Jednalo se o randomizovanou dvojitě zaslepenou studii provedenou ve 285 centrech 30 zemí, do které byli zařazeni pacienti ve věku 18–75 let se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou. Do 1. kohorty bylo zařazeno 645 pacientů, do 2. kohorty 367. V udržovací fázi bylo randomizováno 457 pacientů. V rámci 10týdenní indukční fáze dostávali pacienti v 1. kohortě ozanimod-hydrochlorid v dávce 1 mg denně (ekvivalent 0,92 mg ozanimodu) nebo placebo za dvojitě zaslepených podmínek. Ve 2. kohortě dostávali všichni zařazení ozanimod ve stejné dávce za otevřených podmínek. Poté pokračovali pacienti s klinickou odpovědí na ozanimod (definovanou dle snížení skóre Mayo) do pokračovací fáze, ve které byli opět randomizováni k užívání ozanimodu nebo placeba za dvojitě zaslepených podmínek až do 52. týdne léčby.
Primárním sledovaným parametrem byl v obou fázích studie podíl pacientů s dosažením klinické remise dle skóre Mayo. Ta byla definována jako dílčí skóre rektálního krvácení 0, dílčí skóre frekvence stolic ≤ 1 a snížení nejméně o 1 oproti vstupu do studie a dílčí endoskopické skóre ≤ 1 (všechny 3 dílčí škály mají rozsah 0–3 dle stoupající závažnosti). Hlavní sekundární sledované parametry zahrnovaly v iniciální fázi podíl pacientů s klinickou odpovědí, se zlepšením endoskopického nálezu a s hojením sliznice, v udržovací fázi navíc podíl pacientů s udržením klinické remise dosažené v 10. i 52. týdnu, s remisí bez užívání kortikosteroidů ≥ 12 týdnů a s přetrvávající remisí (tj. podíl pacientů s remisí v 10. i 52. týdnu). Hodnocena byla také bezpečnost.
Dosažení klinické remise bylo významně častější ve skupinách s ozanimodem v porovnání s placebem. V iniciální fázi dosáhlo klinické remise 18,4 % pacientů s ozanimodem v porovnání s 6,0 % s placebem (p < 0,001). V udržovací fázi byla klinická remise (u pacientů s odpovědí na léčbu v 10. týdnu) popsána ve 37,0 % při podávání ozanimodu a v 18,5 % v případě placeba (p < 0,001).
Také incidence klinické odpovědi na léčbu byla významně vyšší ve skupinách s ozanimodem: 47,8 vs. 25,9 % (p < 0,001) v iniciální fázi a 60,0 vs. 41,0 % (p < 0,001) v udržovací fázi.
V obou fázích studie bylo při léčbě ozanimodem dosaženo významně lepších výsledků v porovnání s placebem také z hlediska všech sekundárních sledovaných parametrů.
Výskyt infekcí jakékoliv závažnosti byl v iniciální fázi při užívání ozanimodu i placeba srovnatelný, v udržovací fázi byl vyšší u pacientů s ozanimodem. Závažné infekce se objevily během 52 týdnů studie ve všech terapeutických skupinách u < 2 % pacientů. Při léčbě ozanimodem bylo pozorováno častější zvýšení hladiny aminotransferáz.
Studie fáze III True North ukázala významně vyšší účinnost ozanimodu v porovnání s placebem v indukční i udržovací léčbě ulcerózní kolitidy u dospělých pacientů.
(zza)
Zdroj: Sandborn W. J., Feagan B. G., D'Haens G. et al.; True North Study Group. Ozanimod as induction and maintenance therapy for ulcerative colitis. N Engl J Med 2021; 385 (14): 1280−1291, doi: 10.1056/NEJMoa2033617.
Zkrácenou informaci o přípravku naleznete zde.
Obchodní sdělení společnosti Bristol-Myers Squibb spol. s r.o
2084-CZ-2300025
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
