaboliky a jak minimalizovat selhání léčby?

Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii21. července 2025
Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii21. července 2025
Z medicíny
Romosozumab zlepšuje kostní mikroarchitekturu u postmenopauzálních žen s osteoporózou

Romosozumab zlepšuje kostní mikroarchitekturu u postmenopauzálních žen s osteoporózou

Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii24. července 2025
Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii24. července 2025

Proč lidé užívající GLP-1RA hubnou různě? Prošetřen byl gen NBEA

Téma: Farmakologie13. srpna 2025
Téma: Farmakologie13. srpna 2025

Nemocní avataři, spící nádory, alergické póry a zuby mumií – „jednohubky“ z výzkumu 2025/27

19. srpna 2025
19. srpna 2025
Z medicíny
AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

1. září 2025
1. září 2025

Různé složky stravy mění střevní mikrobiotu. Co to dělá s imunitou?

12. září 2025
12. září 2025

Prognostický význam hladiny natriuretických peptidů při léčbě empagliflozinem

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Z medicíny
Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

18. června 2025
18. června 2025
Z medicíny
Zákeřné nádory, fantazijní obrazy, neurony v hypothalamu a noční motýli – „jednohubky“ z výzkumu 2025/25

Zákeřné nádory, fantazijní obrazy, neurony v hypothalamu a noční motýli – „jednohubky“ z výzkumu 2025/25

8. července 2025
8. července 2025
Z medicíny
Romosozumab zlepšuje kostní mikroarchitekturu u postmenopauzálních žen s osteoporózou

Romosozumab zlepšuje kostní mikroarchitekturu u postmenopauzálních žen s osteoporózou

Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii24. července 2025
Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii24. července 2025
Z medicíny
AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

1. září 2025
1. září 2025

Tajemství taurinu, unikátní dýchání, implantát pro zpívání a prasátka s lidským srdcem – „jednohubky“ z výzkumu 2025/23

19. června 2025
19. června 2025

Může mít golfové hřiště vliv na vznik Parkinsonovy choroby?

14. července 2025
14. července 2025

Proč lidé užívající GLP-1RA hubnou různě? Prošetřen byl gen NBEA

Téma: Farmakologie13. srpna 2025
Téma: Farmakologie13. srpna 2025

Různé složky stravy mění střevní mikrobiotu. Co to dělá s imunitou?

12. září 2025
12. září 2025

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025

S MUDr. Janem Rosou o problematice osteoporózy u revmatologických pacientů: Kdy začít s osteoanaboliky a jak minimalizovat selhání léčby?

Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii21. července 2025
Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii21. července 2025

Nemocní avataři, spící nádory, alergické póry a zuby mumií – „jednohubky“ z výzkumu 2025/27

19. srpna 2025
19. srpna 2025

Prognostický význam hladiny natriuretických peptidů při léčbě empagliflozinem

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Přihlásit