Porovnání toxicity vyvolané konzervačními látkami na jednu a více vrstev buněk spojivky

Konzervační látky se přidávají k očním lékům, aby zabránily kontaminaci mikroorganismy. Řada studií zaměřených na jednu vrstvu rohovkových a spojivkových buněk poukazuje na toxicitu nejčastěji používaného konzervačního prostředku benzalkoniumchloridu. Tato látka se používá již od 40. let 20. století, kdy byla poprvé přidána do roztoku na kontaktní čočky. V současné době je benzalkoniumchlorid obsažen téměř v 70 % očních léků.

Cílem práce autorů Yanochko a kol. publikované v roce 2010 v časopise Toxicology in vitro bylo zhodnotit a porovnat toxicitu nejenom benzalkoniumchloridu, ale i jiných konzervačních látek a běžných složek očních léků na jedno- a vícevrstevnaté kultury lidských spojivkových buněk nadzdvižených vzduchem (tzv. Chang epitelové buňky). Vícevrstevnaté kultury na rozdíl od buněk kultivovaných na dně jamek destiček totiž lépe vystihují buněčnou architekturu povrchu oka. Buněčné kultury nazdvižené vzduchem mají vyšší vrstevnatost při hodnocení transepitelovým elektrickým odporem a histologií.

Na rozdíl od jednovstevnatých buněčných kultur, u kterých oční léky obsahující benzalkoniumchlorid způsobovaly téměř úplnou ztrátu buněčné životaschopnosti, vícevrstevnaté, vzduchem nazdvižené kultury nebyly až 30minutovou expozicí benzalkoniumchloridu v očních lécích ovlivněny. Vícevrstevnatost posunula křivku odpovědi na dávku směrem doprava k benzalkoniumchloridu, thimerosalu, chlorhexidinu diglukonátu, sorbanu draselnému a EDTA. 

Výsledky prokazují, že vícevrstevnatost signifikantně ovlivňuje buněčnou životaschopnost Chang spojivkových buněk při odpovědi na konzervační látky a ostatní aditiva v očních lécích.

(lis)

Zdroj: Yanochko G. M. et al. Comparison of preservative-induced toxicity on monolayer and stratified Chang conjunctival cells. Toxicol In Vitro. 2010 Jun; 24 (4): 1324–31; doi: 10.1016/j.tiv.2010.02.001