Retrospektivní studie využívající údaje z databáze TriNetX hodnotila incidenci glaukomu s otevřeným úhlem (OAG) u 210 701 osob starších 40 let léčených statiny (s oftalmologickým vyšetřením v posledním roce) a dále vliv statinové terapie na potřebu eskalace léčby glaukomu u 29 598 osob s OAG.
Po 5 letech bylo užívání statinů spojené se snížením rizika vzniku OAG o 15 % (poměr rizik [HR] 0,85; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,82–0,89), a u pacientů s OAG se snížením rizika chirurgické léčby glaukomu o 36 % (HR 0,64; 95% CI 0,58–0,71), mikroinvazivní operace glaukomu (MIGS) o 55 % (HR 0,45; 95% CI 0,41–0,50) či selektivní laserové trabekuloplastiky (SLT) o 60 % (HR 0,40; 95% CI 0,36–0,44) a také s nižší preskripcí topických přípravků pro snižování nitroočního tlaku (HR 0,89; 95% CI 0,86–0,91).
Po 10 letech se u uživatelů statinové léčby snížilo riziko vzniku OAG o 10 % (HR 0,90; 95% CI 0,87–0,93) a u osob s OAG riziko chirurgické léčby glaukomu o 32 % (HR 0,68; 95% CI 0,63–0,75), MIGS o 46 % (HR 0,54; 95% CI 0,49–0,59), SLT o 51 % (HR 0,49; 95% CI 0,45–0,52) a preskripce topické léčby o 12 % (HR 0,88; 95% CI 0,86–0,91).
Zdroj: Lin F., Hong A. T., Weinreb R. N. Statin use is associated with lower risk of open-angle glaucoma incidence and treatment escalation. Br J Ophthalmol 2026 Oct 6: bjo-2026-330339, doi: 10.1136/bjo-2026-330339.
Nová průřezová analýza ukázala nárůst celosvětové prevalence akné v roce 2023 o 63 % oproti roku 1990. Tato analýza hodnotila incidenci, prevalenci a roky života ztracené v důsledku předčasného úmrtí nebo prožité se zdravotním postižením (DALY) v důsledku acne vulgaris ve 204 zemích a oblastech v období let 1990–2023 na základě dat ze studie Global Burden of Disease (GBD).
V roce 2023 byl odhadovaný počet osob s akné 54,4 milionu (0,67 %), ženy tvořily 56 % postižené populace. Roční incidence činila 27,8 milionu (0,34 %) a počet DALY byl 1,17 milionu (tj. 14,5 na 100 000 obyvatel). Nejvyšší výskyt akné byl ve věkové skupině 15–19 let (4,15 % u žen a 3,39 % u mužů), počet DALY na 100 000 obyvatel v této věkové skupině dosáhl 89,2 u žen a 73,4 u mužů. Roční incidence byla nejvyšší ve věkové skupině 10–14 let (2,03 % u žen a 1,60 % u mužů).
Mezi roky 1990 a 2023 vzrostly věkově standardizované riziko incidence akné z 0,21 % na 0,36 %, tj. o 67,3 %, věkově standardizované riziko prevalence o 63,6 % a věkově standardizovaná míra DALY o 63,5 %. Podle odhadů by do roku 2050 prevalence akné měla celosvětově vzrůst na 77,0 milionu případů, incidence na 37,5 milionu a počet DALY na 1,65 milionu.
Zdroj: Parraga P., Tang J., Barbieri J. S. Global burden of acne vulgaris from 1990–2023 and forecasts to 2050. JAMA Dermatol 2026 Oct 14: e263943, doi: 10.1001/jamadermatol.2026.3943.
V sezóně 2024–2025 snížilo očkování počet hospitalizací z důvodu chřipky typu B i obou podtypů chřipky typu A u dospělých v USA o 40 %. Efekt byl podobný u všech věkových skupin: pokles o 50 % ve věku 18–49 let, o 41 % ve věku 50–64 let a o 39 % ve věku ≥ 65 let; a také u obou podtypů chřipky typu A: u A(H1N1)pdm09 o 41 %, u A(H3N2) o 43 %.
Účinnost očkování jakožto prevence hospitalizace pro chřipku dosáhla u imunokompetentních jedinců 47 %, zatímco u imunokompromitovaných pacientů činil její odhad 7 %. U osob s 0–3 chronickými chorobami dosahovala účinnost vakcinace 48 %, u osob s ≥ 4 chronickými chorobami 31 %.
Očkování také snížilo riziko závažných nepříznivých výsledků nemocniční léčby: o 41 % snížilo potřebu standardní oxygenoterapie, o 38 % použití neinvazivní respirační podpory, o 58 % potřebu invazivní podpory, o 58 % přijetí na JIP a o 52 % riziko úmrtí.
Zdroj: Lewis N. M., Cleary S., Harker E. J. et al.; Investigating Viruses in the Acutely Ill (IVY) Network. Influenza vaccine effectiveness against influenza A-associated hospitalization and severe in-hospital outcomes among adults in the United States, 2024–2025. Clin Infect Dis 2026 Sep 26: ciag540, doi: 10.1093/cid/ciag540.
Dnes každý lékař ví, že počet lidských chromosomů je 46. Zhruba 30 let, až do roku 1956, se však vědci domnívali, že člověk má chromosomů 48. Ke správnému počtu došli až americký cytogenetik indonéského původu Joe Hin Tjio a švédský biolog a genetik Albert Levan.
Molekulární biolog a genetik z Washingtonské univerzity v Seattlu Stanley M. Gartler později ukázal, jak k této chybě došlo. Chromosomy jsou známé od 19. století. Jsou však viditelné pouze při dělení buňky a v preparátech připravovaných na začátku 20. století se mohly při vizuálním hodnocení překrývat. První pokusy o určení počtu lidských chromosomů přinášely různé výsledky − od 44 do 48. Bylo dokonce popsáno 47 chromosomů v testikulární tkáni a 48 v ovariích. Počítání chromosomů bylo na začátku 20. století velmi obtížné. Vzorky se zalévaly do parafínu, řezaly se na tenké řezy a barvily.
V roce 1923 došel Theophilus Shickel Painter z Texaské univerzity v Austinu k závěru, že počet lidských chromosomů činí 48. Tato představa přetrvala přes 30 let proto, že vědci, kteří předpokládali počet chromosomů 48, jich při použití tehdejších metod opravdu dokázali 48 napočítat. Významným přínosem Painterovy práce ovšem bylo, že vyvrátila dřívější hypotézu o odlišném počtu chromosomů u bílé a černošské populace.
Zdroj: Kittner P. 48 or 46 human chromosomes: how did scientists get it wrong? Medscape, 2026 Oct 7. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/48-or-46-human-chromosomes-how-did-scientists-get-it-wrong-2026a10011gw
(zza)
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
