Prognostický význam analýzy mozkomíšního moku v době první ataky demyelinizace u pacientů s roztroušenou sklerózou

Roztroušená skleróza (RS) je diagnostikována na základě nálezu  charakteristických lézí v CNS. Rozvoj magnetické rezonance umožnil  přesnou lokalizaci lézí a hodnocení jejich diseminace v čase (DIT) a v prostoru (DIS). Účelnost lumbální punkce v okamžiku první ataky  demyelinizace je však stále předmětem diskuzí. Francouzští vědci se  proto pokusili ve své studii zjistit, zda analýza mozkomíšního moku  v době první demyelinizační příhody je užitečná v predikci klinicky  definitivní diagnózy RS (CDMS) nezávisle na jiných známých  prognostických faktorech.

Z databáze čítající 447 pacientů s první atakou demyelinizace bylo  pro účast ve studii vybráno 208 pacientů mladších 51 let, u kterých byla při vstupu do studie provedena MR a vyšetření likvoru. Tito pacienti  pak byli dále sledováni po dobu minimálně 12 měsíců. K vyhodnocení  krátkodobého rizika vzniku CDMS na základě nálezu v likvoru, po  zohlednění jiných prognostických faktorů včetně MR, byla použita  multivariační Coxova analýza.

Během sledování (průměr 3,5 roku) byla konverze na CDMS pozorována u 141 (67,8 %) pacientů. Dle multivariační analýzy byly mladší věk (HR 1,44), prostorová diseminace na MR CNS (HR 2,07) a nález více než 4 leukocytů/mm³ v mozkomíšním moku (HR 1,44) nezávisle spojeny  s CDMS. Coxovo skóre získané z těchto tří proměnných hodnocených v prvním, druhém a třetím roce umožnilo rozdělit pacienty do 3 skupin dle  výše rizika CDMS.

Závěrem autoři konstatovali, že věk pacientů na začátku onemocnění, prostorová diseminace lézí na MR CNS a počet bílých krvinek v likvoru  jsou nezávisle spojeny s rizikem krátkodobé konverze na CDMS. Klasifikace pacientů na tři rizikové skupiny by mohla být navíc užitečná pro časnou terapeutickou intervenci.

(moa)

Zdroj: Gout O et al.: Prognostic value of cerebrospinal fluid  analysis at the time of a first demyelinating event. Mult Scler. 2011; 17 (2): 164–72.