(06 : 38 – 08 : 09)
Na svých stránkách máte zajímavý článek o tom, čím by měl být vyzbrojen lékař, když k němu přijde pacient, který má doporučení nebo diagnózu už přímo od ChatGPT, Gemini či jiného jazykového modelu. Jaké jsou hlavní zásady, podle nichž by měl lékař s pacientem komunikovat, aby ho neodradil − aby ho například model spíš povzbudil a zároveň i získal důvěru pacienta, ale aby to ideálně všechno zůstalo v rámci evidence-based medicíny?
Já nechci, aby z toho vzniklo, že bráním pacientům používat umělou inteligenci nebo jsem proti tomu, aby ji pacienti používali. Naopak – oceňuji každý zájem o zdraví, ať už k tomu využívají klasické vyhledávací nástroje nebo třeba umělou inteligenci. Z pohledu lékaře je potřeba to přijmout, ale být informovaný, jak tato technologie funguje. Dále je třeba se pokusit vcítit do toho, jak pacient k odpovědi došel, a zkusit mu vysvětlit úskalí, tedy v čem může umělá inteligence chybovat. A spíš než mu říct, že takhle ne, zkusit mu třeba navrhnout nějaký zdroj, se kterým může pracovat, nebo postup, aby byl například schopen ověřit, odkud informace pro ten daný text, který umělá inteligence vygenerovala, pocházejí. Pak se z toho stává velice schopný nástroj, ať už v rukou laiků nebo i lékařů.
(10 : 01 – 11 : 03)
Ve svých edukačních materiálech se věnujete mimo jiné fenoménu AI terapie čili využívání chatbotů a komunikace s jazykovými modely v rámci duševní podpory nebo třeba náhrady psychoterapie. Kde jsou v tomto ohledu největší rizika? A přicházejí k vám také pacienti s tím, že používají třeba právě ChatGPT jako terapeuta?
Přesně tak. Když to řekneme zase zjednodušeně, nedoporučuje se to. Odborné komunity se shodují na tom, že to nedoporučují. Proč? Nastavit pevné hranice u umělé inteligence, aby se chovala za každé situace tak, jak má, je velice složité. Někdy to nejde. Plus existují samozřejmě metody, jak je to trénované na lidských textech, tak i manipulace, které platí pro lidi a dají se svým způsobem částečně uplatnit i na tyto modely. A model můžete často donutit k tomu, aby se choval jinak, než jak byl původně vytvořen. A v tom případě pak může být pro člověka i nebezpečný.
(17 : 03 – 17 : 57)
Na svém webu nabízíte také konkrétní prompty a návody pro práci s umělou inteligencí. Kde podle vás může takhle dobře formulovaný prompt lékaři skutečně usnadnit práci? Můžete dát nějaké příklady nebo uvést, které prompty se vám osobně nejvíce osvědčují či osvědčily?
Já bych to označil jako skupinu promptů, u nichž se právě věnuji primárně administrativnímu použití, protože i když jsou hranice někdy tenké, nepohybujeme se ve zdravotnickém použití. A lékař se chce věnovat co nejvíc lékařským činnostem, co nejméně těm administrativním, ale bohužel dnes je práce lékaře z velké části administrativa. AI může pomoci psát e-maily, zkracovat zprávy, dohledávat informace ve větším množství textu, ale i jen prostě opisovat text tak, aby se s ním dalo lépe pracovat.
Zajímají vás i další témata, která jsme v rozhovoru otevřeli? Vyberte si jinou část:
02 : 58 ► Lékaři na sociálních sítích
06 : 38 ► Pacient s diagnózou od AI a rizika chybných odpovědí
10 : 01 ► AI jako náhrada psychoterapie
14 : 17 ► Bezpečné používání AI a rizika necertifikovaných nástrojů
16 : 06 ► Co by měli lékaři o AI vědět
18 : 44 ► Preventivní medicína a dlouhověkost v ordinaci praktického lékaře
21 : 54 ► Jak bude vypadat ordinace praktika za 5 let?
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
