V poslední době se objevila řada prací, které potvrzují, že datum narození koresponduje s náchylností k rozvoji alergických reakcí. Podzimní datum narození je považováno za rizikový faktor vzniku potravinové alergie, avšak mechanismy, které by vysvětlovaly asociaci mezi ročním obdobím příchodu na svět a vznikem alergie, zůstávají stále otazníkem.
Částečné odpovědi mohou přinést nejnovější zjištění týmu amerických autorů, kteří v rámci výzkumného šetření studovali dvě populace dětí: 5 862 dětí z registru databáze Celostátního průzkumu zaměřeného na zdraví a výživu (National Health and Nutrition Examination Survey – NHANES III) a 1 514 dětí s dobře charakterizovanou potravinovou alergií z dětského oddělení alergologické kliniky Johns Hopkins Univerzity v Baltimoru (JHPAC). V rámci výzkumu zjistili, že zvýšené riziko vzniku potravinových alergií u dětí narozených na podzim bylo více prominentní u některých etnických skupin, zejména u bílé rasy, a dále u dětí s diagnózou ekzému v anamnéze.
Potravinová alergie byla definována jako spontánní hlášení akutní reakce po požití určité potraviny (NHANES) nebo jako prokázaná alergie na mléko, vejce a arašídy. V rámci databáze NHANES byly srovnávány subjekty s datem narození na podzim a v jiném ročním období ve vztahu k vyjádřené potravinové alergii za použití logistické regresní analýzy s úpravami vzhledem k etnickému původu, věku, příjmu rodiny a pohlaví. Stejná šetření byla provedena i pro srovnání JHPAC subjektů a běžné populace Marylandu. Ve skupině subjektů NHANES byla provedena stratifikace podle etnického původu a u populace JHPAC byl zjišťován rovněž výskyt ekzému.
Výsledky průzkumu přinesly zajímavá zjištění. Podzimní datum narození figurovalo mnohem častěji mezi alergiky jak v databázi NHANES (poměr šancí OR = 1,91; 95% KI: 1,31–2,77), tak v populaci JHPAC/Maryland (OR = 1,31; 95% KI: 1,18–1,47). Vyšší riziko vzniku potravinové alergie ve vztahu k narození v podzimních měsících bylo zaznamenáno u určité etnické skupiny (OR = 2,34; 95% KI: 1,43–3,82 pro bělošskou populaci; OR = 1,19; 95% KI: 0,77–1 86 pro nebělošskou populaci; p = 0,04 pro interakci), a stejně tak pro výskyt ekzému (OR = 1,47; 95% KI: 1,29–1,67 populace s ekzémem; OR = 1,00; 95% KI: 0,80–1,23 populace bez ekzému; p = 0,002 pro interakci).
Narození v podzimních měsících je asociováno se zvýšeným rizikem vzniku potravinové alergie. Toto riziko je největší u populačních skupin, u nichž je vysoká pravděpodobnost, že byly v dětství vystaveny sezónním výkyvům hladiny vitaminu D (bělošská populace), a u těch, kterým hrozí dysfunkce kožní bariéry (subjekty s anamnézou ekzému). Tato zjištění naznačují, že hladina vitaminu D a funkce kožní bariéry stojí v pozadí mechanismů, jež by objasňovaly sezónní spojitost se vznikem potravinové alergie.
(hkh)
Zdroj: Keet C. A., Matsui E. C., Savage J. H., Neuman-Sunshine, D. L., Skripak J., Peng R. D., Wood R. A. Potential mechanisms for the association between fall birth and food allergy. Allergy 2012; 67: 775–782.
