Právě publikovaná retrospektivní analýza výsledků dvou studií s panitumumabem hodnotila vliv lokalizace primárního nádoru na časné a maximální zmenšení nádoru v 1. linii léčby.
Ve studii PRIME byl panitumumab porovnáván v kombinaci s FOLFOX4 se samotným režimem FOLFOX4, ve studii PEAK pak v kombinaci s FOLFOX6 s bevacizumabem + FOLFOX6. Celkový počet pacientů v obou studiích dosáhl 559. Hodnoceno bylo časné zmenšení nádoru definované jako nejméně 30% pokles součtu nejdelších průměrů měřitelných cílových lézí po 8 týdnech léčby. Dalším sledovaným parametrem byla hloubka odpovědi na léčbu definovaná jako maximální procentuální změna ve velikosti nádoru oproti vstupní hodnotě u pacientů se zmenšením nádoru.
Levostranný primární nádor mělo 78 % pacientů. U těchto nemocných bylo časného zmenšení velikosti nádoru dosaženo častěji při léčbě panitumumabem v porovnání s komparátorem: u 62 % vs. u 36 % ve studii PRIME a u 58 % vs. u 41 % ve studii PEAK. Rovněž hloubka odpovědi levostranných nádorů byla v obou studiích větší při léčbě panitumumabem (o 59 % vs. o 49 % ve studii PRIME a o 70 % vs. o 48 % ve studii PEAK).
Na základě sdružené analýzy obou studií bylo zjištěno, že u pacientů s pravostrannou lokalizací nádoru je častěji dosaženo časného zmenšení jeho velikosti při léčbě panitumumabem (ve 39 %) v porovnání s 29 % u komparátoru. Léčba panitumumabem byla také prediktorem delšího přežití.
Autoři uvádějí, že u levostranných nádorů je léčba panitumumabem spojena s časnějším a výraznějším účinkem na objem nádoru. U pravostranných mCRC může časné zmenšení velikosti pomoci identifikovat podskupinu pacientů, kteří by mohli mít benefit z léčby panitumumabem.
(zza)
Zdroj: Peeters M., Price T., Taieb J. et al. Relationships between tumour response and primary tumour location, and predictors of long-term survival, in patients with RAS wild-type metastatic colorectal cancer receiving first-line panitumumab therapy: retrospective analyses of the PRIME and PEAK clinical trials. Br J Cancer 2018 Aug; 119 (3): 303–312, doi: 10.1038/s41416-018-0165-z.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
