Mnoho studií prokázalo rozdíly v bakteriálním osídlení střeva u kojenců, kteří se stali alergiky, a u nealergiků. Ve Švédsku, kde je vysoký výskyt alergie, bylo u kojenců nalezeno mnohem méně dětí kolonizovaných laktobacily než v Estonsku, kde je alergie mnohem méně. Také další studie z jiných zemí prokázaly, že děti, které se později stanou alergiky, mají v prvních týdnech života mnohem méně bifidobakterií než děti nealergické. Jedním z pravděpodobných mechanizmů působení střevních bakterií by mohlo být ovlivnění tvorby slizničního imunoglobulinu A.

Australští autoři ve své studii sledovali od narození do věku dvanácti měsíců 189 zdravých dětí, z nichž polovina dostávala od narození Lactobacillus acidophillus a polovina ne. Ve věku 6 měsíců byly u dětí stanoveny hodnoty slizničního imunoglobulinu A (ve slinách) a celkového imunoglobulinu A v krvi a také další imunologické parametry. Ve věku dvanácti měsíců byla dále u dětí z krevních odběrů zjišťována přecitlivělost na nejběžnější alergeny. Výsledky těchto testů byly potom srovnávány s typem bakterií, které kolonizovaly střevo dětí.

Překvapivě se ukázalo, že kolonizace laktobacily a bifidobakteriemi nezvyšovala hladiny celkového ani slizničního imunoglobulinu A a také nechránila před alergickou senzibilizací ve dvanácti měsících věku. Podrobnější imunologické testy však ukázaly, že imunitní buňky dětí kolonizovaných bifidobakteriemi reagují na alergeny s menší intenzitou a tvoří více působků, které regulují imunitu.

Příznivý účinek kolonizace „správnými“ bakteriemi tedy neovlivňuje přímo hladiny slizničních protilátek v tomto útlém věku, ale zasahuje spíše do regulačních mechanizmů imunity, které se projeví až v pozdějším věku. Děti z této studie budou proto dále sledovány, aby se hypotéza mohla potvrdit.

(van)

Zdroj: Martino, D. J. a spol, Clin Exp Allergy, 38, 2007, 69–78.