Buněčná CAR-T terapie (chimeric antigen receptor T-cells) již několik let patří mezi léčebné modality u vybraných hematologických malignit. Teprve letos je však českým pacientům dostupné kompletní portfolio všech 6 CAR-T přípravků schválených v Evropské unii (EU), včetně léčby určené pro nemocné s mnohočetným myelomem. Česko se tak zařadilo mezi evropské země s nejširší dostupností těchto vysoce inovativních terapií... Požádali jsme v této souvislosti přední české odborníky, aby se podělili o svůj pohled na postavení CAR-T v léčbě hematoonkologických malignit: Jaké jsou hlavní přínosy pro pacienty? Kdo z této modality může nejlépe profitovat? A jak odborníci vidí budoucnost této léčebné metody – lze očekávat rozšíření jejích indikací i mimo hematoonkologii?
Léčba malobuněčného karcinomu plic (SCLC) po selhání 1. linie dlouhodobě narážela na absenci účinných cílů. Průlom nyní přináší tarlatamab – bispecifická protilátka cílící na protein DLL3. Klíčová studie fáze III DeLLphi-304 potvrdila u předléčených pacientů oproti standardní chemoterapii klinicky významné prodloužení celkového přežití i zmírnění symptomů onemocnění a zlepšení kvality života. Následující článek stručně shrnuje mechanismus působení této inovativní terapeutické modality, data o její účinnosti a nezbytná doporučení pro bezpečný management specifické toxicity v klinické praxi.
V dnešní čerstvé porci jednohubek vyřešíme medicejskou vraždu, nahlédneme do stresovaného i hladového mozku a objasníme terapeutické účinky drobné střevní hlístice. Snad vás představa střevního parazita nepřipraví o chuť zobnout si pár zajímavostí z čerstvě prostřeného stolu!
U pacientů s relabovanou či refrakterní chronickou lymfocytární leukémií (R/R CLL) jsou ve 2. linii využívány 2 cílené strategie: kontinuální léčba inhibitory Brutonovy tyrosinkinázy (BTKi) a časově omezený režim venetoklaxu s rituximabem (VenR). Přímá srovnávací data mezi těmito přístupy jsou však omezená. Česká retrospektivní analýza proto hodnotila jejich účinnost a bezpečnost v reálné klinické praxi.
Katetrizační ablace se stala standardní metodou léčby symptomatické fibrilace síní (FiS), přesto farmakoterapie zůstává významnou součástí péče o řadu pacientů. Antiarytmika jsou běžně podávána před výkonem i v časném období po ablaci ke snížení rizika časných recidiv arytmie. Recentně publikovaná observační studie porovnala účinnost a bezpečnost krátkodobé léčby antiarytmiky třídy Ic (propafenonem či flekainidem) a amiodaronem po katetrizační ablaci FiS.
Ještě před několika lety byla chemoterapie u chronické lymfocytární leukemie (CLL) běžným standardem. Dnes léčbu stále více přebírají cílené léky, které zásadně změnily prognózu i každodenní život nemocných. K moderní terapii se však v Česku stále nedostanou všichni pacienti, kteří by z ní mohli profitovat. Jednou z cest k inovativní léčbě jsou akademické klinické studie. Jejich význam a vývoj v segmentu hematoonkologické péče přiblížili odborníci u příležitosti Světového dne CLL, který připadá na 1. září.
