Ztráta schopnosti ovládat vylučovaní moči patří mezi vážná postižení jedinců v každém věku a promítá se do všech oblastí společenského života. Ačkoliv úplně jinak bude potíže spojené s inkontinencí vnímat osoba zdravá, mladá a jinak starší, imobilní, hlavní pocity jsou pro obě skupiny stejné: stud, méněcennost, zahanbení, selhání. Navíc inkontinence zatěžuje pacienta nejen z hlediska společenského, ale také zdravotního a hygienického.
Pacientka ve věku 66 let byla odeslána svým praktickým lékařem na urologickou ambulanci pro více než 10 let trvající úniky moči. Myslela si, že se jedná o důsledek hysterektomie, kterou podstoupila krátce po svých 50. narozeninách. Úniky byly zprvu nenápadné, ale postupně se začaly zhoršovat. Několikrát denně ji také trápily urgence, nykturie udávala s frekvencí 3–4× za noc. Kvůli únikům omezila pitný režim na 1 litr tekutin denně, což se však odrazilo ve vyprazdňování stolice. Potíže ji omezovaly v každodenním životě, skoncovala se sportem a omezila kontakt s přáteli. Za velmi obtěžující označila i občasný únik moči během pohlavního styku, který ji přinutil vyhledat odbornou pomoc. I přesto, že si připlácela za inkontinenční vložky, občas se stalo, že protekly, a navíc ji neustále trápily obavy z možného zápachu.
Pacientka se léčila pouze s bronchiálním astmatem, které však přispívalo ke zhoršení inkontinence. V gynekologické anamnéze měla 2 spontánní porody a hysterektomii pro leiomyomatózu. Na urologii bylo provedeno kompletní vyšetření včetně urodynamiky, kterou byla stanovena diagnóza smíšené inkontinence. Bylo jí doporučeno posilování svalstva pánevního dna a nasazena kombinace fesoterodin a imipramin, na níž došlo ke zlepšení obtíží. Ačkoliv inkontinenční pomůcky musela používat i nadále, byla po poradě s lékařem zvolena jejich správná velikost a dále vhodné hygienické přípravky.
Inkontinentní pacienti často omezují příjem tekutin s nadějí, že tak zmírní nekontrolovatelné úniky moči. Moč se však v takovém případě stává koncentrovanější a má výraznější odér. Další možnou příčinou intenzivnějšího zápachu moči mohou být infekce, některé potraviny jako například chřest či káva a v neposlední řadě některé léky. Je proto vhodné pacienty na tyto možnosti upozornit.
Kromě výše zmíněného je dalším způsobem jak eliminovat nepříjemný zápach moči důsledná hygiena s využitím speciální kosmetiky a používání kvalitních inkontinenčních pomůcek. Přední místo v péči zaujímají absorpční pomůcky, u kterých došlo v posledních desetiletích k prudkému technologickému rozvoji díky využívání takzvaných superabsorbentů. Jedná se o polymery, jež jsou schopné absorbovat tekutiny v množstvích daleko přesahujících vlastní hmotnost. Extrémně savý superabsorbent váže tekutinu uvnitř savého jádra a mění ji na gel. Díky této schopnosti významně snižuje vznik nepříjemného zápachu. Z mnoha druhů inkontinenčních pomůcek je tedy více než vhodné zvolit takové, které brání zápachu, protečení i vlhkosti. Důležitou roli hraje také správně zvolená velikost pomůcky, diskrétnost a pohodlí.
Inkontinentní pacienti jsou velmi často znepokojeni tím, jak jsou vnímáni svým okolím. Obavy ze zápachu jsou u nich na denním pořádku, proto by jim měl lékař nejen zajistit adekvátní způsob léčby, ale také umět pomoci s výběrem vhodných hygienických pomůcek. Správně zvolený výrobek může výrazně zlepšit kvalitu života pacienta a zabránit zdravotním problémům.
(mraf)
Zdroje:
1. Lagro-Janssen T., Smits A., Van Weel C. Urinary incontinence in women and the effects on their lives. Scand J Prim Health Care 1992; 10 (3): 211–216, doi: 10.3109/02813439209014063.
2. Buckley B. S. User perspectives, preferences and priorities relating to products for managing bladder and bowel dysfunctions. Proc Inst Mech Eng H 2019; 233 (1): 7–18, doi: 10.1177/0954411917750193.
3. Dalton P., Maute C. Odors and incontinence: What does the nose know? Proc Inst Mech Eng H 2019; 233 (1): 127–134, doi: 10.1177/0954411918781409.
