Vědci z University of Otago v Dunedinu na Novém Zélandu zjistili, že u astmatiků je dynamická hyperinflace po podání metacholinu větší u obézních pacientů než u neobézních osob. To vysvětluje, proč má astma těžší průběh u pacientů s vyšším BMI. Výsledky své studie výzkumníci uveřejnili v květnovém čísle odborného časopisu American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine.

Větší dynamická hyperinflace znamená, že obézní osoby ztrácejí schopnost vdechovat tak hluboce a vydechovat tak plně jako osoby s normální váhou.

V rámci studie její autoři sledovali změny průsvitu dýchacích cest a dechového objemu při akutní bronchokonstrikci ve skupině 30 dospělých žen s astmatem. Ženy byly vždy ve skupinách po deseti označeny jako normálně vážící, s nadváhou a obézní. Plicní objemy byly měřeny pomocí pletysmografie.

Stupeň bronchokonstrikce po podání metacholinu se ve skupinách neměnil. Jediným signifikantním rozdílem v hodnotách spirometrie byl s rostoucím BMI větší pokles vitální kapacity po podání metacholinu.

Měření plicního objemu ukázalo, že funkční reziduální kapacita po podání metacholinu stoupala s rostoucím BMI, zatímco inspirační kapacita klesala. To staví obézní osoby do větší mechanické nevýhody.

Studie nicméně také ukázala, že u obézních osob byla abnormální spirometrie méně častá. To naznačuje, že u spirometrie existují při vyšetřování příznaků obézních osob s astmatem jistá omezení.

(sys)

Zdroj: Am J Respir Crit Care Med 2008;177 : 970–975.