XXVI. Nádory dětí, adolescentů a mladých dospělých

XXVI/ 144. Imunoterapie nádorů v dětské onkologii v klinické praxi –  vakcinace dendritickými buňkami produkujícími IL-12 u dětí, adolescentů a mladých dospělých s vysoce rizikovými solidními nádory

Múdry P.¹, Hlaváčková E.¹, Mazánek P.¹, Pavelka Z.¹, Zdražilová Dubská L.², Ráčil Z.³, Štěrba J.¹, Demlová R.², Valík D.²

¹ Klinika dětské onkologie LF MU a FN Brno, ² Farmakologický ústav, LF MU, Brno, ³ Interní hematologická a onkologická klinika LF MU a FN Brno

Expanze poznatků nádorové biologie vedla v posledních letech k zařazení imunoterapie do klinického použití. Byly rozpoznány mechanizmy suprese T lymfocytů, které je možno blokovat nebo obejít, a umožnit tak protinádorovou imunitní reakci. Strategie zařazení imunoterapie jsou různé podle typů nádoru a dostupných léčiv: monoklonální protilátky proti antigenům na povrchu maligních buněk či checkpoint inhibitory cílící imunoregulační molekuly jako jsou PD-1/ PD-L1 nebo CTLA-4; vakcíny z dendritických buněk pulzované nádorovými peptidy či nádorovými antigeny; manipulované T lymfocyty nesoucí chimerický antigen­ní receptor, tzv. CARs; adoptivní imunoterapie využívající tumor infiltrující lymfocyty. Limitující je u jednotlivých způsobů léčby toxicita, která je projevem nežádoucí autoimunitní reakce nejčastěji proti gastrointestinálním epitelům, kůži, myokardu či mozku, a to i s fatálními výsledky. U dětských malignit vysokého rizika jsou uvedené strategie také zkoušeny. Více pracovišť zkouší v klinické praxi kombinované přístupy jednotlivých léčebných strategií. Patří mezi ně i kombinace chemoterapie a imunoterapie. Teoretickým podkladem je fakt, že při destrukci nádoru chemoterapií dochází k vyplavení fragmentů nádorových proteinů, které jsou podkladem cílené imunitní reakce, pokud je překonána imunosuprese. Na Klinice dětské onkologie LF MU a FN Brno probíhá v rámci klinického hodnocení léčba pomocí plně personalizované vakcíny z dendritických buněk produkujících IL-12. Tuto léčbu navrhujeme pacientům vysokého rizika, které definujeme pravděpodobností dosažení tříletého přežití buď při diagnóze nebo při relapsu. Léčba probíhá v rámci akademického klinického hodnocení fáze I/ II, v modifikovaném adaptivním designu (5 + 5 + 5 + 5), jehož zadavatelem je LF MU. Hodnocený léčivý přípravek na bázi dendritických buněk je vyráběn v Advanced Cell Immunotherapy Unit Farmakologického ústavu LF MU. Do studie bylo doposud zařazeno 26 subjektů a osmi pacientům byl vyrobený HLP aplikován. Cílem sdělení je přehled výroby vakcíny, interim analýza primárního cíle, výskyt nežádoucích účinků, vč. nežádoucích účinků zvláštní pozornosti, a časový harmonogram analýzy sekundárních cílů, vč. stanovení doby do progrese, celkového přežití, zhodnocení objektivní léčebné odpovědi (RECIST) a klinického benefitu. Uvedená léčba je podávána v souladu s recentními trendy nikoli v monoterapii, ale jako součást teranosticky definovaných kombinovaných léčebných režimů na bázi metronomických dávek nízce dávkované chemoterapie, anebo cílené terapie.

Práce je podpořena MŠMT-CZECRIN, LM2015090.

XXVI/ 163. Důvody a význam sledování dospělých po onkologické léčbě v dětském věku

Bajčiová V., Kepák T.

Klinika dětské onkologie LF MU a FN Brno

Východiska: V současnosti se vyléčí více než 85 % dětských onkologických pacientů, a proto jejich počet v populaci každoročně narůstá. Celkem 25 % z nich je mladších 20 let, 75 % je mladších 40 let a 3/ 4 mohou mít pozdní následky léčby různého stupně závažnosti. Cíl: Nutnost celoživotního sledování přežívajících onkologických pacientů je vyjádřena nejen možným rizikem pozdní progrese primárního nádoru, ale i vyšším rizikem vzniku sekundárních nádorů a orgánových/ funkčních pozdních následků onkologické léčby. Pozdní následky často výrazně negativně ovlivňují kvalitu života, mohou vést k invalidizaci nebo i předčasnému úmrtí vyléčeného dětského onkologického pacienta. Čím mladší bylo dítě v čase primární malignity, tím větší je riziko rozvoje závažných pozdních následků. Kvalita života je dnes jedním z nejdůležitějších parametrů hodnotících kvalitu onkologické péče. Cílem sdělení je přehled nejčastějších pozdních následků v návaznosti na typ předchozí onkologické léčby, typ primárního nádoru a možnosti jejich časné diagnózy a prevence. Jedním z největších problémů v současnosti je přesun vyléčených dětských a dospívajících onkologických pacientů na dospělé pracoviště po dosáhnutí dospělého věku (tzv. tranzice) a způsob sledování. Pro dětské onkology je zpětná vazba o kvalitě života nesmírně důležitá při formování nových léčebných doporučení. Této problematice je v posledních letech věnována mimořádná pozornost nejen na národní, ale i na mezinárodní úrovni, a to jak profesionálními organizacemi dětské onkologie, tak i pacientskými organizacemi. Závěr: Frekvence a závažnost pozdních následků onkologické léčby a kvalita života jsou dnes jedním z významných parametrů určujících kvalitu poskytované onkologické péče. Aktuální studie jejich etiopatogeneze ve vztahu k aplikované onkologické léčbě poskytují důležité informace, které výrazným způsobem modifikují dosavadní léčebná schémata, ovlivňují rozvoj nových léčebných postupů a podporují rozvoj personalizované protinádorové léčby.

XXVI/ 398. Tranzice péče z dětského do dospělého věku a celoživotní dispenzární péče po léčbě nádorových onemocnění v dětském a adolescentním věku

Kepák T.^{1 –⁠ 3}, Bajčiová V.^{1 –⁠ 3}, Hrstková H.^1, Mazúr R.¹, Katolická J.³, Štěrba J.^1,2

¹ Klinika dětské onkologie LF MU a FN Brno, ² ICRC –⁠ Mezinárodní centrum klinického výzkumu, FN u sv. Anny v Brně, ³ Onkologicko-chirurgické oddělení, FN u sv. Anny v Brně

Dnes vyléčíme více než 80 % dětí s nádory. Více než dvě třetiny mají ale nežádoucí následky léčby, z nichž minimálně polovině lze předcházet nebo je příznivě ovlivnit, jsou-li zachyceny včas. Dispenzární ambulance Onkologicko-chirurgického oddělení FN u sv. Anny v Brně poskytuje od září 2016 vyléčeným dětským onkologickým pacientům systematizovanou tranzici péče do dospělého věku a komplexní následnou péči zaměřenou na časnou identifikaci a případné žádoucí intervence u pozdních následků onemocnění a jeho léčby. Na ambulanci jsme vytvořili systém trvalého sledování a vyhodnocování výskytu následků léčby s cílem jejich prevence a zdokonalování personalizace léčebných postupů. V rámci projektu PanCareLIFE, který v letech 2013 –⁠ 2018 zkoumá poruchy sluchu a plodnosti u vyléčených pacientů, jsme ve FN Brno zavedli systém shromažďování klinických a výzkumných dat sloužící jako komplexní databáze pozdních následků a jejich determinant. Tento „data entry” systém je konstruován v platformě Share Point, která umožňuje „na stavebnicovém principu” vytvářet nové moduly pro výzkum dalších pozdních následků. Její předností je snadná integrace dat o pacientovi z různých výzkumných studií a jejich komplexní výzkumné vyhodnocení. Předpokladem úspěšné tranzice v dispenzární péči z dětství do dospělosti je trvale dostupný souhrn zásadních informací o absolvované léčbě s uvedením dávek podaných cytostatik a dat o radioterapii, chirurgické a transplantační léčbě. V databázi je nyní registrováno více než 800 vyléčených pacientů ve věkové skupině 18 –⁠ 40 let. Část z nich byla tzv. ztracena ze sledování (lost to follow-up), aktivně dohledána a pozvána do dispenzarizace. V roce 2016 jsme vytvořili první verzi jednotného formátu sledování následků léčby a screeningu sekundárních malignit (Follow-up guidelines KDO-ICRC-2016). Na podkladě těchto guidelines a léčebného souhrnu stanovujeme každému pacientovi v projektu tranzice individuální míry rizika pro jednotlivé orgánové systémy a personalizované plány sledování. Součástí péče je edukace pacienta, zvláště významná tehdy, pokud byl dnes už dospělý člověk léčen v raném dětství a na vlastní léčbu si nepamatuje. Ambulancí prošlo do března 2016 prvních 60 pacientů. Chceme se podělit o první zkušenosti této dispenzární ambulance a demonstrovat a diskutovat „data entry“ systém a Follow-up guidelines. Kontakt: kepak.tomas@fnbrno.cz.

Podpořeno z PanCareLIFE financovaného ze 7. RP EU pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (č. 602030-2), z dotace MŠMT (č. 7E13061), projektu NPÚ II (č. LQ1605) a projektu FNUSA-ICRC (č. CZ.1.05/ 1.1.00/ 02.0123 –  OP VaVPI).