Pro farmaceutické firmy vakcíny zdrojem velkého výdělku nejsou. Používají se jen několikrát za život, zatímco léky užívá velká část populace každý den, proto je trh s léky daleko větší než trh s vakcínami. Například v USA dosahovaly roční tržby za konjugovanou pneumokokovou vakcínu před několika lety kolem 1 miliardy dolarů, zatímco u léků na zlepšení potence nebo pro podporu hubnutí to bylo obvykle kolem 7 miliard za každý lék. Roční výnos za atorvastatin pak byl vyšší než celosvětový obrat trhu se všemi vakcínami.
Náklady na vývoj vakcín jsou vyšší než u naprosté většiny léků, protože produkty podávané zdravým osobám musejí plnit daleko vyšší standardy než ty, které jsou podávány nemocným. I sebemenší pochybnost o bezpečnosti vakcíny potom vede k drahým soudním sporům a obrovským mediálním kampaním. Tak tomu bylo například v roce 1998, kdy se ukázalo, že u každého zhruba desetitisícího dítěte, které dostalo vakcínu proti rotavirovým průjmům, se po očkování rozvinula intususcepce. Vakcína kvůli tomu byla stažena z trhu. Po jejím stažení však nebylo děti čím očkovat a docházelo ke zbytečným hospitalizacím a úmrtím. K obdobným případům docházelo i u dalších vakcín a výsledek byl vždy dubiózní. Nejen z tohoto důvodu výrobců vakcín za poslední desítky let výrazně ubylo.
A právě rotaviróza je předmětem ostrých diskusí − podle odpůrců očkování slouží jen pro komfort rodičů a zbytečně ohrožuje dítě. Ale není tomu tak. Téměř každé dítě mladší 5 let je infikováno, nejčastěji v kojeneckém věku (80 % mezi 6. a 9. měsícem). Fatální případy rotavirové gastroenteritidy se dle odhadu Světové zdravotnické organizace (WHO) plošně podílejí na úmrtnosti dětí do 5 let z 5 %, nejvíce ohrožené jsou pak děti z nízkopříjmových zemí. Ani situace v Evropě však není uspokojivá. I přes současný trend podpory prevence umírá kvůli rotavirům ročně kolem 230 dětí mladších 5 let, 87 tisíc je hospitalizováno a 700 tisíc dětí tohoto věku je ročně ambulantně ošetřeno. WHO proto zařadila prevenci rotavirových onemocnění mezi své priority v globálním očkovacím akčním plánu do roku 2020. V České republice je podle údajů z EPIDAT každoročně hospitalizováno s rotavirózou zhruba 4 500 dětí mladších 5 let. To odpovídá celkovým nákladům přibližně 55 milionů Kč na její léčbu.
Odpůrci očkování se rádi strefují i do očkování proti lidským papilomavirům (HPV), prý stačí pravidelné kontroly u gynekologa. Ale proč je karcinomů cervixu tolik a proč se na ně tak často umírá, i když tento program plně funguje? I ekonomicky je očkování proti HPV výhodné, jak dokumentuje tým odborníků z čínského Pekingu. Podle jejich studie došlo při 70% proočkovanosti u kohorty 100 000 žen a dívek ve věku 12–55 let k poklesu incidence karcinomu hrdla děložního z 585 na 33 ve venkovském prostředí a z 691 na 32 ve městě. Vedle očividného benefitu pro zdraví populace prokázali nákladovou efektivitu očkování proti HPV, které se uskuteční před 23. rokem věku žen na venkově a před 25. rokem ve městech.
Ocitáme se tedy v situaci, kdy kvůli šíření různých mýtů pochybujeme o věcech, které jsou dobře známy na čínském venkově i v Africe. Smutné.
(pez)
Zdroje:
1. Offit P. A. Why are pharmaceutical companies gradually abandoning vaccines? Health Aff (Millwood) 2005; 24 (3): 622−630.
2. Liu Y. J., Zhang Q., Hu S. Y., Zhao F. H. Effect of vaccination age on cost-effectiveness of human papillomavirus vaccination against cervical cancer in China. BMC Cancer 2016 Feb 26; 16 : 164, doi: 10.1186/s12885-016-2207-3.
3. Doležel J., Pazdiora P. Kolik v ČR stojí hospitalizace pro rotavirové gastroenteritidy. Medical Tribune 2013; 9 (26): B5−B6. Dostupné na: www.tribune.cz/clanek/31812-kolik-v-cr-stoji-hospitalizace-pro-rotavirove-gastroenteritidy
