Cílem studie brazilských a dánských výzkumníků bylo posoudit schopnost metamizolu (dipyronu) vyvolávat (anti)androgenní reakce v několika modelových systémech in vitro a in vivo. Užívání metamizolu během těhotenství se nedoporučuje, ale podle dostupných informací jej těhotné ženy např. v Brazílii a jiných jihoamerických zemích běžně užívají. Vzhledem k jeho rozšířenosti existuje riziko, že některé pacientky léčivo užijí například v prvních týdnech těhotenství, kdy o své graviditě ještě nevědí. Plod je však v tomto časovém období vůči (anti)androgenům obzvlášť vnímavý.
Inzerce:
Autoři sledovali produkci steroidních hormonů v buněčné linii lidského adrenokortikálního karcinomu H295R po expozici metamizolu a jeho dvou metabolitů 4-methylaminoantipyrinu (MAA) a 4-aminoantipyrinu (AA). Zkoumali také fetální testikulární produkci testosteronu u potkanů po intrauterinní expozici metamizolu (v dávkách 50, 100, 200 mg/kg/denně). Androgenní agonistické/antagonistické účinky pro metamizol a jeho metabolity (0,1−1000 μM) zjišťovali in vitro pomocí kvasinkového testu YAS (Yeast Androgen Screen) a pro metamizol in vivo Hershbergerovým testem.
Metamizol a jeho metabolity snížily produkci androgenů a kortikosteroidů v testu H295R v závislosti na koncentraci. Při testování produkce fetálního testosteronu nebyly zjištěny žádné účinky. Testosteron klesl až při koncentracích 4−13× vyšších, než jsou maximální plazmatické koncentrace MAA a AA hlášené u lidí.
Expozice matky tímto léčivem neměla na produkci testosteronu ex vivo u potkanů vliv. Rovněž nebyly pozorovány žádné známky mateřské či fetální toxicity při jakékoliv dávce. Testy YAS a Hershberger neprokázaly androgenní agonistické/antagonistické aktivity. Cytotoxicita nebyla zjištěna v žádném z provedených experimentů.
Výsledky ukázaly, že metamizol a jeho metabolity nevykazují androgenní agonistické či antagonistické aktivity. Mají sice potenciál inhibovat steroidogenezi, ale v mnohonásobně vyšších koncentracích, než jaké se používají v lékařské praxi. V rámci humánního použití je však třeba přihlédnout k širšímu kontextu. Může nastat souběh s expozicí jiným lékům nebo chemickým látkám ze životního prostředí s podobným mechanismem účinku. Zatím nebylo vyloučeno, že metamizol a jeho metabolity mohou interagovat s jinými hormonálními systémy. Proto je třeba nadále zkoumat i vliv expozice metamizolu na vývoj plodu.
(lkt)
Zdroj: Passoni M. T., Kristensen M. N., Morais R. N. et al. Assessment of the analgesic dipyrone as a possible (anti)androgenic endocrine disruptor. Toxicol Lett 2018; 285: 139−147, doi: 10.1016/j.toxlet.2017.12.021.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
