Autoři sestavili přehled dat publikovaných v databázích PubMed a Cochrane Library, které byly uveřejněné v období od ledna 1994 do května 2010. Do širšího přehledu bylo nejprve zařazeno 1 063 unikátních citací, z nichž bylo poté vybráno 185 prací s možným významem pro klinickou praxi. Nakonec splňovalo požadovaná kritéria celkem 85 prací. Práce zařazené do tohoto přehledu vesměs splňovaly kritéria pro zařazení do I. a II. kategorie podle průkaznosti důkazů.
Výsledky přehledu ukázaly, že standardní bílo-bílá automatická perimetrie je stále nejčastěji využívanou metodou při vyšetření zorného pole, přitom standard SITA (Swedish interactive threshold algorithm) široce nahrazuje starší full-threshold strategii. Intenzivně využívané a hodnocené byly v poslední době metody frequency-doubling technology (FDT perimetrie) a také krátkovlnná automatická perimetrie, nyní dostupná se SITA. V odlišení glaukomové a neglaukomové poruchy zorného pole by dále mohly pomoci klasifikátory strojového učení, které jsou již připravené k zařazení do vyšetřovacího softwaru. K dispozici jsou také technologie umožňující objektivní měření zrakových funkcí nezatížené pacientovým subjektivním vnímáním, jako je měření multifokálních vizuálních evokovaných potenciálů nebo elektroretinografie. Stále však existují překážky, které brání zařazení těchto metod do postupů diagnostiky a sledování glaukomu.
Pokroky v technologiích a vyšetřovacích zařízeních v průběhu poslední dekády nám poskytují rychlejší a různorodější možnosti hodnocení zrakových funkcí u pacientů s glaukomem. Do budoucna však bude nutné zhodnotit přínos těchto metod a vypracovat přesnou metodiku, jak nové metody využívat.
(vek)
Zdroj: Jampel H. D. et al: Assessment of visual function in glaucoma a report by the american academy of ophthalmology. Ophthalmology 2011 May; 118 (5): 986–1002.
