INFOGRAFIKA: Kdy pacienta odeslat do centra pro těžké astma? Napovědí 4 jednoduché otázky

4 výstražné kontrolky

Na základě rozsáhlých diskusí mezi předními odborníky na léčbu astmatu a zdravotníky „z terénu“ (lékaři primární péče, ambulantní specialisté, sestry) byl pod vedením prof. Davida Jacksona z londýnské King’s College vyvinut jednoduchý dotazník, který lékařům pomůže identifikovat pacienty s nekontrolovaným nebo potenciálně těžkým astmatem.¹

Zdůvodnění podle dostupných důkazů

1. Užíval pacient v posledním roce udržovací léčbu perorálními kortikosteroidy (OKS) nebo měl v posledních 12 měsících ≥ 2 nárazy systémové kortikoterapie?

Proč se ptát:

• Systémová kortikoterapie je spojená s akutními i dlouhodobými nežádoucími účinky.^{2, 3}
• Nadužívání OKS vede ke zvýšené morbiditě a mortalitě.^{2, 3}

2. Byly v posledním roce u pacienta zaznamenány ≥ 2 návštěvy pohotovosti/neplánované návštěvy lékaře z důvodu astmatu?

Proč se ptát:

• Nekontrolované astma se pojí s vyšší zátěží chorobou, včetně zvýšené nemocnosti v souvislosti s astmatem, zvýšeného rizika jeho exacerbací, návštěv pohotovosti, hospitalizací a úmrtí.^{4, 5}

3. Byl pacient kvůli astmatu někdy intubován nebo hospitalizován na JIP?

Proč se ptát:

• Globální iniciativa pro astma (GINA) doporučuje odeslání ke specialistovi:
  • u všech pacientů s nekontrolovanými příznaky nebo častými exacerbacemi,
  • u nemocných s jakýmikoliv rizikovými faktory úmrtí souvisejícího s astmatem, což zahrnuje anafylaxi či potravinovou alergii v anamnéze nebo dříve prodělaný astmatický záchvat s nutností hospitalizace na JIP či mechanické podpory dýchání.⁶

4. Spotřeboval pacient v posledním roce ≥ 3 inhalátory s krátkodobě působícími β₂-agonisty (SABA)?

Proč se ptát:

• Nadužívání SABA je spojené se zvýšeným rizikem exacerbací astmatu, jež mohou být pro pacienty život ohrožující nebo vysilující a současně mohou být indikátorem nekontrolovaného či špatně kontrolovaného astmatu.^{6, 7}

(este)

Zdroje:
1. Beekman M., Hales J., Al-Ahmad M. et al. Breaking the vicious circle – the Asthma Referral Identifier (ReferID) tool. NPJ Prim Care Respir Med 2022; 32 (1): 40, doi: 10.1038/s41533-022-00296-6.
2. Canonica G. W., Colombo G. L., Bruno G. M. et al.; SANI Network. Shadow cost of oral corticosteroids-related adverse events: a pharmacoeconomic evaluation applied to real-life data from the Severe Asthma Network in Italy (SANI) registry. World Allergy Organ J 2019; 12 (1): 100007, doi: 10.1016/j.waojou.2018.12.001.
3. Voorham J., Xu X., Price D. B. et al. Healthcare resource utilization and costs associated with incremental systemic corticosteroid exposure in asthma. Allergy 2019; 74 (2): 273–283, doi: 10.1111/all.13556.
4. Kerkhof M., Tran T. N., Soriano J. B. et al. Healthcare resource use and costs of severe, uncontrolled eosinophilic asthma in the UK general population. Thorax 2018; 73 (2): 116–124, doi: 10.1136/thoraxjnl-2017-210531.
5. Lee L. K., Ramakrishnan K., Safioti G. et al. Asthma control is associated with economic outcomes, work productivity and health-related quality of life in patients with asthma. BMJ Open Respir Res 2020; 7 (1): e000534, doi: 10.1136/bmjresp-2019-000534.
6. Global strategy for asthma management and prevention, 2025 report. Global Initiative for Asthma, 2025. Dostupné na: https://ginasthma.org/2025-gina-strategy-report
7. Nwaru B. I., Ekström M., Hasvold P. et al. Overuse of short-acting β₂-agonists in asthma is associated with increased risk of exacerbation and mortality: a nationwide cohort study of the global SABINA programme. Eur Respir J 2020; 55 (4): 1901872, doi: 10.1183/13993003.01872-2019.