Dezinfekční a bělicí přípravky obsahující chlor inaktivují nebo jinak likvidují řadu mikrobů, ale i mnoho domácích alergenů, například roztočové a kočičí alergeny. Autoři popisované studie si stanovili za cíl určit, do jaké míry ovlivní pravidelné čištění domácnosti těmito přípravky výskyt respiračních alergií u dětí.

Vědci sledovali skupinu 234 školáků ve věku 10–13 let, z nichž 78 dětí žilo v domácnosti, kde byly používány k úklidu chlorové přípravky nejméně 1x za týden. Rodiče s dětmi vyplnili dotazník a děti byly podrobně vyšetřeny. Byl jim proveden zátěžový bronchokonstrikční test, vyšetření NO ve vydechovaném vzduchu, v séru bylo stanoveno celkové IgE a specifické IgE proti aeroalergenům, protein tvořený Clara buňkami (CC16) a protein D asociovaný se surfaktantem (SP-D).

Výsledky ukázaly, že děti z domácností pravidelně čištěných pomocí chlorových přípravků měly menší pravděpodobnost rozvoje astmatu, ekzému a senzibilizace k domácím aeroalergenům, zejména roztočům. Tento ochranný vliv nebyl závislý na pohlaví, etniku, předchozích respiračních infektech, celkovém sérovém IgE a nebo rodinné historii alergických onemocnění. Byl však zmařen, pokud rodiče kouřili.

Kouření rodičů v kombinaci s čištěním domácnosti chlorem naopak zvyšovalo riziko opakovaných bronchitid. Senzibilizace k pylovým alergenům, hodnoty NO ve vydechovaném vzduchu, sérové koncentrace CC16 a SP-D proteinů ovlivněny nebyly. Úklid s pomocí chlorových přípravků má tedy ochranný vliv před rozvojem astmatu a senzibilizace k domácím alergenům, v kombinaci s kouřením rodičů ale naopak zvyšuje riziko opakovaných bronchitid. Chlorové čisticí prostředky navíc patří k těm nejúčinnějším a nejlevnějším.

Výsledky této studie ukazují, že čistota sama o sobě nezvyšuje riziko astmatu a alergie, jak by mohlo vyplývat ze závěrů „hygienické hypotézy“. Chlorové čisticí prostředky ale mají i svá nebezpečí, zejména pro ty, kteří s nimi pracují a mohli by vdechovat uvolněný chlor nebo trichloraminy, jež vznikají reakcí s dusíkatými látkami. Je známo, že plynný chlor i tyto látky dráždí sliznice a při opakovaném vdechování mohou způsobit chronické plicní postižení a podporují rozvoj atopického astmatu. Prokázalo se to například studiemi u plavců nebo pracovníků bazénů.

Čištění chlorem je tedy zdravé pro obyvatele domu, nikoli pro ty, kdo je provádí. Při práci s chlorem je vždy nutné větrat a nosit ochranné pomůcky.

(van)

Zdroj: Nickmilder M, a spol. Pediatr Allergy and Immunol 2007;18.