Chemoterapie představuje nejúčinnější léčbu PDAC pro většinu pacientů s touto diagnózou. V 1. linii léčby se nejčastěji využívají režimy FOLFIRINOX (oxaliplatina, irinotekan, 5-fluorouracil, folinát) a nab-paklitaxel s gemcitabinem. Oba režimy vykazují lepší medián celkového přežití (mOS) i přežití bez progrese (mPFS) v porovnání se samotným gemcitabinem (FOLFIRINOX mOS 11,1 vs. 6,8 měsíce; nab-paklitaxel + gemcitabin mOS 8,5 vs. 6,7 měsíce).
Metaanalýza retrospektivních výsledků z roku 2019 nepřinesla statisticky významné rozdíly mOS a mPFS u režimů FOLFIRINOX a nab-paklitaxel + gemcitabin. Rozdíly byly potvrzeny v toxicitě – při režimu FOLFIRINOX byly častější nevolnosti a neutropenie, léčbu nab-paklitaxelem + gemcitabinem provázela častěji neurotoxicita a anémie.
Superiorita některého z režimů mFOLFIRINOX a nab-paklitaxel + gemcitabin byla hodnocena ve studii GENERATE, která byla předčasně ukončena, neboť pravděpodobnost získání superiority byla menší než 1 %. Výsledky obou režimů tak lze v 1. linii léčby považovat za srovnatelné a nab-paklitaxel s gemcitabinem by neměl být hodnocen jako méně účinný.
Zavedení pegylovaného liposomálního irinotekanu (nal-IRI) představuje důležitý posun v léčbě PDAC. Zapouzdření irinotekanu v lipidové dvojvrstvě přineslo lepší farmakokinetiku, vyšší účinnost a lepší snášenlivost v porovnání s neliposomálním irinotekanem. Liposom chrání irinotekan před předčasnou konverzí na jeho mnohonásobně účinnější metabolit SN-38, což vede k vyšším hladinám irinotekanu v plazmě a prodlouženému vystavení tumoru vůči aktivnímu metabolitu SN-38. Nal-IRI proto není ekvivalentem neliposomální formy irinotekanu a nesmí s ní být zaměňován.
Účinnost nal-IRI potvrzují 2 klinické studie fáze III (NAPOLI-1 a NAPOLI-3). Na základě výsledků studie NAPOLI 1 se režim nal-IRI s 5-fluorouracilem a leukovorinem (5-FU/LV) stal standardem terapie mPDAC ve 2. linii po progresi na léčbě gemcitabinem, s možností využití i v dalších liniích. A režim NALIRIFOX (nal-IRI, oxaliplatina a 5-FU/LV; studie NAPOLI 3) je doporučenou možností terapie pro pacienty v 1. linii léčby.
Pacientkou je žena (∗1948), které byl v srpnu 2022 diagnostikován duktální adenokarcinom hlavy slinivky břišní s úvodním stagingem cT3 cN1 cM1, s metastázami po peritoneu včetně jedné větší cystické formace, ascitem a malými cípatými ložisky pravého dolního laloku plíce a linguly. Celkový výkonnostní stav byl hodnocen jako uspokojivý (PS 1).
Nemocná udávala bolesti v nadbřišku a hubnutí, které začalo 6 měsíců před stanovením diagnózy mPDAC. Výsledky krevních odběrů byly v normě. 2 roky před stanovením diagnózy PDAC absolvovala operační revizi neprůchodného ductus choledochus s hepatiko-duodeno-anastomózou. Dlouhodobě se léčila s hypofunkcí štítné žlázy a byla sledována pro divertikly tlustého střeva. V roce 2021 prodělala plicní embolii v souvislosti s onemocněním COVID-19. Udává alergii na kyselinu acetylsalicylovou (ASA), penicilinová antibiotika a kontrastní látku při CT vyšetření.
V září 2022 byla zahájena léčba nab-paklitaxelem s gemcitabinem ve standardním dávkování. Terapie probíhala bez komplikací a s rychlým zlepšením klinického stavu. Restaging v lednu 2023 ukázal parciální regresi peritoneálních metastáz a ložiska slinivky. Léčba probíhala v zavedeném režimu do listopadu 2023, kdy byly při CT vyšetření zjištěny zvětšení ložiska v pankreatu, malý ascites a progrese plicních metastáz. Došlo rovněž ke zvýšení hladin onkomarkeru CA 19-9.
V prosinci 2023 proběhla změna terapie na režim nal-IRI + 5-FU/LV. Léčbu pacientka snášela dobře a po 3 cyklech se její stav zlepšil. Restaging potvrdil regresi fluidothoraxu i ascitu, velikost lézí byla stabilní. Další CT vyšetření, z nichž poslední proběhlo v březnu 2025, potvrdila stabilizaci onemocnění. Nežádoucí účinky měly podobu asymptomatické neutropenie do grade III, anémie grade II a průjmu do grade II.
Léčba je s ohledem na dosavadní výsledky na přání pacientky občas přerušena, avšak maximálně na dobu 1 měsíce. Terapeutický plán počítá s pokračováním zavedeného režimu.
Pegylovaný liposomální irinotekan je díky svým vlastnostem důležitou součástí léčebného portfolia u pacientů s mPDAC, jak ilustruje i prezentovaná kazuistika. Jeho podávání je doporučeno jak v 1. linii v rámci režimu NALIRIFOX, tak ve ≥ 2. linii u nemocných, kteří progredovali po terapii na bázi gemcitabinu.
(pak)
Zdroj: John S. Pegylovaný liposomální irinotekan (Onivyde) v léčbě metastazujícího adenokarcinomu pankreatu. Acta Medicinae 2025; 4: 96−98.
Zkrácená informace o přípravku ONIVYDE zde.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
